Kaple zarostlá v křoví našla své zachránce
Dobrovolníci, kteří si všimli rozpadlé a zarostlé památky pod Barrandovem, nyní organizují její obnovu. Upravili okolí a chystají se na opravu mozaiky. Spousta práce je čeká i v příštím roce.
PRAHA Mezi řadou těchto iniciativ, kdy se lidé rozhodnou zcela nezištně zvelebit své okolí, se rozhodně neztratí letošní příběh dobrovolníků ze spolku Prázdné domy, kteří se pustili do záchrany zchátralé kaple v Praze 5.
Zapomenutá památka stála ještě donedávna zarostlá v hustém křoví pod slavnými Barrandovskými terasami poblíž frekventované Strakonické ulice. Lidé si sakrální stavby všimli při jedné z vycházek, které spolek pro veřejnost pravidelně pořádá. „Protože byla opuštěná, začali jsme ihned pátrat po informacích o jejím osudu,“vypráví jeden ze zakladatelů iniciativy, Petr Zeman.
Zjistili, že památkově chráněná stavba shodou okolností v nedávné době změnila majitele, který koupil okolní pozemky a objekt byl jejich součástí. S kapličkou ale žádný plán neměl. Po jednáních nakonec vlastník dobrovolníkům kapli na deset let pronajal. Ti tak mohli se složitou záchranou naplno začít.
První skutečně viditelný zásah provedli letos v létě, kdy spolek prostřednictvím sociálních sítí sezval na místo zájemce a společně se pustili do čištění okolí kaple a vysekávání hustých náletů. Do výzvy k záchraně kaple se zapojili také někteří místní. Mezi nimi byl i farář Jaroslav Pechar, který je duchovním správcem farního sboru Českobratrské církve evangelické v nedalekém Braníku. „V 80. letech minulého století jsem se ještě jako kluk věnoval paleontologii a toto místo jsem dobře znal. Chodili jsme totiž tudy kutat s kladívkem do zdejších barrandovských skal,“vzpomíná Pechar. Sám dnes bydlí na Barrandově a také proto se podle svých slov zapojil s pilou v ruce do prací na obnově kaple. Součástí brigády nakonec bylo i znovuvysvěcení památky, koncert a malý piknik.
A další obdobné akce spolek slibuje na příští rok. Kromě samotné záchrany je totiž podle Petra Zemana cílem vytvořit kolem stavby komunitu složenou především z místních obyvatel. „Jsem rád, že se místo znovu začíná vracet do povědomí lidí, někteří si kapli pamatovali z dětství a teď třeba přišli pomoci nebo přispívají drobnými částkami,“těší Petra Zemana.
Sbírka formou adopce mozaiky
Vzhledem k tomu, že veškeré vybavení kaple bylo v minulosti ukradeno, zůstává jediným výrazným prvkem poškozená mozaika nad vchodem, která je typickým znakem takzvaného beuronského stylu. Z ní je sestaven nápis Ave Maria gratia plena, který odkazuje na začátek modlitby Zdrávas Maria.
Iniciativě se už také podařilo najít restaurátorky, které obnovu provedou. Na práce však bude potřeba získat minimálně 200 tisíc korun. „Vyhlásili jsme sbírku. Zhruba polovinu se nám už podařilo vybrat během jediného týdne,“popisuje aktuální stav Zeman. Úspěchu sbírky napomohlo, že lidé přispívají originálním způsobem, kdy si mohou jednotlivá barevná nebo zlatá sklíčka mozaiky za 10 až 50 korun adoptovat.
Rozpočet obnovy celé kaple však bude ještě výrazně vyšší. Spolek jej původně odhadoval zhruba na jeden milion korun. Už nyní se ale zdá, že se náklady vyšplhají až na dvojnásobek. Potřebné peníze chtějí dobrovolníci získat formou veřejné sbírky, ze vzdělávacích vycházek, které sami pořádají, ale i s pomocí dotací.
Už nyní brání nezvaným hostům ve vstupu do kaple nová železná mříž. A hotový je v současnosti také první průzkum, při kterém odborníci podrobně prověřovali stávající stav objektu. Z něj vyplývá, že jedním ze stěžejních úkolů pro rok 2020 bude alespoň provizorní rekonstrukce betonové střechy, což má zabránit dalšímu zatékání do zdiva. Následovat by pak měla kompletní oprava poničené a posprejované fasády. Otázkou ale zůstává, zda půjde zachránit i bohatou vnitřní výzdobu kaple, z níž se dochovaly pouze fragmenty.
Sklad střelného prachu
Osud kapličky je pohnutý. V lokalitě Křenkov vznikla původní stavba už v roce 1742, tehdy se však jednalo o sklad střelného prachu. Vybudovali ji francouzští vojáci při lámání barrandovské skály v rámci stavby nové cesty do Chuchle.
Následně zdejší pozemky vlastnila významná rodina Hergetů, která se živila výrobou cihel, vápna a cementu. V polovině 19. století došlo v rodině k jisté tragédii, která Hergetovy motivovala přestavět bývalou prachárnu na kapli.
Současnou podobu památka získala až po roce 1900, kdy ji emauzští benediktini přestavěli v beuronském stylu. Zasvětili ji Panně Marii Bolestné. První bohoslužba se tam konala 9. září roku 1903.