Inflaci překonají jen dobře uložené peníze
Zatím je ekonomika ještě stále v dobré kondici. Již nějakou chvíli však její vývoj naznačuje, že tato idylka nebude trvat věčně. Nejvyšší čas začít si vytvářet finanční polštář na dobu, kdy tak dobře nebude.
Na důchod, pro děti na studia, na auto, na dovolenou, a zejména pak na horší časy, kdyby nám třeba vypadl příjem nebo jsme onemocněli. To všechno jsou důvody, proč bychom si měli tvořit rezervy. Ví to asi každý. Ovšem již ne každý tak činí. A pokud ano, zůstávají často peníze ležet ladem a namísto zhodnocení ztrácejí na hodnotě, což jistě není optimální. Proto je třeba s penězi dále pracovat.
Jak konkrétně, však není jednoduché říci. Pro rozdílné účely se totiž hodí odlišná řešení. „U krátkodobé rezervy je stěžejní zejména rychlá dostupnost financí,“říká Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners. Slouží totiž především k zafinancování nenadálých výdajů. K tomu dobře poslouží například spořicí účty. Smiřte se ale s tím, že zhodnocení nebude nijak vysoké. U řady bank se nedostanete ani na jedno procento. Vyšší úročení nabízí například Moneta Money bank, na spořicím účtu má zhodnocení 1,2 procenta ročně, Expobank na Neo účtu úročí vklady 1,6 procenta. Lepší úrok získáte také v rámci různých akčních nabídek. Výnos ze spořicího účtu tedy nepokryje ani inflaci.
Stavební spoření zažívá renesanci
U střednědobých a dlouhodobých potřeb je proto vhodné se poohlédnou po jiných řešeních. „Na výběr máte z mnoha možností. Každý investiční nástroj však není pro všechny,“upozorňuje Jiří Humhal, finanční ředitel služby Zonky.
Pro ty, kteří jsou konzervativní a chtějí mít jistotu, že se jim vložené peníze vrátí, může být vhodným řešením pro střednědobé cíle stavební spoření. Bez nadsázky se dá říci, že zažívá renesanci. Lákavá je především stabilita a bezpečnost tohoto produktu. Vklady jsou ze zákona pojištěny do výše 100 tisíc eur, tedy zhruba 2,6 milionu korun.
„Navíc je to jediný produkt, který pravidelně poráží inflaci,“doplňuje Tomáš Kofroň z ČMSS. Takového výnosu lze dosáhnout zejména díky státnímu příspěvku. „Státní podpora činí 10 procent z ročně naspořených vkladů, maximálně dva tisíce korun ročně,“říká Monika Kopřivová ze Stavební spořitelny ČS.
Nejvýhodnější je proto ukládat si na spoření každý rok takovou částku, abyste dosáhli na plnou výši státní podpory. „To znamená posílat každý měsíc na stavebko alespoň 1 700 korun nebo jednou za rok poslat zhruba 20 400 korun,“popisuje Lenka
Molnárová z RSTS. Těch 400 korun je rezerva, která pokryje například poplatek za vedení spořicího účtu. Konečná výše ročního výnosu bude záležet na úrokové sazbě, odvíjející se od zvoleného tarifu. Sazby se přitom pohybují o 1 do 1,5 procenta. V kombinaci se státní podporou tak lze dosáhnout výnosu až 4 procenta ročně. Vadou na kráse je tak jen 6letá vázací doba. Dříve si na peníze bez sankcí nesáhnete.
Spoření na penzi
Pro přípravu na penzi pak může být zajímavé doplňkové penzijní spoření (nástupnický produkt penzijního připojištění). Zde můžete svůj profit zvýšit díky státnímu příspěvku. Jeho výše se odvíjí od částky, kterou si každý měsíc do III. pilíře spoříte. Nejnižší příspěvek je 90 korun a získáte ho k měsíční úložce ve výši 300 korun. Maximální výše je 230 korun měsíčně a lze na ni dosáhnout při vkladu 1 000 korun měsíčně a více. Nejvíce však konečný výnos ovlivní strategie, kterou zvolíte. Doplňkové penzijní spoření je skutečným investičním nástrojem. Investiční strategii si zde vybíráte sami a v čase ji samozřejmě můžete měnit.
„Pro představu, za první pololetí roku zhodnotily konzervativní fondy v průměru o 1,9 procenta, vyvážené o 5,5 procenta a dynamické dokonce o 9,5 procenta,“říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. „Proti loňské kumulované ztrátě 900 milionů tak stojí zisk jen za první polovinu roku ve výši 1,9 miliardy.“S penzijním spořením se tedy vydělat dá, ale peníze si užijete až v důchodovém věku.
Investice do fondů i půjček
Za úvahu proto stojí zejména klasické investice, byť s sebou nesou určité riziko. Asi nejjednodušší jsou podílové fondy. Jejich prostřednictvím můžete vložit peníze prakticky do čehokoli, nejčastěji však do dluhopisů a akcií, do nemovitostí či komodit. Stačí vám k tomu 500 korun měsíčně, což je minimální částka, s níž je možné do fondů investovat.
Vybírat přitom můžete z řady fondů. Nejkonzervativnější jsou fondy peněžního trhu, ale jejich výnos je jen 0 až 2 procenta ročně. „Dluhopisové fondy nakupující státní a korporátní dluhopisy mohou nabídnout výnosy kolem tří až pěti procent ročně a k tomu odpovídající riziko,“říká finanční poradce Lukáš Urbánek. Nejvíce se dá vydělat na akciích, ovšem také s nejvyšším rizikem. Vyznačují se totiž nejvyšší kolísavostí. Jejich dlouhodobé výnosy se pohybují kolem sedmi procent.
Investovat lze také v rámci sdílené ekonomiky. Nejznámější jsou P2P investice do půjček. „Investor si sám vybírá, do jakých půjček chce investovat, může si číst příběhy žadatelů o půjčku a volit, jakou částku jim půjčí,“popisuje Jiří Humhal. „Sám si staví své portfolio a řídí si jeho rizikovost.“Průměrně zde investoři dosahují výnosu 5 až 7 procent. Varianta existuje i pro ty, kteří se sami půjčkami probírat nechtějí. „V rámci produktu Zonky Rentiér si investor zvolí výši počáteční investice, například 50 tisíc korun, a o vše ostatní už se postaráme. Vybudujeme vysoce diverzifikované portfolio, které bude investorovi nosit pravidelný výnos,“vysvětluje Humhal.