Biopaliva ještě víc bio
Distributory paliv, jako je Unipetrol, MOL nebo Čepro, letos čeká perný rok. Potřebují dostat do paliv mnohem víc bionafty a biolihu než dosud, aby do konce letošního roku výrazně snížili emise skleníkových plynů v dopravě. Už letos by se proto mohl na benzinkách ve větší míře začít objevovat benzin E10 s dvojnásobným podílem biosložky, než je dnes. Zavést ho povinně se stát zatím nechystá, „normální“benzin tak z pump nezmizí.
Slováci tlačí motoristy
Na Slovensku je od letoška povinný benzin se zvýšeným podílem biosložky. Stát od ledna nařídil, že všechny 95oktanové benziny musí obsahovat 9 % biosložky. To fakticky znamená povinné zavedení benzinu E10 na pumpách. Kdo by chtěl normální benzin E5, tedy s nižším podílem přimíchaného biolihu, má možnost sáhnout po prémiovém benzinu s vyšším oktanovým číslem, například 98, 99, 100. Do něj se přimíchává přepracovaný biolíh ETBE a je dražší.
Tím Slováci tlačí motoristy, aby propálili místo části fosilního motorového benzinu více biolihu a snížili tak emise skleníkových plynů v ovzduší. Jde o evropský cíl, jinak hrozí vysoká pokuta. Podobně to se zavedením povinného E10 vyřešili i v Maďarsku. „Uvítali bychom nasazení
E10 ve stejném modelu jako na Slovensku a v Maďarsku,“říká Jan Duspěva, šéf státního podniku Čepro a předseda představenstva ČAPPO, asociace distributorů paliv.
Česko je zdrženlivé
Žádné podobně radikální rozhodnutí jako u sousedů se u nás zatím nechystá a zodpovědná ministerstva jsou v odpovědích zdrženlivá. „Situaci v sousedních zemích i v kontextu s benzinem E10 ministerstvo průmyslu a obchodu registruje, má totiž vliv na trh v ČR, zejména v příhraničních oblastech. Dá se předpokládat, že výhledově dojde ke sladění trhů s palivy v celé EU. Možností, jak dosáhnout úspor emisí i náhrady fosilních paliv, totiž není mnoho,“uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Povinné zavedení benzinu s vyšším podílem biosložky na pumpách je citlivé z politických důvodů – největším výrobcem biopaliv je v Česku skupina Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Dalším důvodem je také nedůvěra motoristů ke kvalitě biopaliv v porovnání s fosilními palivy a v neposlední řadě i skutečnost, že biosložka palivo prodražuje. Jako častý argument se uvádí také vysoké stáří českého vozového parku – pro starší benzinové motory s emisní normou EURO 3 a nižší není totiž benzin E10 vhodný. „To se týká automobilů vyrobených před rokem 2002, a těch už je velmi málo a také velmi málo jezdí,“říká Václav Loula z ČAPPO.
Distributoři dnes smějí E10 nabízet, ale pokud nebudou jeho cenu
dotovat, motoristé ho nebudou chtít. „Je na rozhodnutí jednotlivých distributorů, zda pro splnění svých povinností použijí benzin E10, nebo zajistí naplnění jinak,“uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. „Jsme si vědomi, že splnění uvedeného emisního cíle bude pro distributory velmi náročné... Řešením je nastavení kombinace různých alternativních paliv v různých poměrech,“doporučilo ministerstvo zemědělství. Ministerstvo životního prostředí, pod které zákon o ovzduší, a tedy i snižování emisí spadá, se odkázalo na ministerstvo průmyslu.
Distributoři jako Unipetrol, MOL nebo Čepro se tak musí pokusit splnit emise jinými způsoby. Drtivá většina bionafty a biolihu se dnes dostává mezi motoristy v podobě povinného přimíchávání do „normálního“benzinu E5 a „normální“nafty B7. Číslo označuje maximální procento biosložky, které fosilní palivo smí obsahovat. Paliváři nyní začínají šponovat množství přimíchávané biosložky až na samu hranici.
Další možností je nasazení pokročilých biopaliv, tedy takových, která nejsou vyráběna z potravinářských surovin, ale například z odpadů. Distributor si je může formálně započíst do snižování emisí dvojnásobně. „Jeden z klíčových kroků pro nás bude zakomponování hydrogenovaného rostlinného oleje HVO do nafty či spolupráce s producenty alternativních pohonných hmot,“uvedl Pavel Kaidl, mluvčí Unipetrolu, kam spadá síť pump Benzina. Výroba pokročilých biopaliv je přitom až dvakrát dražší než klasická fosilní paliva. Navíc se jejich výroba v Česku teprve rozjíždí (viz rozhovor vpravo), a tak se musí dovážet.
Pro motoristy, kteří na to mají
Třetím způsobem, jak snížení emisí splnit, je prodat části motoristů, kteří na to mají, vhodná vozidla (náklaďáky, autobusy...), místo na motorovou naftu na stoprocentní bionaftu nebo směsnou naftu s 30 % biosložky. Háček je v tom, že se na tato vysokoprocentní biopaliva od roku 2016 radikálně snížila daňová podpora. Majitelům dieselů už se tak nevyplatí, a tak poptávka po nich výrazně klesla.
Poslední variantou je spolupracovat s výrobci alternativních pohonů. Distributoři paliv uzavírají smlouvy na nákup úspor emisí od dodavatelů CNG a LPG. Ti snižování emisí vykazovat nemusí, takže je mohou přenechat palivářům. Nesnížení emisí může od příštího roku přijít distributory na pokutách řádově na jednotky miliard korun.
Splnění uvedeného emisního cíle bude pro distributory velmi náročné.