Sedm nej Sportovce roku
Stal se mistrem světa, světovou jedničkou a v pátek i českým Sportovcem roku. Jakých je sedm nej roku Lukáše Krpálka?
1 Největší radost
„Tady je to jasné. Povedlo se mi vyhrát mistrovství světa v zemi, ve které judo vzniklo. A porazit ve finále Japonce, to pro mě má obrovskou hloubku a je to jeden z nejcennějších úspěchů, jaký jsem za svou kariéru získal.“
2 Největší zklamání
„Asi poté, co jsem prohrál semifinále na Grand Prix v Montrealu s Teddy Rinerem (nepřemožitelný 10násobný mistr světa, dvojnásobný olympijský vítěz). Podával jsem úžasný výkon a myslím, že jsem byl mnohem lepší než on, i když jsem z toho zápasu odcházel poražený. A možná ještě větší zklamání pro mě bylo, když po turnaji oznámil, že se necítí připravený a nebude startovat na mistrovství světa v Tokiu, kde jsem mu to chtěl vrátit. To by ten triumf z Japonska byl ještě cennější.“
3 Nejemotivnější moment „Krátce po finálovém zápase: byly to pro mě obrovské emoce, že se mi to povedlo. Když jsem do finále vstupoval, nečekal jsem, že bych mohl vyhrát. S tím Japoncem jsem se nikdy nepral a on byl dlouhodobě opravdu dobrý – druhý na olympiádě v Riu, měl medaile z mistrovství světa, proto jsem se nepovažoval za favorita. Když se to pak povedlo, zkrotit ty emoce bylo hrozně těžké. Na jakýchkoliv grandslamech, které probíhají v Japonsku, vítězí místní. Teď v Ósace ve čtyřech vahách skončili první tři – neprohráli s žádným cizincem. To ukazuje, jaká je tam konkurence, proč jsou nejlepší a proč tam jezdíme trénovat.“
4 Nejpamátnější zápas
„Taky ten finálový. Nebyl kdovíjak hezký ke koukání, aspoň co se technické stránky týče, protože to byla obrovská řežba, šili jsme do sebe. Ani jednou jsme se neuhodili, vyhrál jsem na tresty, ale takhle to bývá, když proti sobě nastoupí nejlepší judisté světa. Známe se natolik, že se nemáme jak překvapit. Ale pro mě to byl skvělý zápas.“
5 Nejlepší jídlo
„Mám v hlavě pořád to jídlo, které jsem měl tři dny před světovým šampionátem. Nevím, jak těžký steak to byl, ale měl určitě přes 400 gramů a já ho měl dvakrát. Deset dní předtím jsem neměl pořádné maso, jedl jsem jen sushi a ryby, v Čechách vlastně taky ne, a pak najednou takhle dobrý steak. Fakt dobře jsem si pošmákl, rád na to vzpomínám a příští rok se tam určitě vrátím, půjdu se najíst.“
6 Nejtlustější protivník
„Asi Rumun Daniel Natea, který míval kolem 180 kilogramů. Bohužel musel skončit, protože měl nějaký nález na srdci a už mu nedoporučovali, aby se pral. Dělal všechno pro to, aby mohl pokračovat, ale v judu musí splňovat testy a musí mít od doktora razítko, že je schopný zápasu. Proto to nešlo, a tak se dal na jiné sporty. Byl už druhý na mistrovství světa v sambu, je skvělý v grapplingu, často vyhrává. Kromě něj se ale v naší kategorii objevili další tři kluci, kteří jsou podobně těžcí. Radost z toho nemám, pro mě jsou zápasy s nimi hrozně náročné.“
7 Největší zážitek z jiných sportů
„S Jirkou Prskavcem jsme velcí kamarádi, často se navštěvujeme s rodinami, navzájem si fandíme a sledujeme se na závodech, při zápasech. Proto jsem si i já užíval jeho vítězství na mistrovství světa vodních slalomářů. Jinak sleduju všechny sporty. Když jsem v zahraničí, koukám aspoň přes internet. Prožíval jsem třeba basketbalisty na mistrovství světa, viděl jsem snad všechny zápasy a byl to zážitek.“