Pálac múz i místo parlamentních bitek
Umělci i politici na vltavském nábřeží před 135 lety vystřídali robotárnu a výrobnu sanytru. Tuto část Starého Města ozdobila neorenesanční dominanta – budova Rudolfina. Pojmenování získala od korunního prince Rudolfa.
Jan Bohata
STARÉ MĚSTO Velká sláva se odehrávala v sobotu 7. února před 135 lety na nedávno dokončeném nábřeží Korunního prince Rudolfa (nyní Alšovo). Pražský purkmistr Tomáš Černý, zástupci místodržitelství, vojenské posádky, spolků a korporací i „řadoví“Pražané si premiérově mohli prohlédnout elegantní Rudolfinum – místo zasvěcené múzám.
„Jest to stavba vynikající bohatostí výzdoby a ušlechtilostí rozměrů. Rozdělena jest ve dvě části, jižní, věnovanou hudbě, a severní, zasvěcenou umění výtvarnému,“neskrývala nadšení dobová média. Jednu drobnou vadu na kráse však tisk nalezl – nedostavil se korunní princ. Kvůli Rudolfově nemoci se otevření odkládalo již v lednu, novostavbu si nakonec prohlédl až v dubnu. Mezi Pražany náležel Rudolf, syn Františka Josefa I., k populárním osobnostem panovnického domu. I proto, že v české metropoli si odbýval vojnu u c. a k. 36. pluku, velel zde i 18. pěší brigádě.
Jest to stavba vynikající bohatostí výzdoby a ušlechtilostí rozměrů s jižní částí věnovanou hudbě a severní zasvěcenou umění výtvarnému.
Velkorysá investice „šparkasy“
Za prestižní stavbou stál prosperující finanční ústav, Böhmische Sparkasse (Česká spořitelna). Ta investovala do novostavby úctyhodné dva miliony zlatých, kvalifikovaný dělník tehdy ročně bral přibližně šest set zlatek. Prestižní byl i výběr architektů, soutěž vyhráli Josef Zítek a Josef Schulz, spjatí například se stavbou Národního divadla.
Přízemí Rudolfina dominuje bosované zdivo (plastické vyznačení kvádrového zdiva hrubým přitesáním stěn). „Patro s ionskými sloupy a hlavní římsou vyniká svou výškou,“uvedl historik umění Emanuel Poche. Do jižní části projektanti umístili mimo jiné koncertní sály a hudební konzervatoř. V severní části fungovala galerie Společnosti vlasteneckých přátel umění. „Hlavní průčelí je zde k řece otevřeno devítiobloukovou lodžií s ionskými polosloupy a balkonem,“uvádí historici
Republikánský převrat v roce 1918 přinesl otázku, kam umístit parlament nové republiky. „Revoluční