Topte, kdy chceme,
Kvůli útlumu uhelné energetiky můžeme už za pět let pocítit nedostatek elektřiny.
EJitka Vlková
Martin Petříček
vropskou energetiku čekají velké změny – namísto hrstky velkých výrobců nastoupí větší počet malých zdrojů, třeba fotovoltaických panelů na střechách, což si vyžádá nový přístup k distribuci elektřiny. Zákazník už nebude jen pasivním spotřebitelem, ale aktivně se bude moci zapojovat do hospodaření s elektřinou a třeba na tom i vydělávat.
„Na povel od nás budou lidé připraveni například topit jen na 20 stupňů, nebo naopak snést 24 stupňů,“říká Martin Durčák, předseda představenstva státní společnosti ČEPS, která pomocí linek s nejvyšším napětím přenáší elektřinu mezi výrobci a distributory.
Ve své zprávě tvrdíte, že už v roce 2025 může Česku chybět elektřina. Jak je to možné, když dnes ji vyvážíme?
Souvisí to s postupným odstavováním uhelných elektráren. Neříkáme, že nám za pět let bude chybět elektřina po celý rok, ale že se začnou objevovat okamžiky, kdy nám začne chybět výkon na pokrytí spotřeby. V roce 2025 to může být podle našich výpočtů kolem dvaceti hodin ročně. Takové situace nastanou nejspíš v zimě, kdy je spotřeba nejvyšší. A pokud nevzniknou nové zdroje, tento problém se v následujících letech prohloubí, mohlo by jít o stovky hodin ročně. To už by se současná situace otočila a Česko by bylo závislé na dovozu elektřiny.
Kolik energie by nám mohlo chybět?
V základním scénáři, kde vycházíme z toho, že v roce 2040 budeme mít v provozu čtyři uhelné elektrárny, nám „chybí“23 terawatthodin ročně. V nízkouhlíkovém, kde už se počítá jen s nejmodernější elektrárnou Ledvice, to je až 30 terawatthodin. V obou případech je to výrazně víc, než dnes vyvážíme. Bude také záležet i na tom, s čím přijde uhelná komise. Čísla mohou být jiná.
A co obnovitelné zdroje, větrná a solární energie?
Ty řeší situaci jen částečně. Například na fotovoltaické elektrárny se nelze spolehnout v zimě. Navíc je třeba počítat s odstávkami jaderných elektráren či nečekanými výpadky. Jsou i situace, kdy není dostatek vody. Ideálně se mohou odstavované elektrárny v nejlepším technickém stavu dát do „studené“rezervy pro případ, že by začalo extrémně mrznout a spotřeba stoupne.
Cena elektřiny je z velké části dána cenou emisní povolenky. Co by se stalo, kdyby její cena z nynějších 25 eur stoupla na 100 eur, jak předpokládá jedna analytická firma?
Už při dnešní ceně povolenek je výroba elektřiny na hraně. Kdyby se cena povolenek utrhla z řetězu, znamenalo by to kolaps ekonomiky. Byl by to problém i pro teplárny. Cena elektřiny by stoupla třeba na dvojnásobek. Buď by se to muselo dokrýt ze státního rozpočtu, což by znamenalo výpadky jinde, nebo by se to přeneslo na podniky a na lidi. Ale nečekám, že se to stane, v našem dlouhodobém výhledu pracujeme s maximální cenou povolenky 40 eur.
Lidé by asi taky začali více šetřit.
Kdyby skokově elektřina zdražila kvůli povolenkám, tak zřejmě ano. Ale to už mluvíme o extrému, kdy bychom vytápěli třeba doma jen na 16 stupňů. Studie, z níž vycházíme, počítá s tím, že spotřeba elektřiny do roku 2040 vzroste ve všech evropských státech. Pro Česko se počítá s nárůstem ze současných 60 terawatthodin na 78 terawatthodin, což vychází v průměru na růst o necelé jedno procento ročně. Jsou v tom započítány i veškeré efekty úspor, jako je zateplování či ekonomické chování. S růstem spotřeby – průměrně o 0,14 procenta ročně – se ostatně počítá i pro Německo, které je ve vnímání „zelené“energetiky a v technologiích napřed.
Na co nárůst spotřeby připadne, na elektromobilitu?
Elektromobilita je v nárůstu započítaná, ale nehraje takovou roli, jak by se mohlo zdát. Předpokládáme, že v roce 2040 tu bude 900 tisíc elektromobilů z celkových 6,5 milionu aut. A ty ročně spotřebují do tří terawatthodin, což není z hlediska celkové spotřeby zásadní. Důležité to ale bude z časového pohledu, tedy kdy se elektromobily budou nabíjet. Na místa, kde bude více dobíječek, bude například třeba posilovat dráty.
A jaké investice si vyžádá přenosová síť?
V následujících deseti letech počítáme podle plánu, který schvaluje
Energetický regulační úřad, s investicemi v průměru pět miliard korun ročně. Chceme jednak posilovat vedení zvláště vysokého napětí, dále stavět a modernizovat rozvodny. Teď například modernizujeme rozvodnu Kočín v jižních Čechách, což vyjde zhruba na tři miliardy. A také se připravujeme na aktivnější zapojení spotřebitelů, chystáme například nové datové centrum.
Pokračování na další straně