Bourání černých staveb bude platit stát
Nový zákon má obcím usnadnit odstraňování staveb bez povolení, ale také zásadně zrychlit stavební řízení
PRAHA Každá desátá stavba v Česku vzniká načerno. Vyplývá to z čísel ministerstva pro místní rozvoj. V roce 2018 bylo řádně povoleno 70 211 staveb, dalších 6 647 získalo povolení dodatečně a u 397 staveb nařídily úřady jejich odstranění. Lidé načerno budují zejména menší stavby, jako skleníky, kůlny, různé přístavby, ploty či zahradní bazény. Velmi často porušují zákony proto, že se v nich nevyznají nebo jsou prostě jen netrpěliví a nechtějí měsíce čekat, než jim na radnici povolení vyřídí.
Na vině je také délka stavebního řízení. Česku nyní patří nelichotivá 157. pozice v celosvětovém žebříčku délky stavebního řízení, vydaném Světovou bankou. V Praze se na vydání stavebního povolení čeká i deset let.
Nekompromisně zbourat
Ministerstvo sepsalo nový stavební zákon, který má usnadnit nové stavby. Ministerstvo slibuje, že místo 48 razítek bude potřeba už jen jediné. Snazší také bude odstranit černé stavby. Povinnost odstraňovat černé stavby mají nyní obce s rozšířenou působností. Peníze, které zaplatí za jejich demolici, pak starostům chybějí jinde. Proto mnohdy dodatečně stavbu povolí, nebo ještě hůř, černá stavba marně čeká na demolici.
„Tím, že to převezme státní správa, bude platit, že kdo začne načerno, tak mu bude stavba nekompromisně odstraněna,“uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Město oznámí stavbu nově vzniklé krajské státní stavební správě, jež zajistí výkon rozhodnutí, a demolici zaplatí stát. Po přijetí zákona by stát mohl bourat nepovolené stavby, které se začnou stavět po jeho účinnosti, tedy podle předpokladů od roku 2021.
Když před dvěma týdny přijela do Plzně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, aby západočeským starostům a šéfům stavebních úřadů představila nový stavební zákon, jedním z nejčastějších dotazů byl ten na Carimex.
Plzeň roky hyzdí na hlavním příjezdu od Prahy, na Rokycanské třídě, zdevastovaný sedmipodlažní objekt bývalého autosalonu a kanceláří. Největší černou stavbu ve městě se nedaří odstranit už dvě desetiletí.
Podle náměstka primátora Plzně Pavla Šindeláře (ODS) v podobných případech stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby a investor požádá o dodatečné povolení. Řízení o odstranění je pak zastaveno, než se rozhodne o dodatečném povolení. „Do toho ještě v našem případě padají žaloby. Nakonec to dopadne tak, že máte blízko centra stavbu, která je dlouhodobou ostudou Plzně,“popsal pro ČTK.
Podle náměstka řízení o odstranění
● V roce 2018 bylo v Česku řádně povoleno 70 211 staveb. ● Dalších 6 647 staveb získalo povolení dodatečně au 397 staveb nařídily úřady jejich odstranění. ● Nejvíce se stavělo ve Středočeském kraji, povolení získalo 10 130 staveb a dalších 934 jich bylo povoleno dodatečně.
● Nejvíce nařízení černé stavby bylo vydáno v Jihomoravském kraji a opět ve středních Čechách – 63.
stavby u Carimexu aktuálně probíhá u několika přístaveb a horních tří pater.
Každý kraj má svůj pomníček
Jako Plzeň bojuje s Carimexem, bojují na severu Čech, v Budyni nad Ohří, s vilou, která vzniká v přírodním parku Poohří. Podle územního plánu Budyně se v nezastavitelném území začalo stavět loni v červenci. Do zimy vyrostl dům do výše prvního patra, stavba se děje bez povolení, a dokonce přes zákaz, který vydal úřad v nedaleké Roudnici nad Labem.
Legendární je i případ z Pardubic, kde uprostřed parku vyrostla vila místního podnikatele v rozporu s územním plánem. Město mu ji nakonec zlegalizovalo.
Podle nového zákona už to možné nebude. Ministryně Klára Dostálová slibuje přísnější postup proti stavbám bez povolení – ne však proti plotům nebo zahradním chatičkám, které se oproti plánu zvětšily o pár metrů, ale proti velkým černým projektům. „Pokud začne někdo stavět načerno, tak mu bude stavba nekompromisně odstraněna,“slibuje ministryně.
Současná situace, kdy nelegálně začíná stavět desetina stavebníků, je podle ní neudržitelná. Pokud úřady odstraní pět šest takových staveb, další stavebník si podle ministryně načerno stavět rozmyslí.
Smířlivější postup slibuje Dostálová těm, kteří se odchýlí od povolení, stavbu přeruší a budou chtít problém řešit. Těm místo demolice slibuje jednání a kompromis.
Pomoc pro obce
Nový zákon umožní vznik Nejvyššího stavebního úřadu, který nebude podřízen žádnému ministerstvu. Podle plánu se má s odstraněním černých staveb ulehčit hlavně obcím. Výkon rozhodnutí, kterým se nařizuje jejich zbourání, totiž nebudou zajišťovat ony, ale přímo nový úřad. Demolici tedy nebudou obce platit ze svého rozpočtu, ale zaplatí ji stát. „Obce tyto úkony často nejsou schopny dostatečně financovat,“vysvětluje Dostálová. Podle návrhu nového stavebního zákona bude stát demolice provádět na své náklady a pak je vymáhat.
Úřady přitom odhadují, že černých staveb vzniká mnohem více, než kolik jich řeší. Nejčastějším podnětem k odhalení černé stavby je udání od souseda. Mnohdy se však majitelé udávají sami, hlavně když chtějí svou černou stavbu prodat a musí ji nějak zlegalizovat.