Vraždy v Česku? Nejčastěji v rodině
Krvavé vyřizování účtů mezi gangy ve statistikách vystřídaly partnerské vraždy. Ke krajnímu řešení sporů častěji sahají ženy.
Okolo osmé ráno se z bytu na sídlišti v Holešově na Kroměřížsku ozval křik. Manžel Jany Pospíšilové se právě vrátil z garáže, kde celou noc popíjel poté, co se v noci pohádali. Stejně tak i ona se na ranní shledání posílila vodkou.
Manželská neshoda vyvrcholila, když do ní strčil a žena spadla ze sedačky. Vzápětí si došla do kuchyně pro nůž a několikrát manžela bodla. Muž zranění podlehl. A jiný případ, tentokrát z Opavy. Při loňských silvestrovských oslavách se partneři nepohodli kvůli nadměrnému pití. Dvaašedesátiletá žena, která v podnapilém stavu krájela cibuli se ke svému druhovi otočila a bodla ho do břicha. Opět s fatálními následky.
Policejním statistikám v posledních letech nedominují rafinované vraždy nebo popravy organizovaných gangů, ale právě tyto „obyčejné“mordy motivované špatnými osobními vztahy. A pachateli jsou častěji manželky či partnerky.
V roce 2017 z celkových 146 vražd jich bylo 80 motivováno právě osobním vztahem. Ve více než polovině případů byla vrahem žena. Podobně na tom je i loňský rok, kdy se stalo 116 vražd, z nichž bylo 65 v rodině. Opět v rodinném kruhu vraždila ve většině případů žena.
Přitom ještě v roce 2000 takzvané domácí zabijačky, jak kriminalisté slangově vraždám v domácnostech přezdívají, tvořily na celkovém počtu vražd v Česku jen menší část – okolo čtyřiceti procent. „Devadesátá
léta jsou už dávno pryč, teď se to vrací k tomu, co bylo před revolucí,“říká bývalý elitní kriminalista Josef Mareš.
Většině domácích vražd, kde jsou pachatelkami ženy, předchází dlouhodobé psychické nebo fyzické týrání. „Zpravidla jsou tyto činy spáchány v afektu či v opilosti, kdy jsou pachatelkami většinou pronásledované či týrané ženy,“potvrzuje místopředseda Krajského soudu Hradec Králové Miroslav Veselský.
Bývalý šéf pražské mordparty Jiří Markovič domácí zabijačky označuje za „hloupé“.
„Nemohu to říct jinak. Jestliže se manželé hádají v kuchyni, kde manželka drží kudlu v ruce a manžel si roztrhne košili a řekne, ať bodá... a on se nakonec nabodne, protože ona udělá krok a on proti ní. Je z toho vražda, a přitom je to nesmysl,“popisuje Markovič.
Podle exkriminalisty však nejde podobné případy vymýtit.
„Na druhou stranu pro vyšetřovatele je taková vražda výhodnější, protože ji máte v podstatě vyřešenou za několik dní nebo týdnů. Musíte však počítat ještě se znaleckými posudky a výslechy svědků, ale oproti jiné vraždě je to poměrně rychlé. Také se nám stalo, že se pachatel k takové vraždě přihlásil sám. To už je pak opravdu neuvěřitelné,“vzpomíná.
Za většinu vražd může žárlivost
Že jde velmi často o vyvrcholení dlouhotrvajících problémů ve vztahu, potvrzuje i soudní znalec Jan Lašek.
„Lidé neumí řešit problémy a občas to skončí takhle. Podle mě to souvisí s tím, že všeobecně ve společnosti přibývá lidí s nízkou tolerancí vůči frustraci. V dnešní době nás rozhodí kdejaká hloupost, a to doslova. Vypadá to, jako bychom nebyli schopni se vyrovnat s určitou zátěží. Třeba za většinou partnerských vražd stojí žárlivost nebo záležitosti, které ve vztazích od nepaměti byly. Jenže dříve se neřešily vraždou,“říká Lašek. Podle něj je jen těžko odhadnutelné, zda bude útoků mezi partnery přibývat či naopak. „Vždycky se ve společnosti budou vyskytovat jedinci, kteří si neumí vyřešit mezilidské vztahy jinak než útokem,“míní.
Jeho slova potvrzuje další případ. Dvěma střelami do manželovy hlavy vyřešila domácí spory Kamila Velikovská ze Zlínska. Zprvu si opatřila zbraň na obranu, nakonec ji však namířila proti svému muži, se kterým měla dlouholeté spory.
„To, co jsem s manželem zažila, bylo horší než vězení Alcatraz. Každodenní
teror, rány, domácí vězení. Vyhrožoval, že když se rozvedu, nechá obě dcery přejet autem,“pronesla před třinácti lety u olomouckého soudu.
Dřív než bude pozdě
Právě většina žen se uchýlí k vraždě nebo pokusu o ni po letech fyzického nebo psychického týrání.
Zdena Prokopová z neziskové organizace Rosa připomíná, že ženy v podobných situacích mají vyhledat pomoc dřív, než bude pozdě. „Za to násilí neodpovídají ony, ale ten člověk, který se ho dopouští. Nemusí se ničeho bát,“vyzývá Prokopová.
V loňském roce si celkově nejvíce vražd připsala Praha a Středočeský kraj, kde jich kriminalisté vyšetřovali 34. Z toho 20 opět spadá do kategorie násilí v rodině.
Naopak nejméně těchto trestných činů evidují za loňský rok v Libereckém kraji – „pouhé“dva, v jednom případě šlo rovněž o domácí záležitost.
Zatímco celkové počty vražd klesají, zvedá se jejich objasněnost. Třeba v loňském roce ze 116 policisté objasnili 104. U domácích zabijaček měli kriminalisté úspěšnost 95 procent. Přitom ještě v roce 2000 se jim podařilo objasnit 84 procent případů.
„Jeden rok může být tak a druhý zase jinak. To, jestli bude počet klesat nebo stoupat, nemůže nikdo odhadnout,“vysvětluje Markovič.
„Pro snížení počtu vražd hovoří rozšiřující se bezpečnostní opatření. Třeba rozšiřování kamerových systémů a vůbec využívání moderních technologií k prevenci i k odhalování pachatelů, například registry DNA,“říká psycholog Pavel Vacek, ale zároveň dodává: „I moderní technologie jsou zneužitelné třeba pro nahrávání vražd v přímém přenosu. Tady se paradoxně jedná o prostor pro jiné, sofistikovanější patologické jednání a jejich snadné rozšiřování a sdílení.“