Zločin a trest
Ruskému sportu hrozí další postihy, včetně ztráty vlajky a hymny na hrách. Ale k plošnému vyloučení patrně nedojde.
Dostojevského vrcholné literární dílo Zločin a trest je románem o šesti částech. Zato kolik kapitol má kauza ruského dopingového „Zločinu a trestu“, nejspíš už nikdo nikdy nespočítá.
Další podvody byly prokázány. Další tresty budou brzy vyneseny. Hraje se jen o to, jak tvrdé.
Zatímco Dostojevského hrdina Raskolnikov prožíval v mysli trýznivé morální drama, mnozí ruští sportovní funkcionáři podobnými stavy zjevně netrpí. Jsou nenapravitelní. Připomínají dlužníky, kteří se svými dalšími činy víc a víc propadají do dluhové pasti. Navíc v ní šlapou jako sloni v porcelánu a zanechávají za sebou zřetelné stopy.
Proto na šéfa ruských atletů Dmitrije Šljachtina nyní prasklo, že s dalšími funkcionáři falšoval lékařské i jiné dokumenty, aby tím kryl absence při dopingových testech u Danila Lysenka, stříbrného výškaře z mistrovství světa 2017.
Proto se neutajila ani nedávná záškodnická akce činovníků Ruské antidopingové agentury RUSADA, manipulujících s daty v souvislosti se státem řízeným dopingem.
Nejenže výrazně překročili termín, kdy měli tato data poskytnout k přezkoumání Světové antidopingové agentuře WADA. Když tak začátkem roku konečně učinili, experti WADA následně odhalili, že ještě v prosinci 2018 a lednu 2019 Rusové upravili a antedatovali některé údaje v počítačích agentury.
Znovu bez vlajky i hymny?
Za posledních pět let bylo obviněno z dopingu více než 50 ruských sportovců.
A tresty? Už z her v Riu 2016 Světová atletická federace IAAF suspendovala všechny ruské atlety s výjimkou dálkařky Klišinové. Na zimních hrách v Pchjongčchangu 2018 poté byli Rusové na základě rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru připraveni o vlajku a hymnu a směli startovat pouze pod zkratkou OAR, tedy coby Olympijští sportovci z Ruska. Celkem 168 jich tehdy před zahájením her prošlo mezinárodními prověrkami čistoty.
Nyní se situace oproti roku 2018 změnila. Podle nového pravidla totiž může o vyloučení země z olympiád i dalších vrcholných světových soutěží rozhodnout přímo WADA, nikoliv až MOV či mezinárodní sportovní federace.
Lídři WADA vědí, že musí tentokrát rázně bouchnout do stolu. Vždyť i Travis Tygart, šéf Antidopingové agentury USA, nedávno kriticky utrousil: „WADA se zas a znovu nechává trapně obehrávat Rusy.“
Kontrolní komise WADA v pondělí trest navrhla: čtyřleté vyloučení Ruska z olympijských her a dalších mezinárodních šampionátů, odebrání pořadatelství vrcholných akcí i možnosti kandidovat na ně, opětovné zrušení akreditace pro ruskou antidopingovou agenturu RUSADA.
Stačí, aby výkonný výbor WADA 9. prosince tento trest potvrdil, a vstoupí v platnost. Přičemž Mezinárodní olympijský výbor i sportovní federace by měly tento verdikt respektovat, leda že by se proti němu odvolaly ke Sportovní arbitráži CAS.
Jak to vše může vypadat v praxi?
Na hrách v Tokiu 2020 a Pekingu 2022 se nejspíš opět představí jen „prověření“ruští sportovci coby individuálové bez státních symbolů. Exemplární trest v podobě plošného vyloučení Ruska generalita MOV patrně opět nepřipustí. Nejen proto, že členové MOV a dalších sportovních federací mají polovinu hlasů ve výkonném výboru WADA. Sám prezident MOV Thomas Bach se minulý týden kategoricky vymezil proti plošné suspendaci Rusů z her: „Našim principem je, aby viníci byli potrestáni tak tvrdě, jak je možné, ale aby zároveň ti nevinní byli ochráněni.“
Nenávratně prohnilí
I s avizovaným odebíráním již přidělených mezinárodních akcí půjde zřejmě o polovičatý trest, neboť WADA na základě své rezoluce „umožní ponechání těchto akcí tam, kde by změna hostitele byla z právních či praktických důvodů vyloučena“. S odkazem na tuto výjimku ponechá i fotbalová UEFA dle současných indicií hostitelství části Eura 2020 ruskému Petrohradu.
Ať už však bude trest jakýkoliv, těžko změní myšlení těch, kteří jsou u kormidla ruského sportu nenávratně prohnilí. Jejich sebereflexe se zřejmě nadále nedočkáme. Nelze se tedy divit, že na post zdiskreditovaného prezidenta národní atletické federace Šljachtina, jenž vynuceně rezignoval, zvolili funkcionáři jeho dosavadní pravou ruku, sprinterku a nyní podnikatelku Juliji Tarasenkovou.
S ostrou kritikou proti této volbě hned vystoupila výškařská mistryně světa Marija Lasickeneová, jedna z největších kritiček dopingového podhoubí ruského sportu.
„Tarasenková byla Šljachtinovou přisluhovačkou a měli ji vykopnout z federace hned po jejím superprofesionálním šéfovi,“lamentovala královna výškařek. Načež sarkasticky pogratulovala všem, kteří Tarasenkovou zvolili: „Skvělá práce! Operace, jak zlikvidovat ruskou atletiku, je takřka dokončena.“