NOVÁ PRAVIDLA PRO ŽUMPY A SEPTIKY

Strana 4

Radka Hrdinová

Kdyby se všichni řídili zákony, místo splašků z domů a chalup by se do země už celá léta vsakovala jen vyčištěná voda. Teoreticky už nyní za vypouštění splašků trativody a popraskanými žumpami hrozí vysoké pokuty, ale v praxi se zatím úřadům nedaří prokázat, že například za znečištěnou vodu ve studních nebo v potoce může jedna konkrétní žumpa.

Jenže už za rok to nebude muset prokazovat úředník, ale majitelé domů vypouštějících vodu do žump. Na vyžádání vodoprávního úřadu budou muset doložit, že nechali ze žumpy odvézt takový objem splašků, který odpovídá tomu, kolik vody mohla jejich domácnost spotřebovat.

Zákon platí už rok, poslanci ale dali majitelům domů dva roky na rozmyšlenou. Z pohledu rodinných financí totiž nejde o zanedbatelné náklady.

Vyvážení splašků ze žumpy je totiž v případě, že se to dělá podle zákona, spolehlivě nejdražším způsobem, jak se jich zbavit.

Podle správného postupu zaplatí čtyřčlenná rodina při průměrné spotřebě vody a průměrné ceně za odvoz zhruba 30 tisíc korun. „Lidé, kteří žumpy řádně vyvážejí, stojí o připojení na kanalizaci nebo o vybudování čističek. Provoz žumpy je drahý a navíc jsou ve stresu, že jim žumpa přeteče. Firmy, které je vyvážejí, mají plné termíny a nejsou vždycky spolehlivé,“říká Tomáš Snopek, starosta středočeské obce Hlásná Třebaň.

Navíc někteří odborníci z oboru předpokládají, že by cena mohla ještě poskočit nahoru s tím, jak s novým zákonem stoupne poptávka po vyvážení žump. „Přibývá jich, potřebují papíry. Nárůst odhaduji tak na 30 až 40 procent,“říká Lenka Šubrtová z mostecké společnosti Gutra s tím, že řada zákazníků dříve nechávala levně splašky odvézt na pole, což již možné není.

Kvůli zvýšenému zájmu se na vyvezení žumpy musí déle čekat. Dlouhodobý nárůst zájmu zákazníků o tuto službu potvrzuje Jiří Lipold, technický ředitel společnosti ČEVAK, která působí na jihu Čech. Zda od příštího ledna ještě naroste, bude podle něj záviset i na tom, jak přísně budou úřady postupovat při prosazování nového zákona.

Úředník určí množství splašků

Záměr státu je jasný – donutit majitele žump k tomu, aby se napojili na kanalizaci nebo investovali do vybudování domácí čistírny. To znamená jednorázovou investici pohybující se podle kapacity a provedení mezi 50 a 100 tisíci korunami. Na rozdíl od žump však jsou provozní náklady nízké, u domů, kde se trvale bydlí, se podle odborníků pohybuje návratnost investice do pořízení čistírny zpravidla v řádu dvou až čtyř let.

Zda se to podaří, bude záležet i na tom, jak velkou prioritou pro už nyní přetížené vodoprávní úřady kontrola žump bude. Do konce minulého roku tuto agendu měla na starosti Česká inspekce životního prostředí, která na kontroly chodila zpravidla na základě stížnosti.

Úředníci vodoprávních úřadů budou mít značné pravomoci. Například budou moci vstoupit na pozemek, kde se žumpa nachází.

Zatím to také vypadá, že bude pouze na úřednících, aby rozhodli, kolik splašků měl majitel žumpy nechat vyvézt.

„Kdyby vznikla pochybnost o množství zlikvidované odpadní vody, může si vodoprávní úřad vyžádat informace o množství odebrané vody. Využívá-li vodu z vlastní studně, lze vycházet z počtu obyvatel a směrných čísel pro spotřebu vody,“vysvětluje Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.

Směrná čísla určuje každoročně ministerstvo zemědělství, jde o průměrnou roční spotřebu na člověka, která se dnes využívá například při výpočtu stočného u domů s vlastní studnou. Pro rok 2019 je to 35 m3.

„Pokud by údaje nesouhlasily nebo nebylo vyvážení odpadních vod doloženo vůbec, bude moci vodoprávní úřad za přestupek uložit pokutu až do výše 20 tisíc korun,“dodává Charvát.

Na otázku, zda dostanou vodoprávní úřady jednotný návod, jak mají předpokládanou spotřebu spočítat u rekreačně využívaných chat a chalup nebo například u domácností, které využívají vodu z vodovodu k zalévání, ministerstvo neodpovědělo.