Vědci už zjistili, proč se dá „přes noc“zešedivět

Může za to imunitní systém, anebo stresový hormon? Je to jinak. Teď se hledá způsob, jak šedivění ze stresu zastavit

Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793. Francouzská královna, kterou potkal tragický osud, tak zřejmě jevila příznaky těžké formy šedivění vlasů v důsledku stresu.

Biologické mechanismy, které takové šedivění způsobují, byly dlouho záhadou. Tým vědců z Harvardovy univerzity však nyní dospěl k závěru, že na šedivění se podepisuje takzvaná reakce „bojuj, nebo uteč“, kterou vyvolá vnější hrozba. Vědci zkoumali, jak stres ovlivňuje kmenové buňky ve vlasových folikulech, kde se tvoří melanocyty – pigmentové buňky, jež dávají vlasům barvu. Lidé mají běžně na hlavě zhruba 100 000 vlasových folikul. Nejprve vědci zkoumali, zda pod vlivem stresu může na kmenové buňky ve folikulech útočit imunitní systém. Tato hypotéza se však nepotvrdila.

Následně vědci zjišťovali, zda šedivění způsobuje zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu, což se také neprokázalo.

Nakonec tým zjistil, že sympatický nervový systém, který zodpovídá za reakci savců na hrozbu, hrál klíčovou roli. Sympatický nervový systém tvoří síť nervů, které se nacházejí i v kůži. Tam jako stuhy obepínají folikuly a jsou v těsné blízkosti kmenových buněk melanocytů. Když vědci vystavili myši krátkodobé bolesti či stresujícím podmínkám v laboratoři, tyto nervy uvolnily hormon norepinefrin. Ten byl následně ve vlasových folikulech absorbován kmenovými buňkami, jež slouží jako omezené zásoby k tvorbě melanocytů. „Některé z těchto kmenových buněk se běžně při regeneraci vlasů proměňují v pigmentové buňky, které dávají vlasům barvu. Pokud jsou však vystaveny norepinefrinu ze sympatického nervu, aktivují se všechny kmenové buňky a promění se v pigment produkující buňky,“říká expertka Ya-Chieh Hsu z Harvardovy univerzity. „To znamená, že žádné nezůstanou. Za několik dní jsou zásoby pigmentů regenerujících kmenových buněk vyčerpány, a když se to stane, nelze pigment obnovit,“doplnila.

Šedivění vlasů je jedním z mnoha příznaků dopadu stresu. Nové poznatky mohou podle vědkyně pomoci zastavit šedivění, které způsobuje stres, či v boji s dalšími se stresem spojenými změnami v tkáni. Průlom v takové terapii ale může trvat roky.

Stres není ale jediný důvod, proč vlasy šediví. Hlavní příčinou je přirozený proces stárnutí. V některých případech mohou ke ztrátě pigmentu ve vlasech přispět genetické mutace či změny v imunitním systému. „Kmenové buňky melanocytů se také vytrácejí s nastupujícím věkem,“řekla vědkyně Hsu. Podle ní nyní bude zajímavé podrobněji zkoumat, zda stres zrychluje přirozené stárnutí. (Reuters, ČTK)