Noc, kdy odešli
Konec po 47 letech: Británie vystoupila z EU
LONDÝN Budovy nasvícené v britských národních barvách, odpočet poslední hodiny v Evropské unii na fasádě premiérského sídla v Downing Street a hlučná oslava tisíců zastánců brexitu před budovou parlamentu ve Westminsteru.
Británie slavila, že po 47 letech členství a po 1 316 dnech od referenda opouští Evropskou unii.
I když přesněji řečeno, radovala se jen polovina Britů. Ta druhá k tomu neměla důvod.
Na Parlamentní náměstí ve Westminsteru celý večer přicházeli další a další lidé oblečení do britských národních barev. V jedenáct hodin večer, tedy v okamžiku, kdy Británie oficiálně přestala být členem Unie, je nevelké náměstí zcela zaplněné. „Konečně jsme porazili globalizaci,“říká kamarádovi muž v „trumpovské“rudé kšiltovce. Převažují muži středního a vyššího věku. Nadšení roste. Několik budov v okolních ulicích je nasvíceno v britských barvách.
Ale všichni Britové nadšení nesdílejí. „Budu doma, není co slavit. Moji přátelé to mají podobně, neplánují nic zvláštního. Maximálně půjdou do hospody na pivo,“říkala v předvečer brexitu dvaačtyřicetiletá Polly, která si odchod z EU nepřála.
Jen málokdo nejspíš včera tušil, jaké vlastně bude mít historický den důsledky. Podle jedněch se Británie nyní stává pouhým „malým ostrovem“. Jiní naopak jásali, že země se konečně může vydat vlastní cestou. „Nadešel náš čas,“hlásal až bojovně nejprodávanější britský bulvár The Sun na titulní straně. Na fasádu premiérské rezidence v Downing Street se od desáté hodiny večer promítaly světelné hodiny, které odpočítávaly čas až do jedenácté, kdy brexit nastal. V Evropě tou dobou byla přesně půlnoc.
To mohli Britové sledovat jen prostřednictvím kamer, Downing Street je uzavřená ulice hlídaná policií. Tady také v kruhu přátel a spolupracovníků trávil večer premiér a hlavní postava kampaně za brexit Boris Johnson. „Brexit není koncem, ale začátkem a okamžikem národního obrození a změny,“řekl Johnson v krátkém projevu chvíli před přelomovou jedenáctou hodinou.
Další výrazná postava kampaně za brexit Nigel Farage si na včerejší večer zamluvil prostor na náměstí před westminsterským parlamentem. Shromáždění příznivců brexitu mělo dodat vážnost odbíjení Big Benu na nedaleké Alžbětině věži.
A to byl problém. Alžbětina věž prochází od roku 2017 rekonstrukcí.
Zajistit kvůli brexitu ani ne minutové odbíjení mimo plán by kvůli zdržení oprav a dočasného zprovoznění zvonu vyšlo na 500 tisíc liber, v přepočtu 15 milionů korun.
V příběhu posledních týdnů kolem Big Benu, který připomíná komedii ve stylu Mr. Beana, se stručně řečeno nepodařilo sehnat potřebnou částku ani zvon k odbíjení zprovoznit.
Oslavy podle bruselského času
Vtipné je i to, že Británie svůj velký den oslavila podle bruselského času.
Brexit nastal v Evropě přesně o půlnoci na dnešek. V Británii ve stejnou dobu bylo kvůli časovému posunu nepříliš symbolických jedenáct večer.
Podobně to vypadá s pamětní mincí, která má budoucím generacím připomínat velikost včerejšího večera. Státní mincovna vyrobila a do oběhu dnes vypustí tři miliony padesátipencí s nápisem „Mír, prosperita a přátelství se všemi národy. 31. ledna 2020“.
Ozvali se ale lingvisté a znalci britské gramatiky, že ve větě chybí čárka.
Připomeňme, že první dávka pamětních mincí vznikla už k 31. březnu minulého roku, na který připadalo původní datum brexitu. Když se nic nestalo, mince putovaly zpět do tavných pecí.
To vše doprovodilo včerejší konec komplikovaného členství Británie v Evropské unii. Členství plného výjimek, které předznamenaly jeho konec už dlouho dopředu.
Zatímco zastánci brexitu slavili včera, jeho odpůrci se sešli už o den dřív. Svou brexitovou oslavu, nebo spíš protest, si udělali ve čtvrtek.
„V pátek večer to tady nebude bezpečné. Přinejmenším ne pro nás. Někteří lidé se mohou chovat násilně,“říkal mi o den dřív Patrick. Stál na podobném místě před parlamentem jako během pátečního večera Farage a v ruce držel evropskou vlajku, podobně jako asi dvě stovky dalších lidí. Přijít sem však s modrožlutou vlajkou v pátek by podle něj bylo výzvou ke rvačce.
Protesty odpůrců brexitu před britským parlamentem ještě donedávna probíhaly každý den. Po nedávných předčasných parlamentních volbách, v nichž Boris Johnson se svými konzervativci získal absolutní většinu a stal se premiérem, je to už jen jednou týdně, a to každou středu během interpelací. Víc už to prý nemá smysl.
Smíření? Až za generace
„Je to jako občanská válka. Lidé se spolu nebaví. Polovina je pro brexit, polovina proti. Znám rodiny a přátele, kteří spolu kvůli politickým neshodám zcela zrušili kontakt. Přitom je to všechno tak zbytečné,“říká Patrick.
Ptám se, kdy se to podle něj změní. „Možná za další jednu nebo dvě generace. Až brexit bude jen kapitola v učebnicích dějepisu a minulostí, kterou zažili jen pamětníci.“