Proti režimu stávkovaly miliony lidí

Robert Oppelt

Vpoledne 27. listopadu 1989 se na dvě hodiny zastavila celá republika. Po statisícových davech, které přišly dva dny po sobě na pražskou Letenskou pláň, sáhlo Občanské fórum k další akci, která měla režimu dokázat, že jeho čas skončil a že je potřeba jednat o budoucnosti Československa.

Na pondělí vyhlásilo Občanské fórum generální stávku, tedy něco, co země zažila naposledy v únoru 1948. Dvouhodinová stávka, ke které se připojily podle tehdejších odhadů a průzkumů tři čtvrtiny podniků, úřadů, továren, škol a obchodů, proběhla po celé republice. Statisíce lidí vyšly do ulic. V hlavním městě zaplnili lidé Václavské náměstí, ale plná byla i náměstí v Plzni, Brně nebo Ostravě.

Při stávce zazněly první veřejné požadavky na zrušení vedoucí úlohy KSČ. K požadavkům stávkujících patřilo také vyšetření zásahu 17. listopadu a vypsání svobodných voleb.

Ke stávce se vyjádřil i režim, předsednictvo ÚV KSČ „ocenilo postup těch pracujících, kteří během generální stávky setrvali na svých pracovištích, stejně jako postup všech, kteří nedopustili, aby bylo stávky zneužito k protispolečenským akcím“.

Přicházejí změny

Doba se rychle měnila a i nejzatvrzelejším soudruhům muselo být jasné, že země nebude stejná jako před 17. listopadem. Už v pátek 24. listopadu, tři dny před stávkou, rezignovalo předsednictvo komunistické strany s generálním tajemníkem Milošem Jakešem, kterého nahradil Karel Urbánek.

A jen dva dny po stávce padl i čtvrtý článek socialistické ústavy o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti.

Večer 29. listopadu poslanci ve Federálním shromáždění změnili ústavu. Změnu navrhl ministr federální vlády Marián Čalfa (nedávno ještě člen ÚV KSČ) s cílem řešit ústavní cestou některé požadavky společnosti. Pro hlasovali všichni přítomní poslanci. Ruku zvedl i teď už řadový komunistický poslanec Miloš Jakeš, který stál ještě před pár dny v čele KSČ. Principy vedoucí úlohy strany podle něj zemi poškodily, protože podporovaly byrokratický přístup. Pak poslanci z ústavy vypustili i článek o marxismu-leninismu jako státní ideologii.

Otevřely se hranice

Týden po stávce, 4. prosince, se poprvé otevřely i hranice. Vláda zrušila takzvané výjezdní doložky, které do té doby byly nutné pro cestování na Západ. Nově stačil jen platný pas. Jako první zareagovalo Rakousko, které dočasně zrušilo pro československé občany vízovou povinnost. Podle informace z rakouských oficiálních zdrojů stotisící turista z ČSSR vstoupil do Rakouska už 9. prosince 1989.