Aktuálně Koncerty a výstavy v Rudolfinu
22. ledna – 12. dubna – Výstava Michaëla Borremanse The Ducks, expozice předního belgického umělce. Podstatným znakem Borremansovy tvorby je odpoutanost od aktuality všednosti, pohyb zcela mimo nekonečný proud informací. Vstup je volný.
29. ledna – 12. dubna – Výstava belgického umělce Davida Claerbouta Olympia. Jde o virtuální záznam v reálném čase ukazující postupný a neúprosný rozpad nacistického stadionu v Berlíně, který byl v roce 1936 postaven na Hitlerův pokyn pro letní olympijské hry. Vstup je volný.
2. února – Křídla pro Coldplay, ve Dvořákově síni proběhne unikátní premiéra dokumentárního filmu.
4. února – Barvy zvuků, zvuky barev, Sukově síni se koná umělecká
vdílna věnovaná propojování světa barev a zvuků, práci s barvami a vytvoření společného výtvarného díla inspirovaného hudbou.
9. února – Přednáška Beethovenovy poslední sonáty a jeho pozdní styl v Sukově síni.
14. února – Koncert filmové hudby Valentýn v Dvořákově síni. Odehraje například melodie z filmů Casablanca, Troja, Stars Wars a další.
23. února – Sexteto českých filharmoniků, založené v roce 1994 předními hráči České filharmonie, představí v Sukově síni mimo jiné skladby Antonína Dvořáka, Johanna Pachelbela a dalších.
7. května – Berlínští filharmonikové odehrají zahajovací koncert Pražského jara, na programu jsou skladby Gustava Mahlera.
Národní shromáždění sídlilo nejprve v malostranské budově bývalého sněmu Království českého,“uvedl historik Antonín Klimek. Uvažovalo se o novostavbě na Letné. Po roce 1919 ale museli poslanci vzít za vděk Rudolfinem. Vejít se do budovy muselo 300 zákonodárců a další personál.
Projekt adaptace vznikl na rýsovacím prkně architekta Václava Roštlapila, tvůrce mimo jiné Strakovy akademie či bohnické psychiatrické nemocnice. Z Rudolfina postupně mizelo pódium i varhany, přibývalo příček i nižších stropů tak, aby se do objektu vešly poslanecké kluby a restaurace.
Dvořákova síň se změnila na jednací sál Národního shromáždění. Ten se stal svědkem pozoruhodných událostí, před sto lety zde byla schválena ústava či zákon o Velké Praze. V roce 1923 zde bezprostředně po atentátu na Aloise
Rašína poslanci schválili zákon na ochranu republiky. Sněmovna se stala i místem řady znamenitých scén, obstrukcí a kraválů. Třeba v létě 1926 při schvalování balíku celních zákonů. „Vypadalo to, jako když se dobytek utrhá ve stájích,“popsal tehdejší atmosféru lidovecký poslanec Jan Jiří Krejčí, rolník ze Sedlčanska.
Den hrdinů v Rudolfinu
Okupované Čechy a Morava nepotřebovaly po roce 1939 parlament. Budova opět zčásti sloužila umění. Hrála zde německá filharmonie, okupační úřady v sálech slavily i Hitlerovy narozeniny anebo Den hrdinů, pochopitelně říšských.
Rok po osvobození se na nábřeží vrátila Česká filharmonie, novinkou od roku 1946 se v Rudolfinu stalo Pražské jaro. Inicioval jej proslulý dirigent Rafael Kubelík, záštitu převzal Edvard Beneš.