Zapomenutý letec
O stíhači RAF jeho vlast 70 let nevěděla. Nyní dostal Bílého lva.
Všechny řády a vyznamenání byly uděleny či propůjčeny prezidentem v nejvyšší třídě.
Podle svých slov odmítá prezident Miloš Zeman zásluhy oceněných posuzovat.
Museli jsme se od minulosti úplně odstřihnout. Po dvou letech jsme se asimilovali natolik, že krom rodičů, kteří tam zůstali, mě vlastně na druhou stranu Kanálu nic netáhlo,“vzpomínal před rokem v Londýně v reportáži ČT Kurt Taussig, veterán britského Královského letectva (RAF) a rodák z Teplic – severočeského města, jež před 81 lety připadlo k Hitlerově třetí říši.
Byť byl stíhací pilot československým občanem, nesloužil v čs. perutích, ale u britské 225. Navíc se po válce do vlasti nevrátil. I proto pozornosti tuzemských historiků i úřadů desítky let unikal. Až nyní, pět týdnů po jeho smrti, mu byl propůjčen Řád bílého lva, nevyšší státní vyznamenání.
„Myslel jsem na sebevraždu“
Kurt Taussig chodil do české školy. Doma se mluvilo jak česky, tak německy. Pak do Sudet napochodovala německá armáda a záhy vypukla válka. Patnáctiletého kluka židovského původu Němci odvlekli do internačního tábora v Berouně, v němž strávil několik týdnů.
„Zvažoval jsem, jak se z toho pekla dostat. Chtěl jsem dokonce spáchat sebevraždu,“svěřil se před časem Taussig.
Koncentračnímu táboru se naštěstí vyhnul. Na rozdíl od rodičů. Díky organizaci Nicholase Wintona se společně s bratrem Karlem dostali do Velké Británie, kde se o něco později přihlásili do armády. Kurt šel k letectvu. Když chtěl v roce 1942 vstoupit do československých jednotek, nebyl přijat. Byl to Němec, a toho se velení zaleklo.
„Jeho přidělení k letectvu by jen pobouřilo české lidi,“stojí v materiálu Inspektorátu čs. letectva, který nalezl historik Milan Herčut, Taussigův
životopisec. Proto Kurt nastoupil k britské peruti. Na svém spitfiru se do bojových misí zapojil až začátkem roku 1945 – stejně jako poslední žijící český letec RAF Emil Boček, včera rovněž vyznamenaný.
Zatímco bratr Karl bojoval poblíž Singapuru, Kurt Taussig sloužil ve Středomoří. A musel to být pan Pilot. Obratný, nebojácný, soustředěný. Mimo jiné totiž létal v horském prostředí Itálie, mezi vysokými štíty, ve velkých rychlostech a v přízemních výškách.
Když válka skončila, sešli se bratři Taussigovi v Británii, kde se usadili. Po listopadu 1989 Kurt několikrát navštívil Česko a bez jakékoliv pozornosti i milované rodné Teplice, které mu v roce 2018 udělily čestné občanství.
Dlouho zapomenutý hrdina, československý stíhací pilot, zemřel letos v Londýně 19. září. Bylo mu šestadevadesát let.
Historici přitom odhadují, že československých letců s podobným osudem, jejichž záznamy se ztratily, mohou být desítky.