Fondy pro vyvolené jsou čím dál oblíbenější
Počet svěřenských fondů raketově roste. Meziročně z 965 na 2080
Za dobu své krátké existence získaly svěřenské fondy nádech tajemných institucí určených jen pro vyvolené. Do určité míry je to pravda – zájemce musí mít v první řadě majetek, který stojí za to do fondu vložit. Žádné případy systematických podvodů nebo zneužívání tohoto nástroje na správu majetku finanční správa ani policie ovšem neznají.
Krátce po roce 2014, kdy nový občanský zákoník fondy do českého práva zavedl, se nový institut potýkal s nedůvěrou, politici dokonce vyhrožovali, že jej brzy zase zruší.
Podle Tomáše Pacovského, partnera poradenské Apogeo Group, která nabízí zakládání těchto fondů, se nedůvěru podařilo překonat v letech 2016, 2017. To zhruba koresponduje s obdobím, kdy své podniky vložil do svěřenských fondů tehdy ministr financí a dnes premiér Andrej Babiš (únor 2017).
Fondy nabídly majetným lidem dosud chybějící způsob ochrany jejich majetku. Před rizikem z podnikání se soukromé majetky do té doby ochraňovaly tím, že se převáděly na manželky, nyní se mohou vložit do fondu. Nejde přitom o nic nelegálního – majetek tam ale nelze schovávat teprve v momentě, kdy se firma ocitne v insolvenci a kdy podnikatel za její závazky ručí. To by u soudu neprošlo.
Aleš Eppinger, advokát společnosti Schaffer and partner, odhaduje, že zhruba 30 procent fondů se zakládá právě z těchto důvodů. Většinu, asi 60 procent, však tvoří fondy, spravující rodinný majetek za účelem jeho mezigeneračního předání.
Jak utajit nemanželské děti
Dá se tak mimo jiné vyhnout zdlouhavému dědickému řízení. „V něm by mohly vyjít najevo některé intimní skutečnosti, které si zakladatel přál utajit – například nemanželské děti, různá obliba potomků, homosexuální přítel, či majetek odkázaný dlouholeté kolegyni z práce. V dědickém řízení by z toho mohly vznikat třenice,“vysvětluje Pacovský. Fondy také mohou sloužit k udržení celistvosti majetku, protože rozdělit ho mezi více dědiců by nebylo efektivní. Obmyšlení (ti, co budou z fondu profitovat) tak mají například doživotní právo k užívání rodinné haciendy nebo dostávají rentu.
Svěřenský fond má ze zákona maximální omezenou dobu trvání 100 let. To je ale extrém. „Doba se zpravidla váže k určité skutečnosti, například dosažení předpokládaného věku dětí, kdy budou připraveny chopit se majetku, nebo ukončení studia nebo etablování jejich vlastního podnikání,“říká Petr Jakubec, předseda
Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů, která sdružuje více než dvacítku zpravidla poradenských firem, které se zabývají správou majetku. Po dosažení podmínky se pak počítá s přechodem majetku na potomka či další dědice.
Poslední významnou skupinou svěřenských fondů jsou ty založené pro podporu veřejně prospěšných účelů – například pro podporu církví, neziskových organizací či spolků.
Fondy zpočátku nepodléhaly žádnému zápisu do rejstříku – o jejich existenci tak věděl jen zakladatel, notář a správce. Evidencí, kterou zákon nařídil od července 2018, jsou fondy pod větším dohledem. „Většině lidí to nevadí, účel je legální. Ti, co se domnívali, že je to institut pro skrývání majetku, už pochopili, že tuto ochranu jim to neposkytne,“říká Eppinger.
Nicméně zpočátku se na to potenciální zájemci o otevření fondů dívali s obavami: báli se, aby nebylo vidět na to, jaký majetek mají a komu co dají. „Vyjasnilo se, co bude a nebude veřejné a kdo na to bude vidět – poslední nedůvěra odpadla,“říká Eppinger. Z rejstříku tak není možné dovědět se ani jméno zakladatele, ani obmyšleného. Při pohledu do evidence to však některé fondy částečně prozrazují samy ve svém názvu.
