Rizika požáru paneláku
Hořlavá bytová jádra či vodiče z hliníku, které mohou jiskřit. Marek Pokorný z ČVUT tvrdí, že tyto skutečnosti nelze podceňovat.
Ivo Horváth
PRAHA Tragédie po výbuchu plynu ve věžáku na prešovském sídlišti připomněla podle odborníků slabá místa panelových sídlišť, která bychom neměli podceňovat – a to zvláště u vyšších domů. Do horních podlaží nedosáhne hasičská technika. „Pro záchranu lidského života přitom může stačit i nepatrná investice v podobě 250 korun za požární hlásič,“říká Marek Pokorný, který se na Stavební fakultě ČVUT věnuje požární bezpečnosti staveb.
Co vás při sledování zpráv o výbuchu na Slovensku napadlo?
Napadlo mě, jak mimořádně silný a devastující je účinek výbuchu a požáru. Následovala obava, kolik lidí čekajících na pomoc záchranářů může být v domě v tu chvíli uvězněno či zraněno, a v neposlední řadě, v jakém stavu je statika domu a zda nehrozí jeho kolaps.
Podle dalších zpráv byla situace ještě horší.
Jak se později ukázalo, účinkem výbuchu plynu došlo k fatálnímu kolapsu konstrukcí schodišť. To zcela znemožnilo evakuaci lidí a také požární zásah hasičů ve vnitřní části domu. Na celkové situaci bylo z požárního hlediska mimořádné, že hořelo mnoho bytů současně především v horní části objektu. Ve filozofii požární bezpečnosti staveb totiž jako stavbaři předpokládáme, že hořet bude spíše jen v jednom bytě. Ten tvoří takzvaný požární úsek.
Jak se liší požární předpisy pro horní podlaží věžáků, jako byl ten v Prešově?
Bytový dům v Prešově měl 13 nadzemních podlaží a celkovou výšku okolo 40 metrů. Z požárního hlediska se jedná o výškovou budovu. Žebříky na požárních vozidlech mají obvykle délku kolem 30 metrů. Pokud dále uvážíme, že vozidla stála při zásahu v určité vzdálenosti od hořící budovy a žebříky byly vztyčeny s náklonem, pak je zřejmé, že dosah této techniky, obvykle 20 až 25 metrů nad terén, nemohl stačit pro celou výšku budovy. Technika s vyšším dosahem rovněž bývá součástí vybavení hasičů, nicméně s ohledem na velké rozměry vozidel bývá obtížný nejen průjezd ulicemi mezi zaparkovanými auty. Velký problém je také vlastní manipulace v zástavbě. V budovách s omezeným dosahem výškové techniky je jedinou možností vést požární zásah vnitřní částí objektu. Pro tento účel vyžadují projektové požární normy pro bezpečnost hasičů vnitřní zásahové cesty.
Jak by tyto cesty měly správně vypadat?
Jsou tvořeny hlavně požárně bezpečnými schodišti a chodbami. Jde o chráněné únikové cesty s patřičným technickým vybavením, jako je účinné požární větrání, požární vodovod, nouzové osvětlení, požární výtahy atd.
Jsou paneláky na Slovensku stejné jako ty v České republice a liší se nějak předpisy v oblasti požární ochrany?
Panelové bytové domy stavbaři postupně vyvíjeli, projektovali a budovali od 50. do 90. let minulého století a jejich konstrukční řešení bylo v celém tehdejším Československu velmi podobné. Požární předpisy v ČR a na Slovensku stojí na stejných historických základech. V 70. letech byl do stavební praxe zaveden požární kodex, tedy velice obsáhlý a propracovaný systém požárních norem a navazující požární legislativy. Po rozpadu Československa v roce 1993 byly přijaty další předpisy požární bezpečnosti staveb. Ty se začaly částečně rozcházet, ale principy jsou stále velmi podobné.
A co je v panelových domech největším problémem ?
Hlavní problém je u původních nerekonstruovaných panelových bytových domů v hořlavosti určitých typů bytových jader. Riziková jsou také úniková schodiště. Například v letech 1958 až 1990 bylo do panelových domů zabudováno kolem 1,2 milionu bytových jader, z toho až 95 % to byla lehká jádra s hořlavou konstrukcí.
