Jak jsem poznal Maradonu
Vypráví fotbalový trenér Marcel Lička
to samozřejmě velký tým s velkou historií, jenže to je teď jen minulost.“Délka Satoranského kontraktu tak koresponduje s plánovanou přestavbou Bulls. Herně se pohled klubového a reprezentačního kouče přece jen liší: nejen Boylen po Čechovi chce víc střelby, Satoranského podle svých slov tlačí do častějšího zakončení i největší týmová hvězda Zach LaVine. Body? O ty ale jednomu z adeptů
na titul letošního Sportovce roku nikdy nešlo v první řadě. „On není sobec. A myslím, že to je jeden z důvodů, proč ho kouč přivedl. Protože ví, že dokáže hrát pro tým,“říká Ginzburg a pak dlouho dumá, než najde přirovnání, se kterým je konečně spokojený: „Nikdy neuděláte ze škodovky volvo – a naopak. Kdyby si Saty měl ve finále vybrat mezi střelou a nahrávkou někomu, kdo je v lepší pozici než on, tak raději nahraje. Jistě, když půjde do každého zápasu s tím, že chce dát 15 bodů, zvládne to. Ale to není jeho hra.“
Chicago na postupové příčky do play off ztrácí pořád jen dvě výhry – nevršit jeden lapsus na druhý, dávno na nich mohlo být. Bez ohledu na délku sezony Bulls ale má Ginzburg jistotu, že Satoranský touží hrát v červnu 2020 olympijskou kvalifikaci o Tokio, v níž Česko v Kanadě čekají domácí, Řekové, Turci – a na hry postoupí jen vítěz. „Oba víme, že je to těžká skupina. Ale taky víme, že jsme již ukázali, že dovedeme velké věci,“řekl Ginzburg. „Mluvili jsme i o přípravě, řešili detaily. Jsem typ kouče, který chce slyšet i názor jiných, hlavně od hráčů. Musím jim naslouchat, protože ve finále budou hrát oni a musí se cítit dobře.“
V Chicagu zatím jeho elitní svěřenec rozhodně netrpí. Ale kýžená dokonalost je pořád dost daleko.