Šťastnej chlap Ivan Král
Kytarista, skladatel a producent Ivan Král, který zemřel v 71 letech, žil americký sen. Stál u zrodu jedné z nejslavnějších rockových desek všech dob, spolupracoval s Iggym Popem, přátelil se s Davidem Bowiem, Bono z U2 o něm mluvil jako o svém hrdinovi.
Královými hrdiny z dětství byli Jiří Suchý, Jiří Šlitr nebo Olympic. K těm vzhlížel a snil o tom, že si s nimi jednou zahraje. Skutečnost ale jeho představy mnohonásobně předčila. V roce 1966 společně se svými rodiči a bratrem Pavlem emigroval do New Yorku.
Pracoval zde pro fanklub Beatles, na nějaký čas se stal členem skupiny Blondie v čele s uhrančivou Debbie Harry a v letech 1975–1979 působil jako kytarista, baskytarista a skladatel v doprovodné skupině zpěvačky Patti Smith. Natočil s ní několik desek včetně Horses z roku 1975, právem považovaného za jedno z nejlepších rockových alb, která kdy byla nahrána. Pro Smith napsal několik písní včetně hitu Dancing Barefoot, který časopis Rolling Stone zařadil do seznamu pěti set nejlepších skladeb všech dob. Do repertoáru ho přejali Pearl Jam, U2, Simple Minds či The Mission.
Po odchodu od Patti Smith začal Ivan Král hrát s Iggym Popem. Natočil s ním desky Soldier (1980) a Party (1981). Napsal pro něj i několik písní, z nichž hit Bang Bang později nahrál David Bowie. Kromě Krále tehdy u Popa hrál Glen Matlock, bývalý baskytarista Sex Pistols.
Drogy ne, raději klid
Po listopadu 1989 se Král začal pravidelně vracet do rodné vlasti. Působil zde zejména jako producent. Kapelu Lucie dovedl k jejich vrcholnému počinu Černý kočky mokrý žáby (1994), na nějž skladatelsky přispěl hitem Šťastnej chlap a krásnou baladou Sen. Spolupracoval také se skupinou Mňága a Žďorp, které vyprodukoval desku Ryzí zlato, nebo s Anetou Langerovou, s níž natočil její debut Spousta andělů. Nad společnou prací se sešel rovněž se svým někdejším idolem Jiřím Suchým, kterému produkoval album Znám tolik písní...
Ivan Král byl tělem i duší rocker, zároveň však kdesi v hloubi duše zůstal stydlivým, plachým klukem. Nemiloval bujaré večírky a mejdany, nezmámily ho drogy ani další rockerské výstřelky. Po koncertě si raději zalezl na hotelový pokoj, pouštěl si hudbu nebo pracoval na nových písničkách. Jeho přístup k muzice byl ryzí, pudový. Byl to hlavně melodik, jak dokázal nejen na písničkách pro jiné, ale také na svých sólových albech.
Natočil jich několik, přičemž to nejnovější s názvem Smile vyjde v polovině února. Dle slov vydavatelské firmy Warner Music by mělo jít o jakousi jeho uměleckou závěť.
Uměleckou pouť plachého rockera Ivana Krále ukončila v 71 letech rakovina. Jeho hudba však bude žít dál. A to prosím bez jakéhokoliv patosu. Ten byl Královu přístupu k věci cizí. Šel vždy ke kořenům, k prazákladům dobré rockové písničky. A za svůj život jich nahrál, napsal nebo pomohl přivést na svět úctyhodné množství.