Je to důvod k obavám?
Původní betonové požární předěly v šachtách v úrovni stropů jsou často ve špatném stavu, ať již z doby výstavby, nebo v důsledku neodborných zásahů během rekonstrukcí. Šachtami se tak může šířit rychle požár nejen mezi byty, ale i na střechu objektu. V únikových schodištích se lze stále setkat s problematickými stávajícími elektroinstalačními rozvody v šachtách s plechovými netěsnými kryty nebo nedostatečnou možností větrání v případě požáru.
Pokud bychom se podívali na panelové domy, porovnali je třeba se stoletými činžáky nebo současnými novostavbami – jak si paneláky v otázce požární bezpečnosti stojí?
Rozvoj požáru v prvních minutách je podobný ve starém činžáku, v panelovém i moderním bytovém domě. Rozvoj požáru v prvních minutách ovlivňuje především povaha,
množství a rozmístění hořlavých látek. Pokud bychom se vrátili o několik dekád zpět do obydlí našich prarodičů, požár by se velmi pravděpodobně rozvíjel výrazně pomaleji než v moderních interiérech s velkým podílem hořlavých hmot z plastů.
V některých panelových domech jsou stále ještě rozvody elektrické energie z hliníku. Je to riziko?
Původní hliníkové rozvody představují zvýšené riziko v podobě sublimace – odpařování – samotného hliníku. Dochází ke zmenšování průměru vodičů. Součásti elektrických rozvodů jsou různé svorkovnice v rozvaděčích, které se mohou právě zmenšováním průměru hliníkového vodiče povolovat a začít tak jiskřit. Jiskření v blízkosti hořlavých kabelových izolací může způsobit požár nebo v případě úniku plynu iniciovat výbuch.
O panelových domech je známé, že v nich je řada například kabelových či vodovodních stoupaček, pro které jsou vyčleněné speciální šachty. Nešíří se v nich lépe oheň?
Pokud dochází k výměně instalačních rozvodů v bytových šachtách nebo výměně elektroinstalací v šachtách ve schodišťovém prostoru, je tímto zásahem značně ovlivněna požární bezpečnost stavby. Na tyto stavební úpravy musí být zpracována projektová dokumentace včetně požárně-bezpečnostního řešení a podle této dokumentace se stavba provede a zkolauduje. Požárním rizikem často bývá snaha uspořit finance na úkor kvalitní projektové dokumentace, realizace, stavebního dozoru či pravidelných revizí. Na trhu je přitom k dispozici řada požárně odolných systémů pro opláštění šachet či utěsnění instalačních prostupů.
Různá požární čidla jsou doménou spíše jen novostaveb. Radil byste například si tato čidla dokupovat i do panelových domů?
Přesněji řečeno autonomní detekci a signalizaci požáru vyžadují požární předpisy pro nové, ale i rekonstruované stavby, kde spí lidé. Je to právě kvůli probuzení spících osob v případě požáru. Tato čidla bych jednoznačně doporučil do každé obytné místnosti v bytě včetně chodby či zádveří. Na instalaci a obsluhu velmi jednoduchá zařízení lze v současné době koupit u renomovaných prodejců i za 250 Kč a mohou zachránit lidský život.
Jak by se lidé měli zachovat v případě, že v paneláku hoří? Tedy kromě telefonátu hasičům a volání, že hoří?
V případě požáru ve vlastním bytě máme dvě základní možnosti. Pokud je to v našich fyzických i psychických schopnostech, můžeme se pokusit požár uhasit. Vždy bychom si měli být vědomi především vlastní bezpečnosti a také skutečnosti, zda používáme správné hasivo. Například hasit vodou hořící nábytek je správná volba, zatímco hořící elektroinstalace nebo pánev s hořícím olejem při hašení vodou život ohrožuje. V případě, že člověk opouští hořící byt, je nezbytné za sebou zavřít vstupní dveře, aby se do chodby či schodiště co nejméně šířil kouř s plameny. Pokud by nás požár uvěznil, bude potřeba o sobě dávat vědět a pokusit se provizorně utěsňovat třeba mokrými ručníky veškeré netěsnosti zejména kolem dveří či oken.