Důvěrné dokumenty jako statut fondu či informace o vloženém majetku jsou uložené v neveřejné evidenci, do které smí nahlížet jen policie, finanční úřad, FAÚ, soudy a státní zastupitelství.
Jen pro bohaté
Informace o majetku jsou uložené v neveřejné evidenci, do které smí nahlížet jen policie, finanční úřad či soudy.
Základní úkon, založení fondu, přijde minimálně na 40 tisíc korun, na to se však nabalují další náklady podle složitosti. Do fondu se musí vyčlenit majetek, což může trvat měsíce i léta, sepsat statut šitý na míru dané rodině či sepsat smlouvu se správcem. „Citlivější věci doporučujeme klientům nedávat do statutu. Ve smlouvě, která se nezveřejňuje, se může uvést vše, co zakladatel nechce, aby bylo dostupné,“radí Eppinger. Podle advokátů a poradců je třeba rodinu a majetek při vytváření svěřenského fondu znát, aby vše fungovalo dobře. „Nedovedl bych si představit nést odpovědnost a sepsat statut podle univerzálního vzoru někomu, koho znám dvě hodiny. Každý případ je jiný, někdy musíte upravit i nemanželské děti, přítelkyně. V průměru sepsání statutu věnuji mnoho desítek hodin,“uvádí Eppinger.
Další peníze je třeba si připravit na správu fondu – musí se vést účetnictví, podávat daňové přiznání – fond se chová jako firma. A výnosy z něj se také tak daní sazbou 19 procent. Jen pokud je fond určený pro veřejně prospěšné účely, je od daně osvobozen.
Počet svěřenských fondů, známých v Česku především díky Andreji Babišovi a sporu ohledně jeho údajného střetu zájmů, stoupá. Do konce roku by jich v Česku měly být až tři tisíce. „Většinou přicházejí lidé, kteří se zodpovědně chovají ke svému majetku. Pokud budete mít dvě děti, jedno z prvního a druhé z druhého manželství, a budete chtít, aby se nepohádaly o vaše dědictví, vloží se majetek do fondu,“říká expert na svěřenské fondy advokát Jaroslav Svejkovský.
Je zakladatel svěřenského fondu jeho takzvaným skutečným majitelem?
Je nutné rozlišovat pojem skutečný vlastník, což je pojem, který je upravený mimo jiné v „Zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“, takzvaném AML zákoně. Od toho je třeba odlišit úpravu střetu zájmů podle zákona o střetu zájmů a neslučitelnosti některých funkcí. Zakladatel svěřenského fondu po vyčlenění majetku, který vyčleňuje do svěřenského fondu, přestává být v okamžiku vzniku fondu jeho vlastníkem. Toto je naprosto jediný a správný výklad podle občanského zákoníku i zákona o obchodních korporacích. Po vyčlenění věcí do svěřenského fondu a vzniku svěřenského fondu vzniká oddělené vlastnictví. Věci vyčleněné ve svěřenském fondu nepatří zakladateli. Pokud by ten, kdo do svěřenského fondu vyčlenil akcie, chtěl jít například na valnou hromadu společnosti, jejíž akcie vyčlenil, pak na takovou valnou hromadu nebude připuštěn, neboť není akcionářem.
Co tedy znamená skutečný majitel?
Je to tzv. právní fikce. AML zákon upravuje některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tento zákon stanoví fikci, podle které se za skutečného majitele, který má podle tohoto zákona fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv ve svěřenském fondu, považuje mimo jiné zakladatel nebo správce. Není to ale termín „vlastník“. Tento termín skutečný majitel je používán jen a pouze v AML zákoně a pouze pro účely tohoto zákona. Pokud je obecně vlastnictví vnímáno jako vztah k věci, která patří vlastníkovi, je nutné kategoricky uzavřít, že zakladatel svěřenského fondu není vlastníkem věcí ve svěřenském fondu.
Je zakladatel skutečným majitelem svěřenského fondu?
Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví. Poté, co zakladatel vyčlenil svůj majetek do svěřenského fondu, vydal statut, určil správce, nemůže už dále vykonávat vlastnická práva (pokud není jedním ze správců). Může odvolávat a jmenovat správce, nesmí mu však dávat pokyny, jak má vykonávat správu. Majetek ve fondu nepatří správci, zakladateli ani obmyšlenému.
Není to tenká hranice?
Vlastnictví je kategorie, o jejímž obsahu asi nikdo nepochybuje… Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, majetek ve svěřenském fondu není ani vlastnictvím správce ani vlastnictvím zakladatele ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Dalším principem je to, že nikdo správci svěřenského fondu nemůže dávat pokyny, jak má vykonávat správu.
Pokud by například zakladatel svěřenského fondu dál uplatňoval svůj vliv a řídil by fond dál jako svůj majetek, hrozí mu nějaký postih?
Zakladatel nemůže řídit fond jako svůj majetek, protože to není jeho majetek! Správce vykonává plnou správu, je odpovědný vůči všem osobám oprávněným dohledem, vůči všem obmyšleným za to, jak vykonává tuto plnou správu, která má směřovat k rozmnožení majetku a jeho uplatnění v zájmu beneficienta, tedy obmyšleného, a může s majetkem na svoji odpovědnost s péčí řádného hospodáře činit cokoliv, co je nutné a užitečné. Nikdo jiný k tomu majetku takový přístup nemá. Konkrétní postih tedy neexistuje. Správce odpovídá za případnou škodu, kterou způsobí.
Je Andrej Babiš majitelem Agrofertu?
Pokud pan Andrej Babiš vyčlenil svůj majetek ve společnosti Agrofert, tedy akcie do svěřenského fondu, přestal být okamžikem vzniku svěřenského fondu akcionářem, přestal vlastnit příslušný procentní podíl účasti společníka v této společnosti a přestal být osobou ovládající v této společnosti. Není žádnou osobou ve vztahu ke společnosti, není akcionářem, nemůže vykonávat akcionářská práva, nemůže se jakkoliv zúčastnit jednání valné hromady jako osoba hlasující a řídící činnost akciové společnosti. Tím naplnil příkaz zákona o střetu zájmů a tím vyhověl zákazu danému v zákoně o střetu zájmů. Na posuzovanou problematiku pro účely výkladu principu svěřenského fondu není možné aplikovat zákon AML, ale občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích.
Podle vás tedy Středočeský krajský úřad postupoval správně, když ve věci střetu zájmů premiéra Babiše zvrátil rozhodnutí úřadu v Černošicích a správní řízení zastavil?
Pokud byl zákon o střetu zájmů novelizován tak, jak je to právě ve vztahu k vlastnictví majetkových struktur k televiznímu či rozhlasovému vysílání, eventuelně k médiím, případně k účasti ve společnostech, které čerpají dotace, případně se zúčastní veřejných zakázek, a pokud se tomu pan Babiš podřídil, a to právě tím, že vyčlenil takové věci, u nichž by mohlo vlastnictví naplnit právě zakázaný střet zájmů, nemohl postupovat jinak. Zákonu se podřídil, což je správné, a nikdo nemůže tvrdit, že by nadále byl ve střetu zájmů.
Spekuluje se, že Středočeský úřad řízení zastavil zkrátka proto, že premiéra nikdo při ovlivňování takzvaně „nechytil za ruku“...
Pokud se respektují principy právní úpravy a nepoužívají se účelově tak, jak se právě v oznámení zaslaném černošickému úřadu právníci dopouštěli, kdy pro výklad střetu zájmů používali naprosto nepřiléhavé ustanovení zákona o některých opatřeních proti výnosům z trestné činnosti, tak jediný možný výklad je právě ten, že se pan premiér do střetu zájmů nedostal. Pan Babiš nemá z pohledu zákona žádný přímý vliv na svá bývalá média nebo jejich dnešní správce.
Není ale to „odstřižení“od majetku v případě svěřenských fondů jen iluzorní? Kdo ohlídá, že zakladatel nebo další lidé nebudou ovlivňovat správce, navíc zakladatelem vybraného?
