V Brně chtěli letos zkušební hyperloop, není ani studie
BRNO Od roku 1996 se nepostavil ani jeden kilometr dálnice D52 z Brna do Vídně, přesto však před třemi lety padaly na jihu Moravy ambiciózní plány o stavbě hyperloopu, tedy tubusů s dopravními kapslemi, které by svou rychlostí až 1 200 kilometrů v hodině způsobily revoluci v dopravě.
Brno chtělo být jedním z lídrů tohoto vývoje, a tak v roce 2017 podepsalo memorandum o spolupráci s americkou společností Hyperloop Transportation Technologies. „Věřím, že do tří let budeme mít krátkou zkušební trať a potom už to půjde velmi rychle,“prohlásil tehdy šéf zmíněné firmy Dirk Ahlborn.
Jenže zkušební trať není, nikam ani nepokročila jednání a nevznikla ani studie proveditelnosti na trať do Bratislavy, kde projekt hyperloopu v roce 2018 odpískali.
Ze stávajícího vedení Brna a Jihomoravského kraje se také projektem hyperloopu nikdo nezabývá. Optimistický je snad už jen brněnský exnáměstek pro Smart city Jaroslav Kacer, který se o spolupráci velmi zasazoval. „Hovoří se o vysokorychlostních tratích, ale to je technologie ze 60. let. Podle mě má cenu jít do něčeho inovativního. Vždy je dobré být u něčeho takového už od začátku,“hájí projekt bývalý náměstek. Studie podle něj mohla vzniknout dřív, spolupráci však zkomplikovalo rozdílné postavení veřejné správy v Česku a Spojených státech. „Věřím, že za rok už bude,“prohlásil.
Pokud jednou skutečně vznikne, futuristické plány zůstanou nejspíš jen na papíře. Ministerstvo dopravy vývoj hyperloopu nijak nesleduje. „Preferujeme systém železniční dopravy. Na delší vzdálenosti pak vysokorychlostní tratě,“řekl mluvčí resortu František Jemelka.