Floutek, který usedl na trůn
Královskou korunu před 400 lety přijal Fridrich Falcký. Jednalo se o jeden ze zlomových momentů novodobé české historie.
Jan Bohata
HRADČANY Svatovítská katedrála se 4. listopadu 1619 stala dějištěm korunovace Fridricha Falckého. Dění v Čechách a cestu „Zimního krále“na trůn líčí historik Jaroslav Čechura z Katolické teologické fakulty.
S jakými představami stavové povstali proti Habsburkům?
Stavovské povstání vypuklo v květnu 1618 v situaci, která mu z kontextu mezinárodní situace nepřála. Vyplývalo to i z toho, že nekatoličtí stavové, kteří jej zpunktovali, neměli jasnou představu, na koho se obrátit s žádostí o pomoc. To je ostatně typické pro českou šlechtu od středověku, že ji mezinárodní otázky moc nezajímaly.
Jakou „nejvyšší kartu“stavové měli v rukou?
Domnívám se, že čelní muži, kteří povstání vedli, ať již Václav Vilém z Roupova, Václav Budovec z Budova, či Ondřej Jáchym Šlik, měli nevhodnou představu o čase. V květnu 1618 provedli defenestraci, sebrali vojsko a vyvstala otázka, co dál. Ale koncepci „jak“neměli. Rozeslali sice stavovskou apologii na různé evropské panovnické dvory, ale teprve ke konci roku 1618 si začali uvědomovat, že potřebují nového panovníka. Čekáním svou počáteční výhodu, čas, prováhali.
Kde hledali lídři stavů vladaře?
Kromě Fridricha Falckého tu byli saští vévodové a hlásila se i italská savojská dynastie. Jenže to byli zadlužení katolíci. Stavové hledali pomoc i v Rakousích. Zde sice vládli Habsburkové, ale význačné slovo v zemi měla i nekatolická šlechta.
Ocitla se ve hře i možnost povýšit na trůn Čecha, třeba Albrechta Smiřického?
Kandidatura posledního Smiřického, Albrechta Jana, představuje mýtus. Doba okolo poloviny 15. století, kdy se v Čechách i Uhrách na trůn dostali zástupci aristokracie Jiří z Poděbrad a Matyáš Korvín, dávno minula. Smiřický měl spoustu peněz i dobré vzdělání. Možná z toho vznikla pověst o jeho královské kandidatuře. Nezapomínejme ani na to, že Smiřický na sklonku roku 1618 podlehl tuberkulóze.
Proč se stavové rozhodli pro Falckou variantu?
Stavové neznali osobnost Fridricha Falckého. Měli i špatné vědomosti o situaci v říši. Ta se z konfesního hlediska rozpadala na tři tábory. Byli tu kalvinisté, reprezentovaní Fridrichem Falckým, luteráni se saským vévodou Janem Jiřím a existoval i tábor katolický okolo Maxmiliána Bavorského.
Odkud pocházel kandidát české koruny?
Fridrich Falcký představoval specifickou figuru. Narodil se roku 1596 jako syn Fridricha V. Starší Fridrich založil v říši Protestantskou unii. A čeští stavové usilovali o její podporu. Je tu další důležitý moment, manželka Fridricha Falckého Alžběta byla dcerou anglického krále Jakuba I. Stuarta.
Vyplatila se sázka na Jakuba I.?
Stavové se domnívali, že jim pomůže dosáhnout rovnováhy s Habsburky. Ale šlo o omyl, Jakuba I. nazývali králem mírotvorcem. Zásadně se stavěl proti tomu, aby povstalci sesadili z trůnu legitimního vladaře – z jakékoliv dynastie, i Habsburské. Jakub I. z principu nemohl být veličinou, která by stavy podporovala v odporu. Jaké prvky dominovaly v osobnosti královského kandidáta? Fridricha Falckého charakterizuji jako předbělohorského floutka. S Alžbětou měl početnou rodinu, ale v politice zaostával v říši za otcovou aktivitou. Fridrich se choval jako soukromník. Bavil se věcmi, které ho zajímaly, nikoli politikou. Oženil se roku 1613 v Londýně, odkud se novomanželé přesunuli do Fridrichova rodného Heidelbergu. Po šesti letech odešli do Čech, Alžběta se ovšem neučila německy. Totéž platí o Fridrichovi. Ten neznal české reálie a hlavně nerozuměl tomu, co se zde děje.
Kdy stavy začaly s Fridrichem vyjednávat?
Jednaly s ním od počátku roku 1619 do srpna, kdy se začal lámat chleba. Stavové sesadili z českého trůnu Ferdinanda II. Habsburského a zvolili Fridricha Falckého.
Váhal falcký vladař nad českou volbou?
Rozhodnutí přijmout korunu Fridrichovi Falckému trvalo sedm či osm týdnů. Dochovala se korespondence s Alžbětou, mimochodem psaná francouzsky, kdy s ní problém řeší. Fridrich se pro přijetí rozhodl na počátku října 1619 a na konci měsíce již kolona pěti set vozů vyrazila z Heidelbergu na Prahu.
Konfese, nebo politika? Co hlavně zvažovali Fridrichovi poradci?
