Dejme do ulic stromy, až potom řešme potrubí

Pocit bezpečí ve městě podle architekta Jakuba Ciglera často narušuje doprava, které se město přizpůsobuje více než lidem. Tento negativní trend se ale začíná pomalu otáčet.

Alžběta Šimková

PRAHA Okolí, ve kterém obyvatel města žije, je nesmírně důležité a zkvalitňuje lidský život, říká architekt Jakub Cigler. „Veřejný prostor by měl být rozšířením mého bytu, měl by se stát součástí mého života,“vysvětluje autor architektonického návrhu, podle něhož začíná Praha rekonstruovat Václavské náměstí.

Může existovat město bez aut?

Narodil jsem se na Malé Straně a pamatuji si dobu, kdy v centru na Malostranském náměstí stávala zhruba tři auta, což už si dnes ani nedovedeme představit. A žilo se. Tím ale nechci říct, že si myslím, že by neměla jezdit žádná auta. Individuální doprava vznikala v době, kdy si nikdo nedovedl představit, že bude mít auto tolik lidí, jak je tomu dnes. Ovšem s tím, jak rychle přibývá obyvatel na planetě, jsme se dostali do bodu, kdy je potřeba to řešit. A některá města už to řeší. Například v Amsterdamu mění dvousměrné ulice na jednosměrné, přidávají cyklopruhy a auto tam dnes volí zhruba 19 procent lidí.

Amsterdam je s cyklodopravou hodně známé město. Setkal jste se i s příklady, kde s městskou cyklistikou začali od počátku?

Když jsem začal pracovat na jednom projektu v Moskvě před sedmi lety, tak tam nebyl jeden jediný cyklista. Lidé nejezdili v 16milionovém městě ani na motorkách. A dnes tam mají 770 kilometrů cyklostezek. Poslechli totiž profesora Jana Gehla z Kodaně, který v Praze také byl, ale jeho návrh pro Prahu je v šuplíku.

Jak by šlo dopravu upravovat v Praze?

Žijeme nejen za dveřmi bytu

Na konci října se skoro na tři týdny uzavřel průjezd na obou pražských nábřežích. Z našeho pohledu pražské bubliny máme pocit, že je to velká revoluce. Přitom je to podle mě jeden z rozumných kroků k tomu, jak eliminovat to, že obě nábřeží jsou používána jako jedny z hlavních tahů. Já jsem řidič a patřím k těm, kdo si do auta rádi sednou, ale proč by se ve 21. století mělo centrem historického města, zapsaného v UNESCO, jezdit jako zkratkou, která je alternativou pro magistrálu?

Takže jednou z variant je uzavírat centrum?

Ne ho uzavírat lidem, kteří tam bydlí a patří, ale nabízet lepší řešení cestování, jako je rozšíření metra a tramvajové dopravy. Je to ovšem potřeba dělat postupnými a chytrými kroky.

Ono se o té uzavírce například Smetanova nábřeží mluvilo už kdysi, že až se dostaví tunel Blanka, tak to bude možné. Tunelem se jezdí, ale zatím nic.

Přesně. A také až se dostaví okruh okolo Prahy. To jsou podle mého názoru jen výmluvy. Doprava nefunguje tak, že když se postaví jedna silnice, tak se tím pádem může zavřít ta druhá.

Takže jde o lidskou pohodlnost?

Ano. A je potřeba politická odvaha a neschovávat se za dopravní normy, které vedou k neustálému zvyšování kapacit silnic a ulic.

Jaká je funkce veřejného prostoru, který může vzniknout i tím, že se nábřeží uzavře pro auta a více se otevře chodcům?

Veřejný prostor je nejdůležitější část města, která umožňuje vytvořit jeho život. A domy, které vytváříme my architekti, jsou až tím „B“, které vytváří hranici veřejného prostoru a současně tyto prostory doplňuje a využívá.

Je dobré mít ve městě velké otevřené prostory?

U veřejného prostoru třeba typu sídliště, kde vše patří všem a nic nikomu, se necítíte moc dobře, protože toho prostoru je příliš. Nezachrání nás ani to, že je všude zeleň. Někde je zkrátka potřeba vydlážděné náměstí s pár stromy, někde živé ulice. Je to komplex věcí, kde musím být schopný si třeba sednout, zastavit se a o něco opřít, abych ho nějakým způsobem používal.

Jak se v Praze věnujeme veřejnému prostoru?

Nás to jako architekty nikdo neučil, my jsme se učili, jak postavit dům, ale ne to, jak udělat veřejný prostor. Začali jsme se tím zabývat až v poslední době a myslím, že velký kus práce v tom udělal pražský Institut plánování a rozvoje. Ale je to ještě dlouhá cesta a jde o to, aby se k tomu nepřistupovalo jako k nějaké restrikci, ale k něčemu, co může pomoct. Když se v New Yorku na Manhattanu rozšířily chodníky na úkor jízdních pruhů, mělo to přímý dopad v tom, že se několikanásobně zvýšil obrat tamních obchodů. Takže to má spoustu aspektů, které přímo souvisejí s kvalitou a příjemností či nepříjemností života.

