Město, kde se rodiče bojí dát děti do školy
Rotava, zahlcená sociálně slabými, ukazuje, kam může dojít byznys s chudobou
Do základní školy v Rotavě v Krušných horách loni do první třídy nastoupily jen děti z romských či sociálně slabých rodin. Všechny ostatní dali rodiče do škol v okolí. Důvod?
V Rotavě kvůli byznysu s chudobou roste počet nepřizpůsobivých i sociálně slabých a tohle je první ukázka toho, jak města s podobným osudem dopadnou.
Starosta chce apelovat na vládu, aby zastropovala výši příspěvků na bydlení a tím překazila spekulantům pronajímání bytů za drahé nájemné, které doplácí stát.
Levnější byty těžko někde seženete. V Rotavě se dal koupit od 60 do 150 tisíc korun slušný třípokojový byt. Žádný vybydlený panelák nebo polorozpadlý dům. A jak z příhraničního městečka odcházeli lidé za prací a prodávali byty, přisáli se na Rotavu spekulanti. Ve velkém tu skoupili desítky bytů a nastěhovali do nich lidi, kteří by jinde bydlení těžko sehnali.
Místní městu říkají Romava
„Máme tři tisíce obyvatel a přistěhovalo se pět set šest set sociálně slabých. Všechno lidé, kteří nemají základní sociální návyky, jsou nezaměstnaní. Začali jsme proto byty vykupovat zpět do majetku města, ale to není dlouhodobé řešení, problém jen přesuneme na okolní města, kam se ti lidé dál odstěhují,“říká starosta Rotavy Michal Červenka.
Místní obyvatelé už město překřtili na Romavu. „Romů se sem stěhuje spousta. Naposledy otec s jedenácti dětmi. Přála bych vám vidět, co dělali na silvestra. Ničili koše, skákali po autech,“popisuje jedna z obyvatelek.
Rotava přišla za posledních deset let asi o tisícovku lidí a má zhruba tři tisíce lidí. Pro lepší představu, v jaké pasti město je – exekutoři tu od lidí vymáhají 149 milionů korun a zahájili celkem 4 268 exekucí, polovinu od lidí, kteří jsou bez práce. Celkově dluží každý třetí.
Město se rozhodlo skoupit urychleně všechny byty, které jsou ještě na prodej, než je koupí noví a noví spekulanti. Začínali je před rokem kupovat za 120 tisíc korun, teď už se ale ceny vyšplhaly na 350 tisíc korun. „Koupili jsme jich takto už zhruba čtyřicítku, příští týden koupíme pět dalších,“říká starosta Červenka. Byty přitom privatizovalo po roce 2000 město a dnes, když je koupí zpátky, zůstávají často prázdné. Zájem mají zase jen lidé s dluhy i vůči městu na poplatcích či pokutách.
Nesčetněkrát se tak už stalo, že si přišli stěžovat do starostovy kanceláře a vyhrožovali, že jestliže prý skončí na ulici, nechají mu na radnici například šest brečících dětí.
Dana Fialová, ředitelka zdejší základní školy, kde se problém projevil loni v první třídě tím, že starousedlíci dali děti jinam, tvrdí, že rodiče není schopna přesvědčit, aby dali děti do školy, která má nově vybavené učebny, několik ocenění i výsledky z různých olympiád. Rodiče mají právo si školu vybrat.
„Bohužel poslední dobou se situace výrazně zhoršila. Hlavně minulý školní rok, kdy jeden z rodičů tenkrát budoucích prvňáků dosáhl toho, že nám do třídy nastoupily opravdu jen romské děti. Přes sociální sítě přesvědčil ostatní rodiče, aby své děti nedávali do naší školy,“popisuje ředitelka školy Fialová.
Do třídy škola dala dalšího učitele, aby se děti vůbec naučily základy, které mnohé z nich neměly z mateřských škol. Nechodily do nich. „Začínali jsme tím, jaká jsou pravidla chování, a pak jsme mohli učit. Nikdy jsme ale předtím takovou třídu neměli a nemáme ji ani v letošním roce,“dodává ředitelka školy a popisuje, jak náročné bylo děti ze sociálně slabých rodin učit. „Na začátku školního roku to vypadalo báječně, že děti mají zájem, rodiče taky. Když ale přišel nějaký neúspěch, zájem o spolupráci se školou se vytrácel. Takže aktéry jsme byli jen my a chyběla spolupráce rodiny a dětí,“doplňuje ředitelka, která ve škole pracuje už přes 40 let.
S Rotavou od roku 2017 spolupracuje i vládní Agentura pro sociální začleňování, která právě v tom roce varovala, že zdejší základní škola je rodiči vnímána jako uzavřená a špatně komunikující.
„Navrhli jsme vytvoření podrobného plánu, který by pomohl zvrátit nepříznivý trend umisťování žáků do jiných ZŠ a zastavil by proces ‚růstu etnické homogenity‘ a s tím spojené negativní jevy. Situace bohužel nebyla řešena a důsledkem je stále patrnější trend snižování počtu žáků,“popisuje nyní agentura s tím, že i jiné školy v městech s podobnými problémy se již ocitly v obdobné situaci, avšak většinou se podařilo temné scénáře zažehnat.
Rodiče z Rotavy dnes raději posílají děti do nedalekých Kraslic. „Mohu potvrdit, že řada lidí z Rotavy dojíždí k nám do škol. Ty jsou na hranici kapacitních možností, ale ještě nejsme v kritické situaci, kdy bychom další děti nemohli přijímat, byť i to s řediteli řešíme,“říká kraslický starosta Roman Kotilínek. V Kraslicích nyní s napětím sledují, jestli se Romové z Rotavy poté, co město vykoupí byty, nebudou stahovat k nim. „S panem starostou z Rotavy jsme v kontaktu. Nechci to podceňovat. Máme však výhodu v tom, že u nás nemáme prázdné objekty, které by mohl skoupit nějaký spekulant a do kterých by se sociálně slabší mohli nastěhovat. Navíc u nás máme přísný odbor sociálních věcí, který po těchto lidech vyžaduje zapojení do pracovního procesu,“dodává Kotilínek.
Dvojnásobek ghett
Ghett v celém Česku rychle přibývá, za posledních dvanáct let narostl počet chudinských čtvrtí i lidí v nich dvojnásobně. Už jich je přes sedm set.
Pro jasnější představu, jak rychle ghetta vznikají: ve 297 městech a obcích bylo v roce 2015 podle posledního přesného sčítání 606 ghett a přibližně 700 ubytoven. Ještě v roce 2005 bylo ghett jen 310 a žila v nich skoro polovina lidí než nyní – šedesát tisíc lidí. Teď už je ghett přes sedm set, zároveň se rozpadají do menších lokalit.
Mizí totiž velká sídliště a vznikají „sólo domy“na vsích. V celé zemi je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením zhruba 1,5 milionu lidí.