Rus jako terorista? To už je příliš, kritizuje Rusko hru
Americká videohra se odehrává v Sýrii, ruští vojáci v ní bezmyšlenkovitě vraždí. A ruští hráči ji bojkotují.
MOSKVA Jsou to komplexní příběhy, kde není všechno černobílé, popisují vývojáři nejnovější verzi populární akční videohry Call of Duty (Povinnost volá). Její děj se odehrává ve smyšlené blízkovýchodní zemi Urzikstán, kde zuří občanská válka nápadně podobná konfliktu v Sýrii. Hlavním padouchem je v ní ruský generál, pod jehož velením páchají Rusové v Urzikstánu válečné zločiny.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a mezi ruskými hráči se vzedmula vlna odporu. Vývojáře teď ruská média viní z politické manipulace, rusofobie a dehumanizace.
Co je Call of Duty?
Videohra Call of Duty už má více než deset dílů a její děj byl původně zasazen do prostředí druhé světové války. Postupně se ale vývojáři v dalších verzích dostávali do současnosti nebo blízké budoucnosti. Stejně jako v nejnovější verzi byli i v těch předchozích Rusové často ztvárněni jakožto padouši.
V novém díle bojuje hráč za americké nebo britské zvláštní jednotky a jejich spojence – povstalce, kteří se bouří proti zkorumpovanému vládnímu režimu Urzikstánu. Rusové naproti tomu tuto zemi okupují pod záminkou boje proti terorismu. Vojenské jednotky urzikské vlády se přitom ve hře neobjevují a hlavním padouchem jsou tak skutečně Rusové. Vedle ruských vojáků jsou „záporáky“také radikálové z teroristické organizace al-Katala, která by se dala považovat za obdobu islamistické sítě al-Káida. K dokreslení paralely s boji v Sýrii se zde objevují také lidé v bílých přilbách. Organizace s názvem Bílé přilby přitom nyní působí na syrském území kontrolovaném povstalci.
Šedá morálka?
V předchozích dílech hry se Rusové rozdělovali na hodné a zlé, přičemž ti zlí se většinou snažili svrhnout legitimní ruskou vládu a ti hodní společně se zahraničními tajnými službami jim v tom bránili. Tentokrát ovšem ruští vojáci v čele s generálem Barkovem, kterého ale vývojáři explicitně nespojují s vedením v Moskvě, jednají zvlášť krutě až sadisticky a často bez jakýchkoliv příčin mučí nebo vraždí civilní obyvatelstvo.
V jedné scéně například Rusové bezbranné civilisty pověsí, v jiné proti nim používají chemické nervové látky. I tady se tak projevuje inspirace ze Sýrie, kde podle mezinárodních organizací k podobným útokům došlo několikrát. Odpovědnost za ně nese údajně režim syrského prezidenta Bašára Asada, jehož je Rusko spojencem.
Autoři děje ještě před zveřejněním hry tvrdili, že chtějí v nové verzi ukázat hlubší dějovou linku, která hráče postaví před složité morální otázky. Jejich cílem je prý vykreslit, že stávající válečné konflikty nejsou černobílé, ale spíše šedé. A tak
V jedné scéně například Rusové pověsí bezbranné civilisty, v jiné použijí chemické zbraně.
i kladní hrdinové, za něž hráč Call of Duty hraje, stojí často před složitou volbou a uchylují se k násilí vůči ženám i dětem. Argumentují ale přitom jasně definovaným „dobrým posláním“.
Věčný padouch z Ruska
Rusko v současné době figuruje hned v několika ozbrojených konfliktech, vedle Sýrie například i na východě Ukrajiny. Děj hry se proto zjevně výrazně posunul k reálným světovým událostem na rozdíl od předchozích dílů, v nichž Rusko například zaútočilo na Washington, což působilo spíše jako klišé z dob studené války.
Ačkoliv se vývojáři snažili jasně oddělit generála Barkova od moskevské vlády, podle kritiků přesto vykreslili Rusko jakožto teroristický stát. Někteří populární ruští hráči proto hru bojkotují.
Cejch padoucha v popkultuře zůstal Rusům od dob studené války a vděčnými darebáky jsou dodnes. Vedle „hollywoodských trháků“proniká přitom postava Rusa coby záporáka už i do dětských animovaných pohádek. Východoevropský přízvuk má například i hlavní hrdina a zároveň lotr Gru z kresleného filmu Já, padouch.