„Nepamatuju si, že by kraj někdy žaloval stát“
Národní park Šumava bude mít nové zóny. V příštích 15 letech vzniknou ze současných tří zón čtyři. Jihočeský kraj však nesouhlasí s procesem přípravy nové zonace a už v srpnu podal na správu národního parku a ministerstvo životního prostředí správní žalobu. Nyní se čeká na termín projednání u soudu.
„To, že se dohadujeme s krajem o tisíci věcech, je normální. S jednotlivými kraji se bavíme někdy i poměrně drsně, nemusíme se shodnout. Nepamatuju si ale situaci, že by některý kraj žaloval stát. Kdyby to bylo alespoň v situaci, kdy nejsme ochotní jednat,“kritizuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) postup Jihočeského kraje.
Jihočeský kraj si stěžoval, že zonace nebyla dostatečně projednána.
Zákon nám říká, že bychom to měli projednat v rámci rady národního parku. To se stalo. Byl jsem příjemně překvapen, jak velkou částí členů rady včetně obcí zonace prošla. Kraj by měl za ně bojovat. Ale tady se paradoxně stalo, že většina obcí byla spokojená a kraj měl problém. Projednali jsme to nadstandardně se všemi, takže tohle obvinění je úplně mimo, a taky to prokážeme. Nejenže my jsme zákon neporušili, my jsme udělali mnohem víc, než zákon stanovuje. Víc udělat nešlo.
Předmětem sporu je hlavně to, v jakých zónách zasahovat proti kůrovci a kde by si s kůrovcem měla příroda poradit sama. Proč jste před schválením zonace nepřipravili analýzu rizik, jak požadoval Jihočeský kraj?
Sám jsem se paní hejtmanky ptal, co si pod tím vlastně představuje. Historicky se nic takového nedělalo. Ale v rámci projednávání zonace Správa národního parku zpracovala hlavní zásady péče o park. Problém není s bezzásahovou zónou.
Problém je s takzvanou přírodě blízkou zónou. To je zhruba 25 procent parku. Opakovaně jsme řekli, že v ní se zasahovat bude. Odmítáme proto tvrzení, že v přírodě blízké zóně se proti kůrovci zasahovat nebude.
Setkáváte se ještě s kritikou z německé strany, že kůrovec k nim přelétává a ničí stromy tam?
Minimálně. S ministerstvem zemědělství a životního prostředí na rakouské i německé straně jednáme. Sešel jsem se s novým bavorským ministrem životního prostředí, který velmi pochválil naši práci. Přitom oni jsou mnohem ambicióznější a mohli by nás tlačit, abychom byli taky. Ale nedělají to, respektují naše rozhodnutí. V sesterském Bavorském lese se proti kůrovci nezasahuje na více než 50 procentech rozlohy a chtějí se dostat na 70 procent. Přitom Bavorský les má asi 40procentní rozlohu Šumavy. My se dohodli, že 15 let necháme přírodu pracovat v jednotlivých zónách a po 15 letech to odborníci a naši následovníci vyhodnotí a řeknou: Tady se nám les krásně obnovil, nebo naopak – přišly tři další kalamity.
Dnes kůrovec řádí v hospodářských lesích. Takže proč proboha někdo řeší národní park?
Nová zonace se týká všech národních parků. Proč emoce vyvolává jen Šumava?
Příkop se vykopal už někdy před 25 lety. Souviselo to taky s tím, že se často měnili ředitelé parku i ministři a nebyla kontinuální politika, která by jasně řekla, jakým způsobem se bude park rozvíjet. Další věc je, že některé nevládní organizace jsou aktivní jen na Šumavě a ostatní parky je nezajímají. Teď se střetávají dvě skupiny lidí – jedna chce park ponechat co nejvíc přírodě, druhá co nejvíce otevřít a stavět tam penziony. Řada starostů mi říká, že stavět už nechtějí, a se zonací proto souhlasí. Na Šumavu ročně jezdí miliony lidí a praská ve švech. Starostové říkají, že už další turisty nezvládají. Dnes kůrovcová kalamita prokazatelně řádí v hospodářských lesích, kde se podle zákona zasahovat musí. A když jezdím Jihočeským krajem, vidím, že tam umírají desítky tisíc hektarů hospodářských lesů. Takže proč proboha někdo řeší národní park?
Otevře se Šumava více turistům?
Už teď se klidovými územími otevírá v řadě míst. Různé obce na to mají různý názor. Některé obce by stejně jako my rády otevřely hraniční přechod Modrý sloup – ikonu Šumavy. V Bavorsku jej mají část roku otevřený a zbytek roku je uzavřený kvůli tetřevovi a vyvádění mláďat. S klidovými územími by se turistům nově otevřely tři tisíce hektarů a desítky kilometrů značených cest.