Němci mají ministerstva a vládu pohromadě Místo zdi úředníci
Reportáž z berlínské vládní čtvrti. Andrej Babiš chce její obdobu vybudovat v Praze-Letňanech.
Schodiště v hale německého ministerstva školství vypouští ze zábradlí páru v duhovém zabarvení. Na strop nad ním se také promítá duhové světlo, kdykoli po schodech někdo projde. Při budování německé vládní čtvrti v Berlíně je pravidlem, že určité procento z rozpočtu jde na umělecká díla.
Umělecké dílo „duhové schody“najdete v moderní budově na břehu Sprévy ve vládní čtvrti v Berlíně.
Berlínem se inspiroval český premiér Andrej Babiš, který chce podobnou čtvrť postavit v Praze-Letňanech. Proto se na konci ledna jela do Berlína podívat ředitelka českého majetkového úřadu Kateřina Arajmua. MF DNES byla u toho. V pražské vládní čtvrti by se mělo „ubytovat“až deset tisíc úředníků desítek státních institucí včetně dvou ministerstev. V té berlínské dnes pracuje 13 700 úředníků devíti ministerstev a kancléřství, k nim pak lze připočíst na sedm stovek poslanců v Reichstagu – ikonické stavbě s kopulí. Ta tu zbyla jako téměř jediná historická budova.
„Na počátku bylo rozhodnutí rozmístit ministerstva kolem parlamentu,“vysvětluje Robert Erfen, z německého úřadu BIMA, který spravuje nemovitosti státu. To Babiš chce ušetřit.
Německo „stěhovalo“hlavní město z Bonnu do Berlína po znovusjednocení v roce 1990. Překvapivě i třicet let od této události pořád šest tisíc německých úředníků pracuje v Bonnu. Přesun dosud neskončil.
Demonstranti u dveří kancléřky
Němci už mají devět ministerstev v docházkové vzdálenosti od kancléřství a parlamentu. Naproti tomu, kdyby chtěl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec jít do Sněmovny pěšky, zabralo by mu to asi dvě hodiny.
Budovatelé berlínské vládní čtvrti to měli lehčí než Češi. Stojí za tím, cynicky řečeno, dva historické důvody – válka a Berlínská zeď. Po bojích a bombardování zůstalo v roce 1945 v Berlíně hodně volného prostoru. Zčásti ho později zaplnila nenáviděná zeď s bezpečnostní zónou a po jejím zbourání tu stát získal velkorysé parcely. Na nábřeží u vchodu do ministerstva školství, kde se nacházíme, stojí sloup, který připomíná, že zeď vedla právě tudy.
Oponenti pražské vládní čtvrti opakují, že to bude ghetto a magnet pro teroristy. S vědomím toho jsem si před návštěvou Berlína představoval něco podobného: sevřený blok domů a ulici přehrazenou zátarasem, kde budou policisté kontrolovat tašky jako u vchodu do Pražského hradu. Ani náhodou. Berlínská vládní čtvrť je pláň s roztroušenými budovami, trávníky, říčními kanály a mosty. Vyšel jsem ze supermoderního hlavního nádraží, které stojí v sousedství, a jsem tu. První kontrola tašek je až v recepci ministerstva školství.
Je ráno a směrem k Bundestagu od nádraží pochoduje skupina ekologických
demonstrantů v igelitových pláštěnkách. Protestují proti uhelným dolům. Na mostě odpálí růžovou dýmovnici, ale nikdo je nezastřelí, nezastaví, nelustruje. Jasně, ve vládní čtvrti je policejních aut víc než jinde a za aktivisty se vzápětí pár policistů v uctivé vzdálenosti vydá, ale to je tak všechno.
Židovské „restituce“
I v Berlíně kancléř budovatel Helmut Kohl narážel na určité obtíže. Potomci Židů, které okradli o majetek nacisté, vznesli nárok na část pozemků v centru Berlína a třeba parlament musel část parcel pro své nové sídlo vedle Reichstagu vykoupit. Historicky je tu pak ještě jeden „vetřelec“, a sice švýcarské velvyslanectví, kterému patří historická budova hned vedle kancléřství. Kohl ji chtěl vykoupit, Švýcaři neprodali. Ve vládní čtvrti sice nikdo nebydlí, ale ta žádným ghettem není už kvůli několika hotelům, turistům mířícím k Reichstagu nebo díky budově Futurium. To je výstavní síň, obdoba českých vědeckých muzeí iQLANDIA a Technomanie.
Proti vládní čtvrti v Berlíně neprotestovaly ani ekologické organizace ani žádný „Klub za starý Berlín“nebo památkáři. V tom to měli Němci snadnější. „Tady není žádný soused,“komentoval to Erfen.
Němci vybudovali nové ministerstvo školství formou takzvaného PPP projektu. Stejným způsobem by se mohly stavět i administrativní budovy v Česku, a i proto se jeli nyní čeští úředníci inspirovat do Berlína. „Budovu postaví zpravidla za tři roky soukromá firma a dalších 27 let ji spravuje a provozuje. Stát ji splácí a pak přejde do jeho vlastnictví,“vysvětluje Erfen.
Němci pro vládní čtvrť původně zvažovali i jiné lokality. Vůbec nemusela vzniknout v centru. „Ve hře bylo i bývalé letiště Tempelhof nebo kasárna opuštěná po odchodu ruské armády,“říká Karl-Heinz Heller ze společnosti Partnerschaft Deutschland, která se věnuje poradenství u PPP projektů.