V české metropoli se tedy práci s veřejným prostorem teprve učíme?

My jsme se narodili do krásných veřejných prostorů. Ale hodně z nich se v průběhu let pokazilo, třeba tím, že se preferovala automobilová doprava. Ale s tím se nepotýká jen Praha, ale i další desítky měst v Evropě a vlastně je to i celosvětový trend, který souvisí s vývojem civilizace, přibýváním lidí a ekologickými výzvami.

Takže ta tendence, kdy auta vytlačila lidi, by se mohla začít obracet?

Ano. Ale problém pro architekty a urbanisty je, že musí při projektování plnit také různé předpisy, aby dostali potřebná razítka. Dopravní inženýři mají normy, které přesně stanovují, jak široké mají být silnice, a to vlastně také diktuje profily ulic. A potom teprve ten prostor, který zbude, je použit pro lidi a chodníky, a až co zbude, tak třeba pro kola. Takže je potřeba změna paradigmatu a myšlení, že nejdříve bych měl udělat správně široký chodník, cyklopruh nebo kolej pro tramvaj, a až pak teprve myslet na auta. Tak jsme o tom přemýšleli například i u návrhu nové podoby Václavského náměstí.

Cítíte, že je mezi lidmi ohledně omezení aut ve městě poptávka? Třeba i v souvislosti s debatou o změně klimatu?

Určitě je poptávka. Zároveň je to i těžké, protože to nefunguje tak, že někdo přesně řekne: chci širší chodníky. Jde o osvícenost městských částí a vedení Prahy, aby tyto změny prosazovaly. A myslím si, že poslední dvě volební období na tom řada částí pracuje. Několik let nazpátek jsme například dělali Moskevskou ulici v Praze 10. Auta tam jezdí stejně, jak byli řidiči zvyklí, ale zmenšili jsme asfaltové plochy, po kterých jezdí, a nechali jsme jen takový prostor, který potřebují. Zbytek místa jsme použili na rozšíření chodníků. A to jsou takové drobné intervence, kdy na první pohled

Peníze ihned za nemovitost v Praze pro firmy z Evropské unie. Děkujeme. Tel: 602212121210502

Koupím byt v Praze, přímo od majitele. 604617788201935

Prosím spěchá, koupím byt pro rodiče v Praze. Tel: 702044164.

Knihy! Koupím velkou knižní pozůstalost. Knihy, příp. i starožitný a retro nábytek vhodný do stylové čítárny - knihovnu, křesla, stolek, lampu, aj. Tel. 603478873208818

je ta ulice stejná, ale už se v ní jinak žije. Tak by to mělo být.

Zvyknou si lidé na podobné úpravy rychle?

Okamžitě. Když někde třeba jen otevřete nějakou pasáž, tak ještě ten den se toho veřejnost chopí. Je to v podstatě nabídka, po které je nevyřčená, ale zato největší poptávka. To, že nepoužívám chodník jen k tomu, abych došel z bodu A do bodu B, ale využívám ho i jako svůj prostor jako obyvatel, tak mi to mé město zkvalitňuje.

Zmiňujete kvalitu, co veřejný prostor naopak nezkvalitňuje?

„Za socialismu jsme si zvykli na to, že se soustředíme jen na své bydlení, ale co je za plotem, už nás nezajímá,“říká kriticky architekt Jakub Cigler. Foto: Dan Materna, MAFRA

To se týká mnoho detailů, jde o materiály, ale třeba i výšku obrubníků. Jde o to, vytvořit bezpečnost člověku, protože se vždy musí začít od toho nejchoulostivějšího prvku a tím je chodec. A auta jsou to, co by se mu mělo přizpůsobovat.

A jak takové přizpůsobení může vypadat v praxi?

U širokých komunikací, jako je třeba Legerova či Sokolská, by stačilo zúžit pruhy, přidat stromořadí a ty samé ulice budou hned krásnější a auta začnou v užších pruzích jezdit pomaleji sama od sebe. Ale těch aspektů je řada a nemůže to udělat jen architekt, ale musí spolupracovat tým odborníků. Neumíte si ani představit, jaký je problém zasadit na ulici strom. Pod chodníkem jsou totiž různé rozvody a sítě. Takže zase: dejme do ulice stromy a široké chodníky a potom teprve hledejme místo pro trubky.

Manželský pár z Anglie hledá byt v Praze, k dl. pronájmu.T.: 603867608

Hledám pro naše solventní zaměstnance z kanceláře byty k dlouhodobému pronájmu v Praze, právní servis zajištěn. Tel: 274784428.

Koupím kabelky, sklo, porcelán, bižuterii aj. 608203342192333

Starožitný nábytek koupím za solidní ceny: zdob. ložnici, obývák s křesly a lampou, pracovnu s psacím stolem, jídelnu s příborníkem, lustr, pěkný obraz, aj. věci vhodné do historického interiéru. Praha a okolí. Tel: 603478873208906