„Falešná“restituentka
Soud otevře kauzu, ve které podle obžaloby úředníci neoprávněně vydali v restitucích pozemky za 1,4 miliardy korun.
Jakub Pokorný
Skoro nelze uvěřit, jak snadno mohli pracovníci pozemkového úřadu vydat cenné pražské pozemky v hodnotě stamilionů někomu, kdo na ně vůbec neměl nárok.
Městský soud v Praze by měl dnes otevřít asi největší polistopadový restituční skandál.
Před soudem stanou tři bývalí úředníci pozemkového úřadu, kteří v letech 2009 až 2012 vydávali pozemky restituentce, ač neměli.
Státu způsobili škodu 1,4 miliardy korun. MF DNES získala s předstihem obžalobu. Restituentka Emilia Bednářová si nárokovala pozemky z majetku velkostatkáře Jana Maria Bečváře, který vlastnil pole pod půlkou dnešní pražské čtvrti Strašnice. Proto se pro celý příběh vžilo pojmenování „kauza Bečvářův statek“.
Úředníci vydávali nebo chtěli vydat třeba dodnes volnou plochu naproti Thomayerově nemocnici v Praze-Krči, kde bude jednou výstup z metra D, nebo parcely na Žižkově, kde chtěl stavět Metrostav bytový projekt. Už z policejního vyšetřování vyplynulo, že vydání pozemků nebylo žádné nedopatření, ale spíše promyšlený plán. Obžaloba výslovně píše, že jeden z obžalovaných úředníků Jan Horák byl „přinejmenším srozuměn“s tím, že vydává pozemky, které nemá. Bývalí šéfové pražského pozemkového úřadu Petr Chmelík a jeho nástupkyně Eva Benešová už podle obžaloby podepsali, co jim přinesl Horák.
Z dědičky se stala příbuznou
Klíčová pasáž v obžalobě popisuje, že hlavní restituentka Bednářová, které zmínění úředníci pozemky či náhrady vydali, nebyla sice ve vztahu k statkáři Janu Maria Bečvářovi úplně cizí, ale byla toliko dědičkou ze závěti jeho bratra. Nebyla přímou příbuznou. A ostatní restituenti byli pouze právní nástupci dědiců. Proto na restituci majetku zmíněného v obžalobě neměli nárok.
V některých rozhodnutích pak úředníci přímo napsali, že je Bednářová neteří Bečváře, což už byla vysloveně chyba. Proto se dá mluvit o „falešné restituentce“.
Korektní je ovšem na druhou stranu připomenout, že Bednářová a další dědicové získali v restituci jiný stamilionový majetek z pozůstalosti rodiny Bečvářů podle práva. Ale na parcely z této kauzy právo neměli.
„Obviněný Horák toto rozhodnutí vypracoval a předložil k podpisu Chmelíkovi, přestože věděl, že restituenti nejsou osobami oprávněnými žádat o vydání spoluvlastnických podílů původního vlastníka Jana Maria Bečváře,“píše se v obžalobě. Píše se tam i to, že obvinění „nezákonně obohatili restituenty“.
Narazili na Metrostav
Obvinění úředníci vydávali pozemky po částech, proto se obžaloba skládá z osmi bodů. Třeba jedním takovým rozhodnutím vydali majetek v hodnotě 371 milionů korun, jindy v ceně 585 milionů.
Za pozornost stojí bod, kvůli kterému všechno prasklo. Úředníci kvůli restituci „zmrazili pozemky“současným majitelům. „Horák uložil nespecifikovaným osobám povinnost nenakládat s pozemky v katastrálním území Žižkov,“píše se v obžalobě. Jenomže tou jednou „osobou“byl Metrostav, který tam chtěl stavět developerský projekt a nenechal si to líbit. Jeho právníci zjistili, že nárok restituentky má vadu.
Zajímavé je, že obžaloba nikoho z úředníků neoznačuje za organizátora této trestné činnosti, ani neuvádí, že by z toho osobně měli nějaký prospěch. Server Seznam.cz ale upozornil v pátek na to, že kolem Bečvářových pozemků se točil i Roman Janoušek. Část z parcel získal i další pražský podnikatel Tomáš Hrdlička. Ten však v pátek reagoval, že k nim přišel až čtyři roky po restituci, o které nic neví. Pozemkový úřad se nyní připojuje jako poškozený u soudu s nárokem na odškodnění. „Zmínění pracovníci nejsou v žádném pracovním poměru ke Státnímu pozemkovému úřadu již několik let,“odpověděla mluvčí pozemkového úřadu Lenka Růžková.