Jak se za 30 let změnil Ježíšek
České Vánoce 1989 a 2019: jak se změnily dárky, sváteční tabule i zvyky
Měsíc a týden po 17. listopadu vpadla do Československa další revoluce. Po sametové ještě vánoční. A přestože jsou oslavy Kristova narození především o tradicích, tahle revoluce před třiceti lety toho na nejoblíbenějších svátcích Čechů změnila opravdu hodně. Přinesla víc dárků, pestřejší štědrovečerní tabuli a dala Čechům i několik nových vánočních zvyků.
Před rokem 1989 naděloval Ježíšek hlavně hračky, lyže nebo podomácku upletené čepice a šály. Revoluční Ježíšek umožnil Čechům poprvé beztrestně nakupovat třeba narychlo přivezené desky či knihy z exilových vydavatelství.
V další letech pak nadílku ovládl hlad po všem dovozovém, západním, donedávna nedostupném.
Pro srovnání: dnes je nejčastějším dárkem kosmetika, oblečení, elektronika a samozřejmě hračky. Novinkou je také druhá dovolená, kromě té letní ještě jedna zimní někde v exotických krajích.
Půlnoční a povánoční výprodej
Ani po revoluci nezmizel zpod stromečků oblíbený dárek, obálka s penězi. Často se ale místo ní objevují různé poukázky, za které je možné si koupit nejen dárky, ale i zážitky.
Řada Čechů také vyčkává s nákupem dárků až po Vánocích, kdy jsou v obchodech povánoční výprodeje a slevy.
Doširoka se před třiceti lety otevřely brány kostelů. „Nálada listopadových dní se přenesla i do kostelů, kam přišel na Štědrý den neobvyklý počet lidí, uvádějí v knize Sto let českých Vánoc Petr a Pavlína Kourovi. Poprvé půlnoční vysílal v přímém přenosu rozhlas a televize. Podle průzkumu STEM chodí na půlnoční dvě pětiny Čechů.
Poprvé přivezli rakouští skauti na pražské hlavní nádraží pozdrav ze Svaté země, betlémské světlo, dnes už běžně plápolající ve sváteční dny v českých domácnostech.
Od roku 1989 se změnily i barvy Vánoc, přibylo světel, ozdob. Před třiceti lety to byly více svátky revoluční, dokládala to i výzdoba ve výlohách obchodů, kterou byly stále ještě hlavně revoluční plakáty, třeba s heslem „Pod vánoční stromeček, Havla jako dáreček“.
Jak vypadá vánoční výzdoba jinde, mohli Češi poprvé porovnat s cizinou. Prosinec 1989 byl měsícem, kdy mohli poprvé svobodně cestovat a vyrazit třeba na slavné vánoční trhy do Vídně či Norimberka. Sice jim peněženky neumožňovaly nakoupit si zboží z nablýskaných výloh západních měst, ale mohli aspoň nasát atmosféru, která se v příštích letech začala objevovat i na českých náměstích.
Kapr ve vaně, pohádka v televizi
Změnila se i štědrovečerní tabule. Průzkumy ukazují, že stále méně rodin peče cukroví a ubývá i jeho druhů.
Stejně tak ubývá těch, kteří mají na štědrovečerní tabuli kapra. Alternativou se stal losos nebo jiná mořská ryba. A je čím dál méně domácností, kde se ve vaně v předvánočním čase prohání živý kapr. Dnes si ho lidé nechávají rovnou u kádě zabít a naporcovat nebo ho kupují chlazeného či mraženého. Veterináři dokonce prorokují, že do pár let zvyk prodeje živých ryb zmizí zcela.
Co se za třicet let nezměnilo, je to, že většina Čechů bude Vánoce trávit doma s rodinou. Podle průzkumu agentury STEM/MARK jich bude 89 procent. Jenom malé procento si je zpestří návštěvou restaurace, příbuzných, přátel nebo odjede na zahraniční dovolenou.
S tím souvisí další oblíbená tradice. K vánočním svátkům také neodmyslitelně patří pohádka. Ale i ta je podle Kourových až novodobou vánoční tradicí. Do roku 1989 se
24. prosince na obrazovkách střídaly rodinné filmy, pohádky nebo různé inscenace. Nepřetržitá tradice premiérových začala až v roce 1993 pohádkou Sedmero krkavců.
A poslední změnou je i to, že Štědrý den je svátkem. Už od roku 1990. Jak přiznává autor zákona Ivan Fišera, bylo to trochu náhodou. Zákon v revoluční atmosféře prošel a Češi díky tomu mají jako jedni z mála
24. prosince volno.