Prasata proti skleróze
Speciálně vyšlechtěná zvířata umožňují průlomové objevy
Kristína Paulenková
Růžové osmdesátikilové miniprasátko vyskočí předníma nohama na ohradu a dožaduje se pozornosti. „Toho manželka rozmazlila,“drbe veterinář Štefan Juhás přátelského pašíka. Zvěrolékař pracuje v centru PIGMOD v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd. Je členem týmu, který v půlce ledna úspěšně otestoval novou léčebnou metodu, jež by mohla zpomalit nástup amyotrofické laterální sklerózy – nemoci, jíž trpěl například světoznámý fyzik Stephen Hawking a na kterou před pěti lety zemřel bývalý český premiér Stanislav Gross.
Léčbu vyzkoušel na českých, speciálně k lékařským účelům vyšlechtěných miniprasatech, která vědci v Liběchově u Mělníka chovají. Mají jich tu zhruba pět set.
Pracoviště spolupracuje s institucemi po celém světě, ale zvenčí to není moc poznat. Vědci sídlí na bývalém venkovském statku, který stojí uprostřed městečka Liběchov u Mělníka. Usedlost postavil mezi válkami finančník Jaromír Rašín, synovec prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Zřídil v ní kapli, koncertní sál či jízdárnu. Budovy slouží vědě už po několik desítek let. Po válce zde vědci dělali zemědělský výzkum. Časem tady vznikla například inseminační stanice na chov býků.
A oplodňováním se zabývají i dnes. K dispozici mají speciální mikroskop, kterým lze pozorovat embryo ve fázi těsně od oplození do chvíle, než se z něj stane blastocysta. „To je fáze, kdy třeba u lidí dochází k segregaci chromozomů a ke vzniku vývojových vad, které jsou neslučitelné se životem embrya, což vede k neplodnosti,“říká Petr Šolc, který nám ukazuje snímky z mikroskopu. Na obrazovce můžeme pozorovat vznik nového života od začátku. Takový přístroj mají v Česku jen zde. U lidí totiž většinou při vzniku genetických anomálií embryo zaniká a žena často ani nezjistí, že byla těhotná. Je několik výjimek – slučitelný se životem je například Downův syndrom. V budoucnu by jejich poznatky mohly pomoci v léčbě neplodnosti.
Hlavním těžištěm výzkumu jsou nemoci mozku a míchy. Když procházíme stájemi, působí to tam jako v běžném „prasečáku“. Jen prostoru mají zvířata o něco více. Rozdíl je především v genetické výbavě. V jednotlivých chlívcích pobývají miniprasata, z nichž některá v sobě nosí gen způsobující Huntingtonovu chorobu, jiná mají po těle malé melanomy, které u části z nich dokážou samovolně vymizet. Vědci zatím nevědí proč. Nedávno zde také přivítali nové přírůstky. Jediná tři selátka na světě, která se narodila s Usherovým syndromem, vzácným onemocněním vedoucím nejdříve ke ztrátě sluchu a následně i zraku, a to už v dětském věku. „To, co se dá otestovat na prasečím mozku, se pak dá bezpečně otestovat na tom lidském,“vysvětluje Juhás důvody, proč jsou prasata vážící jako dospělý muž pro výzkum vhodná.
Může to možná někomu připadat kruté, podle vědců je to ale méně eticky problematické než výzkum například na primátech a pro člověka bezpečnější než na malých hlodavcích. Na těchto miniprasatech zkoumají vědci průběh některých nemocí či zkouší nové účinné látky. Zaměřují se zde hlavně na onemocnění mozku a zranění míchy. „Tím, že populace stárne, je výskyt neurodegenerativních onemocnění vyšší a vyšší,“vysvětluje Jan Motlík, ředitel centra, proč je v dnešní době zajímavé tyto typy poruch zkoumat. A loňský podzim a letošní zima je pro vědce mimořádně úspěšná.
Vědci otestovali na prasatech nesoucích gen způsobující nevyléčitelnou Huntingtonovu chorobu novou genovou terapii. Úspěšně.
Naději na oddálení této zákeřné choroby mají desítky tisíc lidí z celého světa. Huntingtonova choroba je dědičná porucha, jež způsobuje demenci, změny osobnosti a předčasnou smrt. „To, co způsobuje toxicitu v buňkách, je mutovaný protein huntingtin, který se v buňce sráží, buňka si s tím nedokáže poradit a postupně odumírá, což je obzvlášť problém v buňkách mozku, které nejsou nahraditelné,“vysvětluje doktor Petr Vodička. Nemoc postihuje čtyři až deset lidí ze sta tisíc. Způsob léčby otestovaný u Mělníka spočívá v tom, že specifická genetická informace je umístěna do zvláštního viru, který ji dopraví do mozku. Tam zabrání zmutovanému genu, aby nemoc rozvinul.
Ústav nedávno oznámil, že právě u Mělníka otestovaná metoda může vstoupit do klinického testování. „Ve Spojených státech už vznikl první soubor pacientů, kteří budou tímto způsobem léčeni,“dodává Motlík.
To, co se dá otestovat na prasečím mozku, se pak dá bezpečně otestovat na tom lidském.