Marný boj o VELKÉ trofeje. A bude ještě těžší

Karla Knapa, reportéra MF DNES

Kéž by Česko mělo dvě vyslankyně ve světové Top 10 v každém oboru lidské činnosti. Sláva této země mohla by se hvězd dotýkat, kdyby se národ ve vědě, umění či obchodu opíral o reprezentantky, jakými jsou v tenisu Petra Kvitová a Karolína Plíšková.

PK končí sezonu na WTA Tour jako číslo sedm, a KP dokonce jako dvojka. Vítězily v Austrálii, Americe, Evropě i Asii. Sbíraly poháry. Vlasti dělaly znamenitou reklamu. Co by za jejich výsledky daly statisíce dětí, které se v různých koutech planety učí švihat raketou a sní o slavné budoucnosti!

Kvitové i Plíškové ovšem v roce 2019 opět chyběla ta největší radost, jedna ze čtyř nejvzácnějších trofejí. Rozdávají se na grandslamových turnajích v Melbourne, Paříži, Londýně a New Yorku. Především podle jejich počtu ve sbírce se posuzuje pozice tenistek ve sportovních dějinách.

Dvojnásobná wimbledonská šampionka Kvitová v lednu na Australian Open sahala po svém třetím titulu. Až v napínavém finále podlehla Japonce Ósakaové. Další šance jí zmařilo zranění paže, jehož vinou vynechala Roland Garros a nějak zvlášť neuspěla na Wimbledonu ani na US Open.

Plíšková u protinožců ztroskotala v semifinále a na dalších třech akcích nepřekročila čtvrté kolo, takže po prvním nejprestižnějším triumfu dál jen planě prahne.

Pro české fanoušky je jejich přítomnost ve špičce zábavná a přitažlivá. Skoro na každém podniku, na který přiletí, se řadí mezi favoritky. Otázkou je, zda se jim ve zbytcích kariér ještě poštěstí dokráčet na úplný vrchol čili vyhrát grandslam. Podle všeho jejich šance zvolna chřadnou.

Boj o tenisový poklad pro ně bude čím dál těžší. Ne že by byl s jejich nadějemi amen. Kvitová navzdory všem životním kotrmelcům dál věří, že „to“se svým riskantním stylem ještě aspoň na jedné akci trefí.

Plíšková se odhodlává ke změnám, které by jí mohly pomoci zvládnout ty nejtěžší mače ve zlomových fázích turnajů, v nichž často selhává. Zvažuje propuštění koučky.

Do krajně proměnlivého prostředí na WTA Tour vstupuje spousta vlivů. Každá předpověď je ošidná. Nicméně je patrné, že řada skutečností bude proti nim.

Levačce z Fulneku táhne na třicet a pravačka narozená v Lounech oslaví v březnu osmadvacetiny, přičemž průměrný věk královen posledních jedenácti grandslamů nedosahuje ani čtyřiadvaceti let (letos činil dokonce jen necelých třiadvacet).

Opotřebení svalů a kloubů se stupňuje. Častěji hrozí zranění. Nejzásadnější nebezpečí pro splnění jejich snů ale představuje vlna talentovaných slečen, která se přivalila na okruh a zřejmě ještě nabere na síle.

Ósakaová, Australanka Bartyová a Kanaďanka Andreescuová už při náročných misích uspěly. Další hladové dračice Sabalenková, Keninová, Anisimovová, Bencicová, Jastremská, Swiateková či zázračná dívka Coco Gauffová se na výpravu za pohárem odhodlaně chystají.

Nezapomeňme na Češky Vondroušovou a Muchovou. Odepsat nelze ani veteránky Kerberovou a Serenu Williamsovou, zkušenou Rumunku Halepovou a další.

Konkurence každopádně houstne. Už se jen tak nestane, že se českým hvězdám otevře relativně snadná cesta do finále. Zuřivý odpor musí na grandslamech očekávat už v úvodních kolech.

Zatímco na ATP Tour božské trio Federer, Nadal, Djokovič vytrvale sráží bažantům sebedůvěru, mezi ženami je mládež troufalejší a úspěšnější.

Na scéně sice chybí alfa samice, jakou dřív byly Grafová či Serena Williamsová, smečka lačných šelem je však stále početnější. Historický vývoj tak PK a KP maličko nahrává, ale spíš jde proti nim.