Těžká ztráta pro Slavii
Slavia zvládla šlágr v Plzni, přesto smutní: ztratila zraněného lídra Hovorku
Spolehlivý brankář Ondřej Kolář. Neústupný stoper David Hovorka. A neúnavný kapitán Tomáš Souček.
Bez těch tří jmen si trenér Jindřich Trpišovský sestavu fotbalové Slavie dlouhodobě neumí představit. I v důležitých zápasech občas obvyklou jedenáctku nečekaně oživí, ale osa zůstává a tým se o ni ve zlomových momentech opírá.
Teď bude Trpišovský muset – ač nerad – představivost zapojit.
Sešívaná armáda v neděli vyválčila důležité body v bitvě podzimu proti Plzni, vyhrála 1:0 a v čele tabulky má už devítibodový náskok. Luxusní, ale draze vykoupený. Minimálně půl roku, možná do konce sezony a možná ještě delší dobu musí fungovat bez Hovorky – jednoho ze tří klíčových mužů už brzy čeká operace a pak dlouhá rekonvalescence.
Celý klub Davidovi maximálně pomůže s návratem na hřiště. Michal Býček, tiskový mluvčí Slavie
Přetržený přední zkřížený vaz v koleni? Brrr, to je pro každého fotbalistu strašák, pohroma a hororová diagnóza.
Pro Hovorku, bojovníka, hecíře a šéfa obrany, který umí uskákat o hlavu vyššího hromotluka Lukaka nebo drzou zasekávačkou obalamutit génia Messiho, navíc přišla v nejméně vhodnou chvíli.
Z růžového snu se propadl rovnou do pekla.
Byl v životní formě, sebevědomí mu rostlo každou odehranou minutou a fanoušci si ho rychle zamilovali, ač vyrůstal u rivalů ve Spartě.
Přitom ještě v létě pochybovali, že dokáže nahradit africké věže Deliho a Ngadeua. On? Střízlík, který neměří ani metr osmdesát?
Brzy je Hovorka přiměl změnit názor. Klidně mohl být reprezentačním stoperem číslo jedna ve zbytku kvalifikace, a kdyby dobře dopadla, mohl se v létě ukázat na Euru a myslet na velký přestup.
Místo toho mu osud v šestadvaceti zasadil velkou ránu.
O to krutější, že to samé už jednou prožil: před třemi lety podobně válel v Liberci, když si stejně vážně pochroumal pravé koleno.
„Je to překážka v kariéře, kterou musím překonat. Nic jiného mi nezbývá,“předsevzal si tehdy.
Na hřiště se vrátil po osmi měsících, teď bude stejnou překážku zdolávat znovu, s jediným rozdílem: napodruhé to odneslo koleno na levé noze.
Pár vteřin poté, co Hovorka v souboji o balon s plzeňským Procházkou špatně došlápl, tušil, že je zle.
Chvíli ještě bolest zkoušel překonat, a když pro něj na trávník dojelo zdravotnické vozítko, odmítal nastoupit a chtěl odejít po svých – domácí fanoušci na něj pískali, soupeři vztekle gestikulovali a rozhodčí Franěk mu dokonce v tu chvíli ukázal žlutou kartu – i on pojal podezření, že zdržuje. Omyl. Za lajnou se Hovorka postavil na nohy, koleno dlouze prohmatával, chvíli to vypadalo, že se vrátí do hry, jako vyhlášený tvrďák chtěl jít přes bolest.
Ale lékaři ho rychle zarazili a na trenéry gestikulovali: Střídáme!
V tu chvíli ze sebe serval dres, vztekle ho hodil na lavičku a věděl, že ho čeká cesta do střešovické nemocnice a magnetická rezonance. Ta po zápase potvrdila nejhorší možnou variantu.
Pro Hovorku osobní tragédie, pro Slavii velká komplikace.
S nebojácným stoperem v sestavě dostala na podzim v lize jediný gól, neztratila ani bod. Jistými výkony pomohl do Ligy mistrů, tam obstál proti Dortmundu a zazářil v zápasech s Interem i Barcelonou.
Po vyhraných soubojích hlasitě křičel, pumpoval rukama, hecoval sebe i spoluhráče, bylo na něj ve všech ohledech spolehnutí. A kouč Trpišovský, kterému už dřív prošel rukama na Žižkově a v Liberci, v něm znovu našel jednoho z lídrů. Hovorku často chválil. Když ho občas zabolelo už operované koleno, nechal ho odpočívat. A když šlo do tuhého, věděl, že bude připravený. Jak si poradí teď?
Z čistokrevných stoperů už Slavii na soupisce zbyli jen Kúdela a Frydrych, který v Plzni obstál bez potíží. Ve středu obrany může zaskočit i někdo z trojice Souček, Takács, Hromada. Ale Hovorkův přínos se bude nahrazovat těžko. Zvlášť teď, v dalším událostmi nadupaném týdnu: o víkendu ligový zápas s Ostravou a za týden Liga mistrů v Barceloně.