S archeology do Egypta i za pravěkou módou

Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Odhalovat dávná tajemství skrytá hluboko pod zemí, i to náleží k poslání archeologů. Tato profese nyní slaví svátek.

Jan Bohata

NOVÉ MĚSTO Do pravěku ve stopách lovců mamutů, za kulty posvátných býků egyptských faraonů anebo do říšské a české metropole – pražského souměstí v éře velkého Lucemburka Karla IV. Program, který dnes nabízejí muzea i školy v metropoli, jako tradičně již několik let 19. října oslavuje Mezinárodní den archeologie.

„Archeologové v tento den nabízejí všem zájemcům o naši dávnou historii možnost stát se na chvíli objevitelem, proniknout do tajů života lidí v dávné minulosti a přesvědčit se, že archeologie je všude kolem nás,“popsala archeologický svátek Olga Šámálová, náměstkyně ředitelky Muzea hlavního města Prahy (MHMP), jež se na akci podílí. V MHMP bude možné projít si trasu pravěkou Prahou, či navštívit metropoli v době mimořádného rozmachu, který prožívala ve druhé polovině 14. století.

Nahlédnout i pod podlahy

Do prvního tisíciletí před naším letopočtem zavede návštěvníky Náprstkovo muzeum, a to na akci Apis, Serapeum v Sakkáře a další kulty posvátných býků v Egyptě. „Egypťané v 1. tisíciletí př. n. l., v této nejisté době, začali hledat bližší, co nejosobnější kontakt se svými bohy, představiteli světového řádu. Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, se staly zvířecí kulty,“zvou na výstavu pořadatelé.

Den archeologů dovolí návštěvníkům nahlédnout také pod podlahu Klementina – jedné z nejvýznamnějších historických lokalit Starého Města. V místě někdejšího gotického dominikánského kláštera, později přebudovaného na barokní jezuitskou kolej, proběhl nedávno rozsáhlý archeologický výzkum.

„Učiněné objevy výrazně upravují naši dosavadní představu o historii této památky i nejstarších dějinách Prahy,“uvedla Andrea Holasová z pražského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ), který zmíněnou prezentaci pořádá spolu s Národní knihovnou ČR.

Exkurzi do nejzazších, pravěkých dějin hlavního města pořádá také Filozofická fakulta UK (FF UK). „Součástí dne archeologie je prezentace výzkumu, laboratoře, dokumentace kostrového hrobu, originálů a replik keramiky, nástrojů a zbraní. Přichystána je též kovárna, pravěká kuchyně, textilní workshop, antická herna, římská vyzbroj a výstroj, straroegyptské hry, mumifikace, ukázky 3D tisků či nemocné kosti,“poodhalil program Petr Kukal, mluvčí FF UK.

Móda i Václav IV.

S módou, kterou vyznávali naši předkové, od pravěku až po vrcholný středověk, bude možné seznámit se v areálu Karolina na komentované přehlídce. Složit poctu králi Václavu IV., ctiteli umění, žijícímu ve zjitřené době, lze poctu vzdát v libockém archeoparku. Společnost Archaia zde mimo jiné připomene dobová řemesla.

Hrubší i jemnější nástroje v rukou badatelů začaly odkrývat pražská tajemství před více než 180 lety. Tehdy jurista a pozdější děkan právnické fakulty Matyáš Kalina z Jäthensteinu na Koňském trhu (nyní Václavské náměstí) odhalil fragmenty pravěké keramiky.

Prvním řádným univerzitním profesorem archeologie se roku 1850 stal Jan Erazim Vocel. „Skutečný rozkvět pražské archeologie nastává od 90. let 19. století, kdy se Praha začíná měnit v moderní metropoli,“uvedla archeoložka Miroslava Šmolíková.

Velkorysý výzkum Vyšehradu od roku 1924 a o rok později Pražského hradu i další akce přinesl vznik první republiky. S bádáním na Hradě je spjata osobnost archeologa Ivana Borkovského. Ten odhalil i nejstarší pražskou sakrální stavbu, kostel Panny Marie na Hradě.

K čerstvým úspěchům archeologů patří jedinečný objev tisíc let starého kostela se třemi apsidami (půlkruhovými oltářními výklenky) pod románskou bazilikou sv. Vavřince na Vyšehradě. A to metropole podle expertů ještě nevydala vše ze svých tajemství.