Válka gangů ve Švédsku
Už 187 bombových útoků za letošní rok: co se to v severské zemi děje?
STOCKHOLM Ta zpráva by v kterékoli nestabilní latinskoamerické zemi možná zapadla. Při útoku neznámých střelců zemřel o víkendu patnáctiletý chlapec, další skončil v nemocnici. Útočníci vtrhli do místní pizzerie a střílet začali okamžitě. Krátce předtím vybuchla nedaleko pod autem nastražená nálož.
Řeč je o Malmö, kdysi docela poklidném jihošvédském městě.
Podobných útoků přibylo. Za prvních devět měsíců jich švédská policie podle upřesněných údajů zaznamenala už 187. Oproti loňsku vzrostl jejich počet dvojnásobně.
A co víc, násilí a zločin prorůstají ze sociálně vyloučených předměstí do bohatších čtvrtí, kde si až donedávna Švédi četli o kriminalitě jen v novinách.
Za výbuchy stojí podle policistů soupeřící drogové kartely.
Britská stanice BBC citovala kriminalistu Amira Rostamiho, podle kterého srovnatelná válka kriminálních gangů probíhá v současnosti snad jedině v Mexiku. Jinde ve světě, kde právě nezuří občanská válka či nedoutná terorismus, nenalézá příměr.
Změny vnímají i švédští usedlíci. „Vyrůstám tady a sleduji, jak veřejný prostor ovládlo násilí,“říká 22letý Joel, který žije v movité stockholmské čtvrti Södermalm.
Například jen v červnu bylo zraněno 20 lidí při výbuchu v rezidenční čtvrti v univerzitním městě Linköpingu. Desetimilionové Švédsko, s dlouhou reputací zcela poklidné země, nebylo na novou situaci ani trochu připraveno.
Zkušenosti z Afghánistánu
Proto v pondělí oznámilo vedení tamní policie zřízení zcela nové speciální jednotky, která se bude bombovými atentáty a bojem s organizovaným zločinem zabývat.
Proto putují týmy švédských policistů do zámoří, vyslechnou si poznatky kolegů v USA, kde mají s bojem proti mafiím letité zkušenosti.
Jako poradce si pozvali také švédské vojenské experty, kteří zneškodňují výbušniny v afrických zemích a v Afghánistánu. Kromě toho už dříve zpřísnila vládní koalice sociálních demokratů a Zelených tresty za násilné zločiny s použitím střelných zbraní.
Avšak podle opoziční strany Švédští demokraté, která odmítá nelegální imigraci, opatření neodpovídají vážnosti situace. „Je třeba učinit víc,“uvedla partaj na adresu ministra spravedlnosti Morgana Johanssona. Mnozí Švédi mají pocit, že pro začátek by pomohlo jasnější vymezení problému. Policejní zprávy se vyjadřují o útocích poměrně neurčitě, stejně tak švédská média.
Na veřejnoprávní stanici SVT mířila kritika, že zprávy o útocích ignoruje. Podle spisovatelky Miry Aksoyové to vypadá, jako by se média snažila zlehčit význam těchto událostí. Podle Christiana Christensena,
který učí žurnalistiku na Stockholmské univerzitě, spočívá problém v tom, že Švédsko slouží mnohým jako příklad selhávání země vstřícné k imigraci. „Často neoprávněně,“vysvětluje Christensen, proč novináři téma obcházejí.
Výbušniny z Balkánu
Švédsko je stále jednou ze zemí s nejnižší kriminalitou na světě. S přibývajícím počtem výbuchů ale ztrácí dřívější klid.
Snaží se tedy o problému diskutovat otevřeněji než dříve.
Policisté připouštějí, že většina granátů a výbušnin pochází z balkánských zemí. V 90. letech, v době jugoslávských válek, přišla do severské země masivní vlna imigrantů, s níž putovaly i nelegálně vlastněné zbraně. Další běženci přišli s imigrační vlnou před 4 lety.
V místech, kde se soustředí imigranti, je i nejvyšší zločinnost. Malmö, kde tvoří přistěhovalci 40 procent obyvatel, přezdívají „švédské Chicago“. Deník Dagens Nyheter uvádí, že 9 z 10 pachatelů bombových útoků má imigrační kořeny.