Středomořské země opevňují své hranice
Řecko zpřísnilo migrační zákon, Itálie prodloužila dohodu s Libyí
Jiří Sládek
ATÉNY Uprchlické tábory na řeckých ostrovech Lesbos a Samos jsou přeplněné. Je to místo zmaru, situace se přitom stále zhoršuje, přibývá tam násilí.
Trpí tam až 36 tisíc lidí. To znamená mnohonásobné překročení kapacity táborů. Věci se naprosto vymkly kontrole.
„Situace se dramaticky zhoršila v posledních dvanácti měsících, je třeba ji neprodleně řešit,“řekla Dunja Mijatovičová, komisařka Rady Evropy pro lidská práva.
Zatímco loni bylo hlavní vstupní branou migrantů do Evropy Španělsko, předtím Itálie, teď přijalo tuto úlohu opět Řecko.
A tamní pravicová vláda se rozhodla jednat.
V noci na včerejšek schválili tamní poslanci její návrh na zpřísnění azylového zákona. Bude snazší vypovídat běžence a podmínky pro jejich případná odvolání se ztíží.
Ve stejnou chvíli schválila Itálie prodloužení dohody, podle které Řím financuje libyjskou pobřežní stráž, aby vracela migranty zpět k africkým břehům.
Ke krokům obou zemí se staví kriticky lidskoprávní organizace. Politici to však považují za účinné řešení, jak nelegální migraci omezit.
Migrační trasy se mění
Itálie byla poslední roky hlavním cílem migračních tras. Po loňském nástupu razantního ministra vnitra Mattea Salviniho se obrátil zájem utečenců i pašeráckých gangů jiným směrem: do Španělska.
A trend se projevil. Do Itálie letos připlulo za první polovinu letošního roku jen 4 200 migrantů, ještě předloni jich bylo 119 400.
Nově prodloužená dohoda s Libyí naznačuje, že Itálie chce příznivá čísla udržet. Nehodlá zcela otevřít bránu běžencům ani poté, co Salvini se svou stranou Liga vládu opustil.
„Zmenšení italské podpory Libyi by mohlo znamenat pozastavení aktivit tamní pobřežní stráže, což by mohlo mít za následek více vyplutí, tedy i tragédií na moři,“obhajoval rozhodnutí šéf italské diplomacie Luigi Di Maio.
Zmenšil se i počet migrantů přicházejících letos z Afriky do Španělska, v prvních letošních šesti měsících jich připlulo zhruba 14 500, to znamená meziroční snížení asi o 40 procent. Podle deníku El País k tomu přispěla i úzká spolupráce s marockými úřady.
Zbyla tak zmíněná trasa do Řecka. Do helénské země přišlo letos podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za první pololetí celkem 26 770 migrantů, z toho asi 20 tisíc přes moře, zbytek dorazil z Turecka přes pozemní hranici. Řecko se tak vrátilo do pozice z roku 2015, kdy se na ně soustředil hlavní nápor migrační vlny. Do celé EU tehdy dorazil přes milion běženců, z toho 860 tisíc právě přes Řecko.
Zrychlí azylové řízení
Nová pravicová vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise viní z tíživé situace na řeckých ostrovech předcházející levicový kabinet, který podle ní zaujímal k migraci příliš laxní postoj.
Podle Mitsotakise byl azylový systém ochromený a potřeboval změnu. Napříště se zkrátí doba pro posuzování azylové žádosti, ze současných devíti na šest měsíců.
Pokud nebude žadatel spolupracovat s úřady, bude jeho žádost automaticky považována za neplatnou. Cílem je zrychlit azylové řízení a usnadnit deportace zamítnutých žadatelů.