Čeští zaměstnavatelé kuřácké pauzy tolerují

Kouření pozitivně ovlivňuje vztahy na pracovišti, soudí třetina dotázaných v průzkumu společnosti Ipsos mezi více než pěti stovkami kuřáků v českých firmách. Během pauzy si jednak popovídají o práci a jednak utuží sociální vazby. Naopak s odmítnutím nebo přímo nevraživostí se kvůli kouření u kolegů setkala pouze čtyři procenta dotázaných.

Ačkoli některé studie ukazují, že kouření může snižovat efektivitu práce, tuzemští zaměstnavatelé jsou ke kuřácké pracovní síle stále velmi benevolentní. Jak často si zaměstnanec odskakuje na kuřáckou pauzu, sleduje asi 30 procent firem. Jen polovina z nich to ale řeší například tím, že si zaměstnanec musí prokouřený čas napracovat.

Tímto způsobem to funguje například v české pobočce IT společnosti Dell. Před pauzou si musí zaměstnanec „odpíchnout“, takže se mu čas strávený na cigaretě nezapočítá do pracovní doby.

Téměř 10 procent respondentů uvedlo, že se v jejich práci nesmí kouřit vůbec. Společnost CooperStandardAutomotive, sídlící ve Žďáru nad Sázavou, přistoupila k plošnému zákazu v prosinci roku 2016. Důvodem bylo nerespektování pravidel, jež se týkala právě kouření v areálu firmy.

Nejběžnější variantou omezení kuřáků na pracovištích jsou vyhrazená místa a časy pro kouření. Osmdesát procent respondentů z řad dílenských a továrních provozů potvrdilo, že na jejich pracovišti takové podmínky platí. Pravidly se přesto neřídí 23 procent dotázaných a na pracovišti kouří tajně.

Plánované přestávky na pracovišti mají například skladníci v Amazonu. Během osmihodinové směny mají nárok na dvě patnáctiminutové pauzy a jednu třicetiminutovou přestávku na oběd. „Pauzy na kouření výslovně neevidujeme, jak zaměstnanci čas během pauzy využijí, je na nich,“říká Miroslava Jozová, PR manažerka Amazonu.

Podobně jsou na tom pracovníci kolínské automobilky TPCA. Během jedné směny mají dvě desetiminutové a jednu půlhodinovou přestávku, které mohou strávit ve vyhrazené kuřárně.

Více než tři čtvrtiny zaměstnavatelů se na kouření neptá u přijímacího pohovoru, požadavek na „nekuřáky“se neobjevuje ani v inzerátech. „Málokterá firma to explicitně uvede, jedná se o jednotky inzerátů mezi desítkami tisíc,“komentuje Tomáš Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Prace.cz.

Dodává, že kouření už není moderní, a proto inzerenti mezi benefity nezařazují ani pauzy na cigaretu. Zatímco v roce 1997 bylo v Česku 26,2 procenta denních kuřáků, loni jich ubylo na 21,1 procenta.

Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze uvádí, že sedm z deseti kuřáků by se svého zlozvyku nejraději zbavili. Zdali kouření vztahy na pracovišti spíš zlepšuje, nebo zhoršuje, podle Králíkové záleží na počtu kuřáků v pracovní skupině.

„Chodí k nám skupina dvaceti zdravotních sester. Když přišly poprvé, kouřilo jich třináct a ty, které nekouřily, si stěžovaly, že se všechno probere venku na kuřácké pauze. Dnes z těch třinácti kouří tři a naopak ony se cítí vyčleněny z kolektivu, protože se všechno řeší zase uvnitř,“říká Králíková.

Za největší komplikaci na pracovišti považují kuřáci zápach z úst či oblečení. V průzkumu firmy Ipsos, který si nechala vypracovat společnost British American Tobacco, to uvedlo 39,4 procenta respondentů. Třetina jako největší komplikaci vnímá nutnost odbíhat během směny na cigaretu.