Provoz na nebi prořídl
Letadel nad Českem po řadě let ubylo. Paradoxně kvůli tlačenici v Německu nebo v Maďarsku.
Přestože cena za přelet Česka vloni klesla o více než čtyři procenta a radikálně se snížilo i procento zpoždění, letadla tuzemský vzdušný prostor stále častěji oblétávají. Pozornější člověk si tak mohl všimnout, že oblohu křižuje méně čtyřmotorových letounů, o čemž svědčí i podrobnější statistiky leteckých dispečerů z Řízení letového provozu (ŘLP). Ty hovoří zejména o úbytku spojů z oblasti Středního východu do Londýna a dalších západoevropských metropolí.
Důvodem je přeplněné nebe nad Německem, kterému je potřeba ulevit, a problémy s kapacitou vzdušných koridorů nad Rakouskem a nově nad Maďarskem. Protože se letecké společnosti a zejména plánovači z organizace Eurocontrol snaží vyvarovat narůstajícím zpožděním ve vzdušném prostoru sousedů, posílají letadla jinudy. Většina z nich se tak českému nebi vyhne oklikou přes Polsko, nebo naopak jihem přes Srbsko a Chorvatsko. Přeletů země včetně startů a přistání, tedy takzvaných pohybů, meziročně ubylo zhruba o půl procenta na 906,7 tisíce.
Úbytek velkých lukrativních zákazníků, které nahrazují nízkorozpočtoví dopravci s menšími letadly, je vidět i na odchodu dubajské aerolinky Emirates z žebříčku největších zákazníků tuzemských dispečerů.
Přestože tyto aerolinie provozují jedinou linku směřující do Česka, platily dlouhodobě po německé Lufthanse českému ŘLP nejvíce na poplatcích za navigační služby. V loňském roce je ale z první trojice vytlačily nízkonákladové aerolinky Wizz Air a Ryanair. „Vypadla nám celá řada letů nejtěžších letadel, tedy těch, co platí nejvíce, uvedl ředitel ŘLP Jan Klas.
I když navigace obřích strojů při přeletu území je stejně pracná jako u menších letadel, poplatky za přelet se podle hmotnosti letounu mohou lišit bezmála dvojnásobně. České dispečery tak pokles aktivity na tuzemském nebi, a především úbytek v kategorii největších letounů připravil o příjmy ve výši zhruba 266 milionů korun.
Ruzyně roste
Zcela opačný trend naopak zažívá největší tuzemské letiště, Letiště Václava Havla v Praze. To podobně jako celé Česko zaznamenalo přibližně půlprocentní pokles startů a přistání na 154 tisíc pohybů, o šest procent se ale zvýšil počet odbavených cestujících.
To je způsobeno jednak větší obsazeností letounů a jednak skutečností, že aerolinky do Prahy posílají stále větší letadla.
Ještě razantnější nepoměr mezi nárůstem odbavených cestujících a počtem přilétajících strojů zažilo vloni brněnské letiště. Tomu podle tiskové mluvčí Kateřiny Pichalové přibylo odbavených cestujících o více než osm procent zhruba na 544 cestujících při šestnáctiprocentním poklesu pohybů letadel zhruba na 34 tisíc startů a přistání.
Podle Klase s v nejbližších měsících tempo pravidelného růstu letecké dopravy nad Evropu zpomalí. První náznaky byly vidět už v posledních měsících loňského roku. Tehdy počet letů v celoevropském průměru klesl o desetinu procenta.
Vliv na další vývoj v letectví ale může mít i současná hrozba šíření nákazy koronavirem, na který už reagují aerolinky zrušením letů do Číny, nebo bezpečnostní situace v oblasti Íránu a Iráku. Rizika přeletů této oblasti, kde íránské Revoluční gardy v době eskalace napětí se Spojenými státy omylem sestřelily ukrajinský letoun, opět překreslila letecké trasy. Pro Česko to znamená, že tuzemský vzdušný prostor obletí z jihu, dodal Klas.
Všechny tyto jevy ale budou jen krátkodobé. Z dlouhodobého hlediska ŘLP předpokládá, že počet lidí využívajících leteckou dopravu poroste. To se odráží i v počtu řídících provozu, které se podnik snaží vyškolit.
Ke stávajícím 239 dispečerům tak připojí část z 56 lidí, kteří jsou v současnosti ve výcviku. Ten zdaleka všichni nezvládnou, vloni například licenci pro řízení provozu velkých dopravních letadel získalo 25 uchazečů, což je ve srovnání s předchozími roky výrazně vysoké číslo, doplnil Klas.
Letiště Václava Havla v Praze podobně jako celé Česko zaznamenalo přibližně půlprocentní pokles startů a přistání na 154 tisíc pohybů, ale o šest procent se zvýšil počet odbavených cestujících.
Zisk se ztenčí
I přes veškeré komplikace skončí hospodaření ŘLP se ziskem přesahujícím sto milionů. To znamená meziroční propad zhruba o 270 milionů korun, udržení hospodaření v černých číslech se ale podle Klase podařilo jen za cenu škrtů ve výdajích a zefektivnění provozu.
Nejnověji ŘLP například přesunulo dispečery zajišťující přiblížení letadel na přistání z regionálních letišť z Karlových Varů a z Brna do Prahy. Na věžích přímo na letišti tak zůstanou jen ti řídící, kteří mají na starosti finální část přistání, kterou je nutné kontrolovat vizuálně.
Kromě nich se do pražského sídla ŘLP přesunou i dispečeři z Ostravy.
Až budou všechna tři regionální letiště takto řízena z Prahy, roční úspory dosáhnou zhruba sto milionů korun za rok.