Hledá se nový Lux. Už zase...

Jan Bartošek? Marian Jurečka? Tomáš Zdechovský? Nový šéf KDU-ČSL by měl hlavně umět přesvědčit voliče, v čem je produkt nabízený jeho stranou unikátní a nezaměnitelný.

Nového Josefa Luxe, tedy svého skoro až mytického zachránce, hledala strana lidová naposledy loni na jaře. Předtím v roce 2010. Předtím v roce 2009. Předtím v roce 2006. A předtím... Už samo tak časté hledání partajního mesiáše naznačuje hlubší problém. A to přesto, že aktuální odchod Marka Výborného z čela strany, vyvolaný rodinnými problémy, je situací velmi specifickou.

Ve své krátké, jen desetiměsíční předsednické éře Výborný asi nic významnějšího nepokazil. Zvýšil důraz strany na rodinnou politiku, její pověst „klidné síly“, aktivně pracoval na sbližování lidovců s ODS. „Jsme si programově nejblíže ze všech parlamentních stran. Naší povinností je hledat nové modely vzájemné spolupráce,“vybízel ještě o minulém víkendu jako host na kongresu ODS.

Na druhou stranu Výborný ani nijak nezazářil, jeho krátká mise žádnou zásadnější změnu v KDU-ČSL nepřinesla a zdá se, že ani nenastartovala. Přišel v situaci, kdy se preference strany plácaly kolem pěti procent – a odchází v situaci, kdy se plácají kolem pěti procent. A kdo má tendenci oslavovat občasný výkyv třeba na 6,5 procenta, budiž mu ta malá radost přána. Trend totiž vůbec není moc příznivý.

Varující kondiciogram

KDU-ČSL má dnes jen něco přes 20 tisíc členů (ještě před deseti lety to byl skoro dvojnásobek, v roce 1990 bezmála sto tisíc), věkový průměr členů je 65 let. Partaj vymírá a kulhá na českou nohu, v celých Čechách má členů zhruba tolik jako v Jihomoravském kraji. Pětiprocentní hranici bezpečně překonává jen na Moravě, v některých českých krajích sbírá dvě procenta i méně. To je důvod toho, proč teď přežívá v opozici s pouhými deseti poslanci, což je, vyjma let 2010 až 2013, kdy ze Sněmovny úplně vypadla, nejméně v celé své stoleté historii.

V přehuštěném politickém středu se lidovci obtížně prosazují: zleva jim konkurují ČSSD a STAN, zprava ODS a nově Trikolóra, část venkovských voličů oslovuje i Babiš. Voličsky kontraproduktivní je v našich poměrech přetrvávající pověst pánbíčkářů. Na politickém trhu KDU-ČSL nedokáže vysvětlit a obhájit, proč a v čem je její produkt unikátní a nezaměnitelný.

Jistotou zatím naopak zůstává slušný komunál a obstojné zisky v krajích, kde se lidovci umějí domlouvat na koalicích. O spojení sil se už dlouho, vlastně od časů někdejší Čtyřkoalice, snaží i na celostátní úrovni. Ale dokud se nezmění volební zákon a s ním přísné laťky pro vstup koalic do Sněmovny, do žádného riskantního holportu lidová strana nepůjde.

Takto vykreslený kondiciogram není kdovíjak nadějný a jaký div, že se tak často vyhlíží nový Josef Lux, nejvýraznější polistopadový předseda KDU-ČSL. Ten jako zootechnik v JZD Zálší převzal stranu pošpiněnou Národní frontou a estébáckou aférou Bartončík, ale přivedl ji do několika vlád, hýbal s ní českou politikou, stavěl ambiciózní Čtyřkoalici, hned dvakrát mu jen těsně utekl post premiéra, přitáhl ke straně i osobnosti z liberálnějších kruhů...

Chtěl z KDU udělat českou CDU, dominantní politickou sílu. „To není otázka snů, ale budoucnosti. KDU-ČSL má obrovskou šanci převzít čím dál větší díl odpovědnosti na našem politickém spektru,“snil své ambiciózní

Nového šéfa lidovců zvolí titíž delegáti, kteří loni přesvědčivě odmítli Bartoška i Jurečku.

sny ještě nedlouho předtím, než kvůli vážné nemoci odešel z politiky. Pak to šlo od deseti k pěti, strana prošla několika krizemi, vypadla ze Sněmovny, zase se vrátila, ale ani obrodná éra Pavla Bělobrádka už nevytáhla stranu výš než ke snění o bezpečném bytí nad pěti procenty.

Před deseti měsíci, loni v březnu, se strana rozhodla, že zkusí vykročit ze stagnace sázkou na relativně novou tvář. Marku Výbornému osud moc času nedopřál, a tak si v sobotu lidovci volbu zopakují. Skoro totožná je i trojice tehdejších kandidátů: zůstali protřelí funkcionáři Jan Bartošek a Marian Jurečka, pouze Výborného nahradil jiný „outsider“, europoslanec Tomáš Zdechovský.

Lidovecké druhé podání

Odhadovat výsledek si netroufají ani ostřílení partajní kozáci. Za favority jsou považováni Bartošek a zejména Jurečka, vyjma jejich domovských krajů (jižní Čechy, resp. Olomoucko) je ale předem rozhodnutých málo, dohoda krajů není na stole, nerýsuje se ani žádný řez mezi Čechami a Moravou, mnohé delegáty asi přesvědčí až projevy kandidátů na sjezdu.

Složitě se teď všude porovnává, oč víc je Jurečka vlevo než Bartošek či Zdechovský. Jestli opravdu má Jurečka z časů společného vládnutí blíže k Andreji Babišovi než zbylí dva. A kam by kdo lidovce kormidloval v předvolebních a integračních úvahách – Bartošek a Zdechovský uznávají Výborného kurz paktování s ODS, Jurečka dává přednost STAN či samostatné cestě.

Pikantní je však jedna věc. Vzhledem k časové tísni strana vynechala obvyklé kolečko předsjezdových konferencí, a předsedu tak zvolí titíž delegáti, kteří loni zvolili Výborného. Jinými slovy – kteří na předsedu přesvědčivě odmítli Bartoška i Jurečku.

Jaké bude v sobotu jejich „druhé podání“, je ve hvězdách. Mohl by reálně dostat do hry i outsidera Zdechovského? Těžko říci, tíží ho pověst populisty, nesnáší ho liberální kavárna a nejméně rok a půl by mohl chodit do Sněmovny jen jako host. Mediálně je ze všech tří nejzdatnější, takže by si asi potřebný prostor našel. Bude to moc, nebo přiměřeně handicapů na nového Luxe?