Není to iluzorní. Zpočátku pro mě bylo také složité to pochopit, protože v našem pojetí práva má každá věc nějakého majitele. Ale v případě svěřenských fondů majetek přestává být přivlastněný nějaké osobě a začne být přivlastněný k nějakému účelu, ku prospěchu obmyšlených. To je to nejpodstatnější. Principy nemůže nikdo ohýbat nebo je obcházet. Navíc po dobu, kdy fond existuje, nemůže do jeho statutu – kromě soudu ve výjimečných případech – nikdo zasahovat. Takže jestli na začátku někdo určí pravidla a pak to bude chtít změnit, tak přesto že je zakladatelem, neudělá s tím nic.
I to by ale například šlo obejít tím, že by fond fungoval nějaké kratší období, třeba jen půl roku...
Je tam jeden mezikrok. Pokud by fondu zanikla správa uplynutím lhůty, správce majetek vydá tomu, kdo na něj má právo. Je to určené ve statutu. Není-li to určené ve statutu, podle zákona má na takový majetek právo obmyšlený, pokud ten není, tak zakladatel, a pokud ten také není, tak připadne státu.
A kdybych například do statutu napsal, že rozhodnu, kdy fond skončí?
Je možné napsat pouze do statutu, zda se zřizuje fond na dobu určitou. Uplynutím té doby správa končí a majetek se vydává tomu, kdo je určen ve statutu. Ale nelze napsat, že zakladatel si rozhodne, kdy fond respektive jeho správa skončí. Dále je zánik správy možný jen tehdy, je-li dosaženo účelu, pro který byl zřízen, například dosažení určité hodnoty majetku, nebo rozhodne-li tak soud anebo vzdají-li se obmyšlení práva na plnění.
Může být zakladatel fondu zároveň i jeho správcem?
Zakladatel i obmyšlený mohou být správci, ale pokud by to tak bylo, tak musí být správcem ještě další osoba, která není ani zakladatelem, ani obmyšleným a oba musí jednat ve shodě. Ta osoba je také vázána nakládat s tím majetkem s péčí řádného hospodáře, a pokud vy ho budete jako správce nutit spolupodepsat něco, s čím nesouhlasí, tak vás odmítne.
Kdo vyhledává svěřenské fondy z vaší zkušenosti?
Zájem o svěřenské fondy začíná růst. Je to pochopitelné. Většinou přicházejí lidé, kteří se zodpovědně chovají ke svému majetku. Pravidelně chtějí uspořádat svůj rodinný majetek a ochránit jej před různým rozdělováním, před různými spory například v rámci dědictví, neboť majetek vyčleněný do svěřenského fondu není součástí dědictví po tom, kdo takový majetek do svěřenského fondu vyčlenil. Majetek vyčleněný do svěřenského fondu také není předmětem vypořádání společného jmění manželů, pokud by se například zakladatelé rozvedli atd. V době konjunktury, kterou ještě stále zažíváme, přicházejí i lidé, kteří mají majetek a chtějí jej ochránit například i před sebou samými, pro případ krize apod., pokud by třeba chtěli s takovým majetkem v budoucnu disponovat nebo jej používat k zástavám apod. Také přicházejí podnikatelé, kteří chtějí svůj majetek diverzifikovat. Nyní pracujeme i na různých developerských projektech při komunikaci s bankami na úvěrování takového majetku atd. Použití institutu svěřenského fondu je mimořádně rozmanité a velmi zajímavé. Při tvorbě statutu se může zohlednit v podstatě jakékoliv přání, které je v souladu se zákonem. Ale pak je třeba takovou úpravu jen a jen respektovat, zavazuje všechny, jak zakladatele či správce, eventuálně obmyšleného, ale i všechny orgány a instituce. Proto je také třeba uzavřít, že statut je neměnný.
Takže pokud bych například chtěl z nějakého důvodu znemožnit svým blízkým, aby se dostali k mému dědictví, je svěřenský fond ideální volba...
Pokud budete mít dvě děti, jedno z prvního a druhé z druhého manželství, a budete chtít, aby se nepohádaly o vaše dědictví, vloží se majetek do fondu a ten majetek přestane být předmětem dědictví, protože už není váš. Takový majetek pak je přivlastněn k účelu tak, jak je uvedeno shora.