Marie Vaculíková, neobyčejná žena
Dodnes nechápu, kde se ve mně vzala troufalost poprosit Marii Vaculíkovou o rozhovor. Tehdy v červnu 2015, jen pár dnů po smrti manžela Ludvíka, známého spisovatele a disidenta. Neodmítla mě. Byla silná, působila smířeně. Řekla mi, že manžel chtěl odejít první, a to se mu vyplnilo. Minulý týden ho následovala a dnes se s ní blízcí loučí v kostele svatého Václava v Brumově Bylnici.
S paní Vaculíkovou jsme se setkaly jen dvakrát, přesto mi v paměti zůstane jako neobyčejná žena. Tak opravdová, autentická. Sama ceněná autorka dvou knih dopisů českému básníkovi a výtvarníkovi Jiřímu Kolářovi.
Jak mi tenkrát v dobřichovické vile svěřila, smrt byla pro manžela vlastně vykoupením ze života už trpce nemohoucího a bolavého. Vyprávěla, jak ke stáru trpěl, protože pochopil, jak jí svými nevěrami ubližoval. I to, proč s ním přes to všechno zůstala a odpustila mu. Odjakživa měla slabost pro chytré lidi. „Výjimečné osobnosti si zaslouží výjimečnou toleranci,“říkala.
Hovořila i o své smrti. „Taky už brzo umřu. Jen jsem Vaculíkovi slíbila, že to tady po nás ještě všechno uklidím a uspořádám.“
Dva roky nato se objevila na oslavě 50. výročí vzniku první pražské manželské poradny, mezi jejíž první zaměstnance patřila. K tématu nevěry, která prý byla v začátcích poradny nejčastějším problémem klientů, jsme se vrátily. Působila subtilněji. Hůř slyšela a už špatně chodila, ale jasná mysl jí zůstala. Dovolila mi zařadit naše povídání z roku 2015 do knížky rozhovorů, a dokonce se ještě obtěžovala s poděkováním, když jsem jí rok poté svoji publikaci do Dobřichovic poslala. Její krátký list psaný na psacím stroji v červnu 2018 mám schovaný.
Začínající stáří paní Marie vnímala jako šťastné období, protože se prý její muž po sedmdesátce zklidnil. To pokročilé už ji zmáhalo. „V tom nepovedeném jaru se cítím duševně i fyzicky špatně. K ničemu se nemohu přinutit, zahrada mi přerůstá přes hlavu. Připravuju se na konec. Šaty do rakve ve skříni, psaní na parte. Čekání na smrt,“napsala mi. Její čas se naplnil minulý čtvrtek, bylo jí 94 let. Osud jí dopřál dost času, aby po sobě i manželovi vše dokonale uspořádala. Tak jak kdysi slíbila.