Čína si pořídila ostrov u Austrálie
O co se Japonci roku 1942 pokoušeli na Guadalcanalu bodáky, zvládli hned vedle Číňané tlustou peněženkou
Krásná Meredith, ty víš, kdo jel se bít, s námi na křižníku na Guadalcanal, praví stará písnička o velké bitvě s Japonci, kde americká námořní pěchota jen o fous ubránila ostrovy u bran Austrálie.
Co se Japonci v roce 1942 hloupě pokoušeli dobýt bodáky, Číňané si teď prostě koupili.
Jen ostrov je jiný. Místo Guadalcanalu si Čína pořídila ostrov Tulagi, který je hned vedle.
Tam tehdy američtí námořní pěšáci taky bojovali a umírali. Teď rozhodla tlustá čínská peněženka.
A šlo to rychle. Šalamounovy ostrovy, kam Tulagi i Guadalcanal patří, přebrala Čína Tchaj-wanu koncem září tím, že je přeplatila.
Obě země spolu takto soupeří už dlouho: Tchaj-wan měl dost států, které s ním udržovaly diplomatické styky jako s „pravou Čínou“, zatímco lidovou Čínu ignorovaly. Když se však ČLR začala ekonomicky vzmáhat, přebírala Tchaj-wanu milenky stále zběsilejším tempem.
Tchaj-wanu jich už zbývá jen pár. Poslední v řadě, kdo přetrhal vztahy s Tchaj-wanem a navázal je s Čínou, jsou právě Šalamounovy ostrovy. Dostanou za to například peníze na stadion pro dvanáct tisíc diváků. Tak se dělá světová politika.
A Čína oplátkou dostala ostrov Tulagi, kde chce budovat taková zařízení, že to vypadá na vojenské základny.
Čína dostala Tulagi za podmínek, které velmi připomínají, jak Číňané kdysi půjčili Britům Hongkong.
Místo pronájmu na 99 let bude mít Čína Tulagi na 75 let, přičemž pak lze dohodu obnovit.
Tulagi je sice malý ostrov, asi pět krát jeden kilometr, ale je strategicky důležitý, protože je tam hluboký a chráněný přístav, kde mohou kotvit i velké lodě včetně válečných.
Britové ho proto používali jako svůj hlavní opěrný bod na Šalamounových ostrovech. Za druhé světové války je odtud rychle vyhnali Japonci, a když Japonce vypudily USA, měl tam základnu i torpédový člun mladého Johna F. Kennedyho.
Teď by tam mohlo být něco podobného. Ostrov dostal čínský státní konglomerát Sam, a jak se uvádí v tajné dohodě, která se ale stejně dostala ven, měli by tam Číňané postavit infrastrukturu, která má jak civilní, tak vojenské využití.
Mluví se sice o stavbě rybářské základny, ale k tomu se mají vybudovat zásobníky paliva, jaké bývají ve velkých přístavech. Hlavně se má zvětšit letiště, ač mezinárodní letiště na Guadalcanalu je jen 15 kilometrů po vodě. To je člunem pár minut.
Objevily se informace, že vojenské zařízení staví Čína i na souostroví Kiribati, které přeplatila k opuštění Tchaj-wanu ve stejné době jako Šalamounovy ostrovy. Základny na Tulagi a Kiribati by přesekly strategické spojení mezi Austrálií a americkou Havají.
Austrálie se cítí být stále víc obkličována Čínou, která metodou malých kroků posiluje svůj vliv i sílu v Pacifiku. Australské pobřeží je od Tulagi jen asi 1 500 kilometrů a mezi je jen Korálové moře. Mimochodem, i tam se za druhé světové války odehrála tvrdá bitva o přístupy k Austrálii.