Svátek na střeše národní banky
Je pondělí 28. října. Sedím v Praze na střeše České národní banky u sochy Světlonoše se lvem od Antonína Poppa. Můžete ji vidět třeba z náměstí Republiky. Sedím tady a koukám na Hrad, kam za chvíli zamířím na recepci prezidenta ke svátku republiky. Sídlo centrální banky je vlastně také symbol Česka – proto jsem na jeho střechu v den svátku vylezl. Nejsem tady poprvé. Projít si barák bylo to první, co jsem po svém nástupu do bankovní rady udělal. Od sklepa, tedy vlastně trezoru. Až po střechu, kterou jsem si oblíbil. Za rekonstrukci domu z let 1997 až 2000 jsme teď mimochodem u příležitosti třiceti let obnovy památek po pádu komunismu dostali cenu od iniciativy Architecture Week Praha a Národního památkového ústavu.
Hlavně ta střecha – dobře se na ní dá přemýšlet, od maličkostí až po velké věci: tak například je dobré, že máme tenhle barák a jen málo poboček – že nemůžeme moc nakynout. Počet pracovních míst je omezen těmito zdmi. Je dobré, že do toho baráku budeme dál investovat, abychom se více otevřeli veřejnosti. Uvnitř uděláme hezké Návštěvnické centrum. Chceme přes něj komunikovat i téma finanční gramotnosti. Dáváme si na něm záležet, aby to jednou zase nějakou hezkou cenu vyhrálo a vám se to líbilo – vydržte do roku 2021. Je dobré i to, že banka je třetím nejoblíbenějším pracovištěm pro absolventy. Zaměstnancům to tady dál zlepšíme, teď třeba děláme po dvaceti letech velkou obměnu kancelářských židlí. V baráku máme vlastní kuchyň, jídelny, klub – vše decentní, žádné hogo fogo. Je dobré i to, že tu máme i knihovnu – myslím, že nejvíc knížek mám půjčených já. A v neposlední řadě je dobré i to, že v té soše Světlonoše je poklad. No vlastně je to jen plechová schránka, ale dalo se do ní při rekonstrukci pár předmětů a teď tam něco přidáme.
Národní banka Československá vznikla v roce 1926, v tomhle domě sídlí od roku 1950, tedy příští rok to bude sedmdesát let. Takže doufám, že za dalších sedmdesát let, až tady bude můj nástupce večer na střeše přemýšlet, bude barák stále sídlem naší hlavní banky. Počet zaměstnanců (nebo robotů?) bude stabilní a bude zájem tady makat. Návštěvnické centrum bude šířit finanční gramotnost. Jídelna bude dál vařit (na menu přibudou amarouny?). Já nezapomenu ty knihy do knihovny vrátit. A naše děti pak z té sochy skříňku na chvilku vezmou, otevřou a vzpomenou si na to, že tehdy v tom roce 2019 jsme i po třiceti letech nezapomněli, jak jsme rádi, že jsme se zbavili komunismu a můžeme svobodně prožít svátek republiky.