Papíru je moc, sběrny o něj ztrácejí zájem

Zpomalení ekonomiky se nejdříve pozná ve sběrnách druhotných surovin. Papír i železný šrot jsou příliš levné.

Sběrny druhotných surovin v celé republice omezují výkup papíru. Kartony už nebere téměř žádná a firmám či jednotlivcům spíš účtují poplatek za jejich likvidaci. Řada sběren však pozastavila výkup veškerého papíru. Důvodem je jeho nízká cena.

Za kilogram smíšeného sběrového papíru se dnes vyplácí maximálně jedna koruna a zájem lidí o nošení starých novin a časopisů do sběrných dvorů klesá. U takto nízkých cen mají i samotné sběrny problém vysbíraný papír přeprodat zpracovatelům.

„Sběrny nemohou fungovat jako skladovací místo. Pokud nemohou papír udat, musejí výkup pozastavit. Prudký cenový pokles je záležitostí posledních měsíců. Bývaly doby, kdy šlo za kilo dostat i 3,50 Kč,“říká Petr Miller, předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin.

Důvodem nízké ceny je to, že sběrového papíru v ČR přibývá a už je ho jednoduše moc. Využívání této suroviny v tuzemském papírenském průmyslu stoupá pouze pozvolna. Současný trh je totiž zaplaven levným dřevem po kůrovcové kalamitě.

„Produkce obalových papírů sice mírně roste, zvyšující se nabídku sběrového papíru však nepokryje. Česká republika má navíc dlouhodobě potíž s nedostatkem recyklačních kapacit a je tedy závislá na exportu,“říká Jaroslav Tymich, prezident Asociace českého papírenského průmyslu (ACPP).

Nezájem v zahraničí

Pouze pětina papíru, který se v Česku vysbírá, se zde i zpracuje. „Zpracovatelské kapacity nejenže nerostou, ale klesají, neboť zastaralá strojní zařízení se odstavují z provozu. V roce 2010 se zpracovalo 321 tisíc tun, přičemž sběr tehdy činil 729 tisíc tun,“uvádí Miloš Lešikar z ACPP. Drtivá většina tak míří na export. V roce 2018 se v Česku nasbíralo přes milion tun papíru. V tomtéž roce ČR vyvezla do zahraničí přes 900 tisíc tun papíru, vyplývá z dat asociace.

„Nedostatek tuzemských recyklačních kapacit, který je závažný, způsobuje zejména to, že v uplynulých letech zde investoři nevybudovali dostatek příslušných závodů. Zvolili raději okolní země jako Maďarsko, Polsko či Německo,“dodává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Do okolních zemí míří také většina sběrového papíru z Česka, ceny jsou však nízké i tam. „Situace v České republice je podobná jako ve většině zemí Evropy. Nabídka stále více převyšuje poptávku. Příčinou je postupné omezování importu Čínou, a to již od konce roku 2017, které vrcholí v současné době,“popisuje Tymich.

Export sběrového papíru z Evropy do Číny podle něj za poslední roky klesl na třetinu a v příštím roce se očekává další omezení. „Určité zlepšení přijde po najetí nových papírenských kapacit v druhé polovině roku 2020, a to až o 3,5 milionu tun ročně. Dojde k přeskupení poptávky v rámci Evropy a přechodnému zlepšení situace,“odhaduje Tymich.

Děti, papír už nesbírejte

Nynější situace v Česku však spíš než na jednotlivce, kteří místo odnášení „bezcenného“papíru do sběrny zvolí spíš modrý kontejner, dopadá na školy, které si pravidelnou organizací sběrů vylepšovaly svůj rozpočet.

„Z výdělku, který škola měla ze sběrového papíru, jsme mohli zakoupit drobné odměny do různých školních soutěží,“uvádí Jana Teriaki, ředitelka základní školy v Morkovicích na Zlínsku.

Kvůli poklesu cen se školám sběr vyplácí stále méně. „Při posledním sběru v listopadu 2019 nám snížili výkupní cenu o polovinu na 0,9 Kč za kilo, takže bychom rádi změnili odběratele,“říká ekonomka pražské základní školy Smolkova Kamila Přádová.

Řada škol sběr pozastavila úplně. „Léta jsme pořádali sběr papíru, nyní nemůžeme, protože podle odběratele bychom museli za dovoz papíru zaplatit,“uvádí Martina Thumsová, ředitelka pražské základní školy v Mendelově ulici.

Část škol i přes komplikovanou situaci ve sběrech pokračuje. „I přes nulové výkupní ceny sběr nadále organizujeme, rozhodli jsme se vydržet minimálně do konce školního roku. Důvodem je, že děti cíleně vedeme k třídění odpadů,“říká Pavel Rafaj, ředitel jedné z pelhřimovských základních škol.

Kromě sběrového papíru poklesla v posledních měsících také cena kovošrotu. „Problém je se všemi druhotnými surovinami, to znamená i kovy,“říká Petr Miller. Potíž podle něj je, že ocelárny nemají dostatek objednávek, což ukazuje také na blížící se hospodářské zpomalení.

„My to na kovošrotu vidíme jako první. Když jdou ceny surovin dolů, je to jednoznačná známka toho, že dochází k hospodářskému poklesu. A za poslední tři měsíce se ceny značně propadly,“upozorňuje Miller.