Velká školní revoluce

Odborné školy by měly vyučovat gymnazisty

PRAHA Velká změna by v metropoli mohla přijít již od školního roku 2021/22. Podle záměru radního Víta Šimrala (Piráti), který má na starosti oblast školství, by gymnazisté už nemuseli navštěvovat výhradně gymnázia, ale také střední odborné školy (SOŠ).

Logika spočívá hlavně v tom, že v metropoli zůstává stále řada nepřijatých uchazečů o studium na gymnáziu. Na těch nějžádanějších školách může jít každoročně až o stovky nepřijatých uchazečů. S tím, jak budou do středoškolského věku dorůstat i silné ročníky potomků „Husákových dětí“, je možné očekávat, že se situace ještě zhorší. Varianta zavést gymnazijní třídy i na školách, které mají jinak na starosti odborné středoškolské vzdělávání, se jeví jako ekonomicky mnohem více přijatelná než například zakládání zcela nových gymnázií.

Autor myšlenky přitom vidí i další výhody. Odborné školy podle něj mají například dostatek kvalitních matematikářů a češtinářů, jejichž kvalifikaci by bylo možné lépe využít. „Když dokážeme spustit gymnaziální vzdělávání v průmyslových školách, získáme prostory a učitele. Pokud budou chodit žáci z průmyslovky s těmi z gymnázií dohromady, pomůže to soudržnosti i začlenění,“říká Šimral, který se nechal slyšet, že by počet gymnaziálních studentů v Praze mohl díky spolupráci se středními školami narůst dokonce o tisíce.

Školy mají plno

Ve všech odborných školách podle oslovených ředitelů podobný nápad uskutečnit nejde. „Škola je zcela naplněná, takže to ani není možné. Jinak by to problém nebyl,“vysvětluje ředitel Masarykovy střední školy chemické Jiří Zajíček, který je zároveň předsedou Unie školských asociací ČR (CZESHA). Na otázku naplněné školní kapacity se přitom odkazuje také Jiří Bernát, který je pro změnu ředitelem SPŠ Prosek.

Nadšení z myšlenky radního pro školství nejsou ani ředitelé gymnázií. „Myslím si, že ten nápad pana Šimrala není úplně šťastný a podle mého názoru je navíc na čtyřletých gymnáziích dostatek míst. Rozhodně se nebojíme, že bychom na gymnáziích přišli o žáky, a spíše máme strach, jakou bude mít výuka na středních školách kvalitu,“vysvětluje Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR z pražského Gymnázia Nad Štolou.

Samotní magistrátní úředníci ve věci projektu „Gymnázium na střední“postupují opatrně. „Zatím jsme uvažovali o dvou odborných

školách – o té v Podskalské a Na Třebešíně, kde je lyceum. A zrovna lyceum se tomu všeobecnému vzdělávání hodně blíží, ale všechno je v jednání. Myšlenku, že by vzniklo na školách, které zřizuje město, tisíce nových míst v gymnaziálních třídách, považuji zatím za vyloučenou,“vysvětluje Lenka Němcová, která je na magistrátu ředitelkou odboru školství a také naráží na otázku kvality vzdělávání.

Podpora z koalice

Jasněji by v projektu mělo být po jednáních, která se uskuteční začátkem ledna. I když Spojené síly pro Prahu, koaliční partner Pirátů na magistrátu, některé dřívější záměry kritizovali, ve věci projektu gymnaziálních tříd má Šimral podporu.

„Kapacita pražských gymnázií je evidentně nedostatečná. Domnívám se ale, že ten projekt pana radního pro školství je nutné domyslet, aby mohl být realizovatelný. A pokud se vyřeší možné problémy, přijde mi to jako smysluplné,“vysvětluje pražská radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu / STAN).

Další politici ale už ze záměru radního Šimrala tak nadšení nejsou. „Mohlo by se stát, že se vytvoří dva druhy gymnaziálního vzdělání, přičemž to klasické bude považované za prestižnější,“vysvětluje poslankyně a starostka městské části Praha 2 Jana Černochová (ODS).

Vyšší počet absolventů gymnázií, kteří z velké části pokračují na vysokých školách, se může projevit i na trhu práce. „Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem odborných pracovníků. Zrovna počet odborných škol navíc v Praze nepřibývá navzdory skutečnosti, že mohou připravit pro život řemeslníky, pracovníky pro strojírenské obory, dřevozpracující průmysl či zdravotnictví. A na úkor toho výrazně roste právě počet studentů, kteří absolvují vyšší odborné a vysoké školy,“vysvětluje personalista Marek Strieborný ze společnosti Axial.

Zároveň ale podotýká, že není možné ve školách otevřít jen studijní obory, po kterých je na trhu práce poptávka. „To by odporovalo principům demokratické společnosti,“říká Strieborný.