Diabetikům lepší léky rychleji
Více cukrovkářů dostane účinnější preparáty
Už šest let se osmadvacetiletý Lukáš Rajter potýká s cukrovkou. V minulosti si po několik měsíců musel píchat inzulin. V té době prožil i hypoglykemii, stav, kdy kritický nedostatek cukru v krvi ohrožuje nemocného na životě.
Nemocí trpěla i jeho maminka. Nedávno ale Lukášovi lékař nasadil nejmodernější léky, které umějí výrazně oddálit případné vážné komplikace nemoci, jako je infarkt, poruchy vidění či selhání ledvin. „Za dobu, co mám cukrovku, jsem zhubl asi 15 kilo. Ale teď díky novým lékům a změně přístupu se cítím, jako by mi nic nebylo,“popisuje účinky inovované léčby Lukáš.
Příliš vysoká hranice
Jenže ne všichni pacienti s cukrovkou II. typu, která se vyvíjí a projevuje až v průběhu života a u nás jí trpí přes 950 tisíc lidí, se k nejmodernější léčbě dostanou stejně jako on. Už mnoho let totiž u nás funguje praxe, že pojišťovny proplatí ty nejlepší léky nemocným až ve chvíli, kdy se jejich stav dostatečně „zhorší“. Český pacient je dostane konkrétně až při průměrné hodnotě hladiny cukru v krvi 60 milimolů na litr a více, i když mezinárodní doporučení uvádí hodnotu 53. „Jakási hladina šedesát je pofidérní, o ní se nikdy nemluvilo, ale byla použita v České republice. Nechceme nic jiného, než aby hladina kompenzace, kdy se převádí diabetik na účinnější terapii, byla ta, která odpovídá celosvětově uznávané hodnotě,“říká šéf České diabetologické společnosti ČLS JEP Jan Škrha.
Lékaři o to usilovali dosud marně. Naději teď pacientům dává řízení na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, na jehož konci by se hranice skutečně mohla snížit. Bude to ale hodně o penězích. „S ohledem na vysoké náklady těchto léčiv je nezbytné, aby se změnou souhlasily i zdravotní pojišťovny. Na jejich stanovisko v současné chvíli čekáme,“uvádí mluvčí SÚKL Barbora Peterová.
Jednoduše řečeno, aby byla schválena nižší hranice, odkdy lidé na modernější léky dosáhnou, nesmějí být celkové náklady příliš vysoké.
Důležitou roli proto nyní hrají zdravotní pojišťovny. Ty by však mohly na změnu kývnout, i když to pro ně znamená vyšší výdaje. Podle informací MF DNES, ověřených ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, už s novinkou souhlasí Všeobecná zdravotní pojišťovna, otázkou však zůstává postoj ostatních pojišťoven. „VZP má tuto hodnotu již zařazenu ve svém motivačním programu pro lékaře,“naznačuje změnu mluvčí největší pojišťovny Vlastimil Sršeň.
Za vším hledej peníze
Léčba následků cukrovky stojí pojišťovny zhruba deset miliard ročně. A hlavním důvodem, proč nejmodernější léky dosud nebyly podávány nemocným lidem do určité hladiny cukru v krvi, je skutečně jejich vysoká cena. Pro představu: balení na tři měsíce jednoho z moderních léků gliptinu stojí tisíce korun, zatímco běžně používaného metforminu asi dvě stovky.
Druhý ze jmenovaných léků mohou předepisovat i praktičtí lékaři, kteří se ale už dlouho snaží o to, aby měli povoleno předepisovat na diabetes i nové účinné léky. Jenže náklady na léčbu by podle SÚKL vzrostly o stovky milionů, proto zatím uspěli jen částečně. Nově mohou pacientovi napsat léky s obsahem pioglitazonu, ovšem jen v případě, že tuto pravomoc na praktika přenese diabetolog. Podobné omezení mají i další léky, třeba už zmíněné gliptiny.
Přesto se i k nim praktičtí lékaři letos dostanou. VZP totiž uzavřela s jednou z farmaceutických firem dohodu, která cenu gliptinů snižuje o třicet procent. „V průběhu roku budou moci tato moderní léčiva předepisovat našim pojištěncům i praktičtí lékaři,“potvrzuje Sršeň.
Cukrovka je onemocnění, které se trvale zhoršuje. Podle lékařů můžou moderní léky komplikace oddálit i o deset let.
Léky ale nejsou samospásné. „Léčba cukrovky závisí na tom, jak pacient dodržuje režim, zda má fyzickou aktivitu, nepřejídá se, netloustne. Je blud si myslet, že když mám lék poslední generace, můžu si dělat, co chci. Diabetes je o spolupráci, když se ta nenaplní, ani inzulin balený ve zlatě vás nespasí,“varuje Jan Škrha.