„Systém snadno dohledá pachatele“
Městský kamerový systém zahrnuje 1 500 městských kamer a další tři tisíce kamer, které používá třeba dopravní podnik nebo správci komunikací. „Aby rozpoznávání obličejů mělo smysl, musely by jím disponovat všechny kompatibilní kamery pražského kamerového systému,“říká bezpečnostní expert David Rožek.
K čemu může policie kamery s detekcí obličeje využívat?
Pokud bude mít k dispozici biometrický údaj, tak ho může promítnout do kamerového systému, který dokáže detekovat zájmovou osobu a sledovat daný obličej v různých časech na různých kamerách. Policisté by tedy měli k dispozici sledování pohybu osoby v prostoru. To se hodí v případě, kdy mají nějakou poslední polohu pachatele a jeho podobu. Do systému zadá policista specifické znaky a systém podle nich přesně najde v kamerových záznamech, kam pachatel šel, kde se schoval, do jakého auta nastoupil.
Je vhodné takový systém zavádět? Primátor Zdeněk Hřib tyto kamery označil za zásah do soukromí a Velkého bratra.
Kamery v Praze fungují už teď a někdo už je sleduje. Pomocí nich se řeší konkrétní kauzy a aktuální události, zpětně se vyhodnocují záznamy. Rozhodně kamerový systém neslouží ke šmírování obyvatel. Pokud se do systému dodá funkce rozpoznání obličejů, tak to nebude tak, že si policista ve svém volném čase a z nějaké libovůle řekne, že bude sledovat běžného občana. Takhle to neprobíhá, k tomu musí být důvod a taktika.
Kolik kamer s rozpoznáváním obličejů by po městě muselo být, aby to z pohledu policie dávalo smysl?
V malém počtu by systém nefungoval. Běžně se ten software nasazuje na celý kamerový systém, tedy na všechny kamery, které jsou kompatibilní. Je možné některé kamery vyloučit, ale nevidím k tomu důvod.
Jak spolehlivá je detekce obličeje? Může se stát, že kamery sledují nesprávnou osobu?
Samozřejmě existuje chybovost. Záleží na typu softwaru a platí, že čím větší investice, tím menší chybovost. Pokud jsou podmínky nastavené dobře, tak chybovost klesá. U kamer s nižším rozlišením nebo při špatných světelných podmínkách naopak chybovost může růst. Záleží i na tom, kolik dat dokáže systém v jednu chvíli analyzovat. Celé to vlastně spočívá v tom, že se v obraze analyzují pixely tvořící obličej. Dalším faktorem je nastavení tolerance. Při příliš nízké toleranci se sledovaný člověk snadno ztratí, když zase moc popustíte uzdu, tak systém najde i člověka, který nesouvisí se vstupními biometrickými údaji.