Zahlazování důsledků těžby hnědého uhlí a jeho spalování mění krajinu na severu Čech. Skupinu ČEZ vyjde na miliardy.

Krajina na severu Čech se za posledních třicet let výrazně proměnila. Místo holin a tisíců pahýlů jsou nyní zalesněné kopce, místo měsíční krajiny odkališť zelené plochy. Přírodě pomohlo odsíření elektráren, díky nimž dnes emise škodlivých plynů dosahují nepatrného zlomku hodnot z osmdesátých let. Rekultivace za miliardy se vyplatily.

Na rekultivovaných územích jsou zakládána jezera, lesy, parky, ale také golfový areál či cyklostezky. Leží na nich dokonce i letiště Střimice. Jedním z hlavních rekultivačních projektů ČEZ a Severočeských dolů zůstává vybudování jezera Libouš, které by v roce 2050 mělo vzniknout na území dnešních Dolů Nástup Tušimice. Jeho okolí pokryjí lesy, louky, ale i rekreační zóna a téměř 30 kilometrů cyklostezek.

Na rekultivovaná území se navíc vracejí rostliny a živočichové. Přibývají přitom také druhy, které na rekultivovaných územích nikdy nežily. Mimo jiné proto, že je předtím kvůli těžbě opustil člověk. Experti z České zemědělské univerzity na nich napočítali 420 druhů rostlin, 146 druhů ptáků, okolo 30 druhů savců, 17 druhů obojživelníků a plazů a nespočet dalších živočichů.

Rekultivace se týkají téměř 140 kilometrů čtverečních. Téměř polovina z této plochy už je dokončena. Severočeské doly ze skupiny ČEZ vynaložily od roku 1994 na rekultivace 6,7 miliardy korun, do roku 2060 na ně plánují dát celkem 11,2 miliardy korun.

Zatímco před rokem 1989 se kladl důraz na zemědělské rekultivace, dnes se z ekologických důvodů upřednostňují lesnické a vodní.

2x foto: MAFRA, ČTK Zbědované lesy Každý rok vypouštějí komíny uhelných elektráren, tepláren a lokálních kotlů tuny oxidu siřičitého. Ten se v ovzduší smísí s vodou a za působení slunečního záření se přemění v kyselinu sírovou. Její vysoké koncentrace při dešti překyselovaly půdu a ničily lesní porosty.