Hokejový Kocourkov
Jágr a zástupci dalších klubů chtějí zrušit přímý sestup a rozšířit extraligu
Hokejista Milan Gulaš, král této extraligové sezony, je na sociální síti Twitter pár týdnů. Je spíše čtenářem, ale v sobotu se rozohnil a do klávesnice naťukal: „Dnešní neoficiální zpráva o rozhodnutí uzavření ligy v půlce sezony mi prostě nedá! To, jak si furt říkáme, pojďme vylepšit ligu – to má být jako ono? Fuj, pod to bych se v životě nepodepsal.“
I jeho nadzvedla informace, o které se v zákulisí několik týdnů šušká a kterou zveřejnil deník Sport, že se kluby chystají zrušit přímý sestup. A tak nějaké bodové nahánění Pardubic, Zlína, Vítkovic či Kladna je teď jen směšným divadýlkem.
Proč to? Protože zoufalí lidé často dělají zoufalé činy, a tak za snahou o uzavření podle Sportu povětšinou stojí lidé z namočených klubů včetně Jaromíra Jágra, který má být personou, jež to „nějak vysvětlí“.
Projde to? Možná. Jasno není. Sám říkám: Snad ne. Snad rozum zvítězí nad strachem a obavami.
Je zřejmé, že klíčovou personou bude Tomáš Král, šéf svazu. Můžete ho za jedenáct let jeho hokejového vládnutí tepat za sto a jednu věc, ale minimálně za dvě by měl být chválen. Za úspěšně uspořádané mistrovství v roce 2015. A za to, jak v roce 2012 zatrhl šéfům klubů jejich dýchánky ve Velké Bíteši, kde mnohdy v rauši byli schopni odhlasovat, že se extraliga bude hrát s fotbalovým míčem, aby se za týden divili, kdo pro takovou volovinu zvedl ruku. Sám tehdy o jednání s Asociací profesionálních klubů (APK) výstižně řekl, že si „někdy připadá jak blbej v předsíni“.
Osm let řídil extraligu svaz sám, ale teď na čtvrtečním zasedání výkonného výboru dal Král zelenou tomu, aby si nejvyšší soutěž zase kluby přebraly. Profesionální aparát je totiž nastaven, a tak není důvod, aby svaz plýtval silami nad zajištěním soutěže, která stojí na financích oddílů.
Jenže jak ukazuje kauza s uzavřením, je poměrně legitimní otázka, jestli se šéfové klubů místo racionálního řízení znovu někde v Bíteši nedostanou do rauše. Místo zásadních otázek, jak kluby a soutěž financovat, jak ji vylepšit, jak si ošéfovat smlouvy s marketingovými zástupci, žene k převzetí řadu zástupců vidina uzavření a lehké záchrany. A jak už potvrdila Sparta, Liberec či Třinec, které jsou proti uzavření, není tu ani široký konsenzus, s jejich zástupci prý ani nikdo nejedná.
A právě tady je klíčová role šéfa Krále. Přesvědčí ho v lednu kluby, že mohou ligu řídit samy? Odsouhlasí on i jeho vláda navýšení počtu účastníků, protože jejich ano potřebují?
Jsou tu ale ještě jiné pohledy. Ten nejzásadnější, že ve slušné společnosti se nemění pravidla během hry. A to ani tehdy, pokud to pro vás může skončit zle, tedy sestupem. Zároveň roky hokejovým prostředím zní, že je potřeba zvýšit konkurenci, tlak na hráče – jedině tak se zlepší. A teď, když se svaz konečně rozhoupe, že začne seškrtávat juniorskou extraligu (či Pohár DHL nebo jak se po zmatcích – mimochodem způsobených tím, že se měnila pravidla během hry – soutěž jmenuje) a 1. ligu, tak extraligové kluby napadne, že se rozšíří až na 16 mančaftů.
Bravo – takže jednu „hromádku“přesuneme na druhou. Chápu, že si kluby chtějí svůj byznys chránit, že je průšvih, když zahučíte o patro níž, že nejste nadšení, když mají sponzoři kyselé obličeje. Ale jsou snad šéfové klubů slepí a nevidí, že už teď při 14 týmech je hráčská kvalita hodně podivná? Že se každou sezonu najde klub, který živoří, který dluží a který povětšinou přežije jen díky štědré dotaci z městské kasy? A že spíš než rozšířením by i nejvyšší soutěž měla projít dietou?
Podívejte se do 1. ligy. Vždyť v ní je jediný klub, který reálně může pomýšlet na postup. Ostatní mimo Českých Budějovic nemají adekvátní stadion, zázemí ani finance. A nastaví-li se přísné licenční podmínky – a především budou-li se dodržovat, nebudou se neustále udělovat výjimky z výjimek a zavírat oči před finanční stránkou – tak pak už svým způsobem extraliga uzavřená je. Ovšem nikdo nemá vítězům 1. ligy upírat – při splnění všech podmínek – se do extraligy dostat.
Takže by možná bylo lepší, kdyby někteří šéfové, kteří teď vedou svaté tažení za uzavření ligy, zkusili nasměrovat svou sílu jinam – aby se stadiony, kde hrají, po letech proměnily v důstojnou scénu.