Fridrich Falcký byl poměrně radikální kalvinista. V roli hlavního poradce působil přeškolený luterán Ludwig Camerarius. O těchto mužích se říká, že jsou nábožensky tvrdí, až fanatičtí. Fridricha Falckého zásadně ovlivnil v rozhodnutí jít do Čech. Camerarius představoval Fridrichovo alter ego. Jeho nápady Fridrich realizoval, protože neměl nějak zvlášť vlastní myšlenky. Druhou důležitou figurou byl Kristián z Anhaltu, říšský kníže, znamenitý vojevůdce představující strategický podklad budoucí vlády. Anhalt disponoval bohatými styky s Čechami. Jednal třeba na Třeboni s Petrem Vokem z Rožmberka.
Kudy se ubíral průvod do Čech?
Cestu přes Cheb, Falknov, Žatec a Slaný prameny velmi dobře popisují. A znovu musím zmínit Fridrichovo nepochopení české historie. Na několika místech jej vítaly husitské reminiscence, sedláci s husitskými kroji a zbraněmi. Fridrich nechápal, oč se jedná, buď se tomu pochechtával, anebo nad tím mávl rukou. I to poukazuje na jeho nepřipravenost se v Čechách etablovat.
Které prostory Hradu falčtí manželé užívali?
Ubytovali se na Pražském hradě, zdá se, že v místech, která postavil Rudolf II. a dokončil Matyáš II. Hned se ale projevily konfesijní rozdíly. Alžběta, která si z Anglie vezla dva duchovní, z kostela Všech svatých zřídila anglikánskou kapli. Tak se izolovala od svého okolí.
Zvykli si manželé na Prahu?
O tom, že české prostředí nevnímali právě vhodně, svědčí další moment. Alžběta byla gravidní, o Vánocích na Pražském hradě porodila chlapce. Pokřtili ho jménem Ruprecht. Jméno ovšem v Češích historicky nebudilo pozitivní ohlas, ještě byly známy dějiny Lucemburků. Vědělo se, že Václava IV. z říšského trůnu sesadil Ruprecht Falcký. Symbolika jmen hrála významnou roli. Jméno prince mohlo na Čechy působit jako plivnutí do tváře.
Lišila se Fridrichova korunovace od jeho předchůdců?
V Čechách platil korunovační řád Karla IV., což byla katolická norma. Obsahovala například návštěvu Vyšehradu. Tedy řadu momentů anachronických i pro katolíky. Ceremonii proto pořadatelé zestručnili.
Co víme o průběhu korunovace?
Obřady začaly 4. listopadu ráno. Fridrich byl přiveden k hlavnímu oltáři Chrámu sv. Víta. Nejvyšší purkrabí předčítal přísahu, administrátor jej pomazal na čele. Královskou korunu asi předávalo více osob, nejspíše nejvyšší purkrabí Bohuchval Berka z Dubé, nejvyšší hofmistr Vilém starší z Lobkovic, administrátor Dykast a senior Třebíčský.
Změnil se korunovací vztah monarchy a poddaných?
Fridrich byl přijímán jako sympatický, mladý, štíhlý muž. Pražané však monarchovi vyčítali, že nedostatečně reprezentuje královskou roli. Třeba do letohrádku Hvězda jezdil jen s jedním členem ochranky. Sportoval, na Petříně sáňkoval.
Udržel si král oblibu?
Jen do doby, než se kalvíni rozhodli na konci roku 1619 očistit katedrálu sv. Víta po vzoru svých kostelů, jež měly minimální výzdobu. Lid kalvínské horlení nechápal. Naopak, vnímal jej jako zničení prvního chrámu v zemi a popularita mladého krále spadla. Na svátek Tří králů 1620 vyšel v Mnichově leták, v němž se o Fridrichu Falckém již hovořilo jako Zimním králi, jenž bude panovat pouze jednu zimu.
Bylo v silách jiné osobnosti dotáhnout boj s Habsburky k úspěšnému konci?
Domnívám se, že nikoli. I daleko schopnější panovník by v podobné situaci neuspěl. A jsem přesvědčen, že Fridrich Falcký nebyl schopný vladař. Jeho negativní povahové rysy se plně projevily po porážce na Bílé hoře v holandském exilu. Fridrich žil na vysoké noze, zanechal obrovské dluhy, více než milion zlatých, placené anglickou vládou. Nezajímala ho hodnota peněz ani doba, v níž žil.
Fridrich neznal české reálie a hlavně nerozuměl tomu, co se zde děje.
Angažoval se Fridrich v exilu?
Česká otázka ve 20. letech 17. století Fridricha prakticky nezajímala. A to do 30. let, kdy do třicetileté války zasáhl „Lev severu“, švédský král Gustav II. Adolf Vasa. S ním táhl do říše, kde Švédové obsadili Mnichov. Zajímavé je, že i jejich konec je společný, byť ne geograficky. Gustav II. Adolf padl v listopadu 1632 u saského Lützenu v bitvě s císařskými jednotkami Albrechta z Valdštejna a Gottfrieda Pappenheima. Fridrich Falcký zesnul v Mohuči na mor o dva týdny později. Kde skončila rakev s jeho ostatky, není dodnes známo.