Britská vlajka opouští bruselské nebe
Unie teprve zjistí, co s ní britské sbohem udělá. Bez Londýna je každopádně slabší.
Jiří Sládek
Zkavárny Vergnano na kraji bruselské evropské čtvrti se ten výhled neměnil roky. Britská vlajka v průčelí osmipatrové budovy zdobila diplomatické zastoupení Spojeného království v Bruselu.
Po včerejší půlnoci je vše jinak. Vypršelo datum brexitu a s ním šla britská vlajka na bruselské adrese Avenue d´Audergham dolů.
Byl to opravdu zásadní moment. Británie se po dlouhých sedmačtyřiceti letech s Evropskou unií loučí. A britský symbol putuje s konečnou platností do evropského muzea historie.
Ta malá rozlučka v Bruselu ovšem nebyla příliš vřelá, lítost nevypadala nijak opravdově.
Lítost nezněla moc upřímně
„Připadá mi to celé stejně neosobní, jako když se rozvádějí manželé,“řekla evropská diplomatka, která si sem odskočila na oběd. Dívala se na britskou vlajku, která si včera odpoledne na budově užívala své poslední chvíle. Všem bylo líto, že si britští kolegové balí nadlouho kufry.
Objevily se i snahy loučení zlehčit. Říkáme si nashledanou, nikoli sbohem, znělo tento týden na adresu Británie od europoslanců v Bruselu. Ale nebylo to moc upřímné.
Ve skutečnosti už byli debaty o brexitu všichni přesycení.
Berlínská politoložka Ulrike Guérotová připomněla před časem slavný song britských Rolling Stones You can´t always get what you want. V tom spočíval problém. Evropané nabyli dojmu, že Britové už věří, že mohou dostat opravdu vše, o co si řeknou. Podle Guérotové ale nemohou britští občané současně sdílet sladké výhody společné osmadvacítky a nepodílet se na nepříjemných povinnostech. Podobný názor měl v Evropské unii kdekdo. Pnutí už nešlo dále protahovat.
Britští euroskpetici a jejich sympatizanti ale interpretují uplynulé roky a měsíce jinak.
Vnímají to jako součást konfliktu, mezi „bruselskými elitami“a „evropskými občany“, který bobtnal už delší čas.
První takové varování přinesla lidová hlasování o euroústavě v polovině uplynulé dekády ve Francii a v Nizozemsku. Další zákopy se neporozumění hloubily během krize eurozóny, stejně jako během následné imigrační krize. Tehdy nabyli mnozí Britové dojmu, že svazek s Evropou je břímě, a také podle toho před třemi a půl lety hlasovali. Výsledek známe.
Šéf evropských summitů Charles Michel tento problém připustil, když uvedl, že „Evropa bude muset v budoucnu mnohem více přihlížet k názorům občanů“.
Šrámy z brexitového rozloučení byly včera v Bruselu každopádně ještě živé. Tomu odpovídaly i závěrečné ceremonie. Byl to spíše jednoduchý a věcný krok než nějaký vpravdě emotivní okamžik.
V Bruselu nestály v pozadí velké davy, ani se moc neplakalo.
Šéfové tří hlavních unijních institucí vydali společné prohlášení, ve kterém se snaží tlumit rozsah diplomatických škod. Ursula von der Leyenová za Evropskou komisi, šéf Evropské rady Charles Michel i David Sassoli za Evropský parlament vyjádřili opatrnou ochotu zapomenout na vše špatné a podílet se na novém začátku.
„Pokud nejste členem, nemůžete si držet výhody členství,“varovali ve společném prohlášení Brity, aby neměli o budoucím partnerství přehnaně optimistická očekávání.
Bez volného pohybu osob, který Británie omezí, podle nich není možný ani volný pohyb služeb a kapitálu.
Už příští týden přijde na pořad přechodné období a nová vyjednávací strategie mezi EU a Británií. Za evropskou stranu bude i nadále
řídit jednání ostřílený francouzský diplomat Michel Barnier. „Je důležité, abychom brali mnohem víc v úvahu názory evropských občanů,“shrnul Barnier poučení, které oslabení Unie přineslo.
Přichází přechodné období, kdy se pro občany ani obchodníky nic nemění. Britové se v tomto období budou i nadále řídit pravidly Evropské
unie. Fakticky zůstanou v celní unii se zbytkem EU a na jejím jednotném trhu. Jen už nebudou moci hlasovat, v Evropském parlamentu už nebudou žádní britští poslanci, všichni skončili tento týden.
Lehké časy jen tak nepřijdou
Podle stávajících smluv skončí tento stav do konce letošního roku, i když šéfka Evropské komise von der Leyenová říká, že bude třeba tento termín prodloužit. To ale Britové nechtějí. Mají oprávněný dojem, že odkladů ohledně brexitu už bylo až příliš.
Obě strany každopádně nečekají ani po včerejší rozluce lehké časy.
Potíže Británie evropská média pečlivě rozpitvávají, o potížích Unie se mluví spíše střídmě. Přesto je nelze přehlížet.
Všechna další jednání, od obchodních debat až po klimatické změny, bude EU podnikat s vědomím, že její síla oslabila. Vychýlit se může letitá rovnováha uvnitř Unie. „Může se stát, že nenadálá absence Británie například prudce zhorší vztahy mezi Berlínem a Paříží,” předestřel analytik Mark Leonard, šéf think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, některé hrozby, které odstartoval brexit.
Britové se chtěli dostat zpod tyranie Bruselu. Chtěli mít možnost dělat vlastní rozhodnutí. To jim přejeme.
Mike Pompeo, ministr zahraničí USA
Je to očividně velký den pro naši zemi. Věděl jsem, že tento den přijde.
Je velmi důležité v budoucnu mnohem víc přihlížet k názorům občanů.
,
Charles Michel šéf Evropské rady