Oddlužení s obavami
Lákadlo být opět bez dluhů využívá méně lidí, než se čekalo. Snáze přístupné oddlužení odrazuje živořením a nejistotou, zda za 5 let soud skutečně zbytek dluhů odpustí.
Obrovský nápor zájemců o nové a vstřícnější oddlužení neboli osobní bankrot se nekoná. Lidé kolem něj našlapují opatrně – měsíčně žádá o jeho povolení dvakrát více lidí než předtím. To na snižování počtu doživotních dlužníků v Česku nestačí.
Zájem o oddlužení vzrostl z 19 072 návrhů v roce 2018 na 28 739 o rok později. Mírnější pravidla přitom platí až od června loňského roku. „I dvojnásobný měsíční nárůst zájemců o oddlužení je pozitivní,“soudí David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. Čekalo se ale, že do oddlužení půjde prakticky každý, kdo má na krku více než tři exekuce – takových lidí je zhruba půl milionu a málokomu z nich se daří tyto dluhy umořovat. Každý rok přibude v rejstříku půl milionu nových exekucí. Výhoda oddlužení přitom spočívá v zastavení všech běžících exekucí a v příslibu, že po pěti letech bude dlužník od zbývajícího dluhu osvobozen.
„Jsem s nízkými čísly návrhů na oddlužení velmi nespokojen. Od poraden slyšíme, že lidi do oddlužení nejdou proto, že by se jim výrazně snížil příjem peněz a z nezabavitelné částky rodinu neuživí,“říká Radek Hábl, odborník na dluhovou
problematiku z Institutu prevence a řešení předlužení a autor webu Mapaexekuci.cz. Při oddlužování se lidem z výplaty strhává více peněz než při exekuci. Na živobytí musí jednotlivci zůstat 9 600 korun měsíčně, pokud živí další členy rodiny, tak za každého přibližně o 1 500 víc. „Ani skupiny lidí, kteří by z toho měli víc užitku než z exekuce do toho nejdou, protože už s dluhem žijí příliš dlouho a zvykli si na to,“dodává Hábl. Další skupina lidí, která s osobním bankrotem váhá, jsou podle něj ti, kteří mají velké dluhy a malé příjmy a hned na začátku je jasné, že nesplatí alespoň 30 procent. „Nechtějí jít do nejistoty, že jim to soud neschválí, to se zjistí až po pěti letech,“dodává.
Naopak nárůst zájemců, kteří mají daleko vyšší dluhy, třeba i z podnikání, pozoruje Radka Šimková, advokátka a insolvenční správkyně z právní kanceláře Abbot Legal. „Do oddlužení se snaží nově dostat ti, kteří na ně předtím kvůli povinnosti splatit alespoň třicet procent nemohli jít. I podnikatelé na ně dosáhnou, pokud s tím věřitelé nevyjádří nesouhlas,“vysvětluje.
Hlavním tahounem nového oddlužení mělo být zrušení hranice splacení alespoň 30 % dluhu během pěti let. Nyní je to na zvážení soudce, „stačí“přitom, když dlužník své náklady na život oseká na výši nezabavitelného minima, celou dobu se maximálně snaží vydělat a odevzdat věřitelům co nejvíc a zároveň v největší nouzi pošle alespoň povinné minimum 2 200 korun měsíčně. Poplatek insolvenčnímu správci činí 1 089 korun měsíčně, všechno nad to se poměrně rozdělí přihlášeným věřitelům.
Nejistota po pěti letech
Smyslem oddlužení i nadále zůstává zaplatit věřitelům co možná nejvíc. Na to dohlíží insolvenční správce a soud. „Naše možnosti, jak hlídat, že si dlužníci nepřivydělávají načerno, jsou omezené,“říká Šimková. S hlídáním poctivosti dlužníků by mohli pomoci správci a soudům věřitelé, zejména pokud dlužníka osobně znají. Je v jejich zájmu, aby splácel co nejvíc, a tak si víc budou všímat, jestli nesplácí málo a přitom si nežije nad poměry – z nepřiznaných příjmů.
Dlužník musí kromě uskromnění se dělat vše, co je v jeho silách, aby dluh splatil – například si najít co nejvýdělečnější práci, přiznávat každý jednorázový příjem, dary, dědictví. „Klienti z oblastí zasažených větší mírou nezaměstnanosti se domnívají, že vše zůstane při starém – mohou zůstat na úřadě práce a po pěti
letech jim budou dluhy odpuštěny. Tak to není – musí se snažit a mít příjem ze zaměstnání,“upozorňuje David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Maximální úsilí by měl už v průběhu oddlužení kontrolovat správce a na konci pětileté lhůty posuzovat soudce. Někteří z nich už teď na různých konferencích předjímají, že pokud například učitelka s platem 22 tisíc korun zvládne splatit jen zlomek dluhu, například 12 %, může mít s odpuštěním zbytku dluhu problém: mohla přece jít prodávat do Lidlu za 28 tisíc hrubého a splácet tak věřitelům víc. „V některých krajích jsou soudy přísnější, například Krajský soud v Ostravě. Časem se judikatura sjednotí prostřednictvím vyšších soudů a bude jasné, zda lze po dlužníkovi požadovat změnu profese, aby mohl splácet víc,“věří Šimková.
V případě porušení povinností v průběhu osobního bankrotu správce informuje soud a ten může proces oddlužení předčasně zrušit. O nové oddlužení se nedisciplinovaný dlužník může znovu pokusit nejdříve za pět let.