Vlastu začnou zkoumat vrty
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Zbylou část vnitřního okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy nejdříve prověří geotechnici
Alžběta Šimková
PRAHA Dostavbu zbývající části vnitřního silničního okruhu, který naváže na tunel Blanka a který bývá označován názvem Vlasta, čeká geotechnický průzkum. Ten bude deset měsíců zjišťovat, které horniny se v podloží nacházejí a jaké mají vlastnosti a pevnost. Díky tomu by měla být celá následující výstavba bezpečnější.
Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) je to první fyzický posun. „Reálně se dá říct, že se kopne, respektive vrtne,“říká primátor. Kdy se ale začne komplex stavět, zatím není ještě vůbec jasné. Projekt je ještě stále na začátku.
Geotechnici budou nyní s pomocí jedenaosmdesáti sond provádět vrty do hloubky mezi 100 až 150 metry, které budou zkoumat především horniny a zeminu v místech, kde se bude později tunel kopat. Rada hlavního města včera schválila zhotovitele – konsorcium SGG-PUDIS Soubor staveb MO, který tvoří společnosti SG Geotechnika
a PUDIS. Práci za 22,6 milionu korun by firma měla začít v březnu.
„V podstatě půjde o jedenaosmdesát děr do země, které jsou velice důležité proto, aby se nám nestalo to, co se stalo například v případě Blanky, která se třikrát propadla,“vysvětluje Hřib potřebu výzkumu. „Ukáže se také, jak podrobné jsou dnešní geologické mapy. Zjišťovat se budou i bludné proudy,“přitaká Scheinherr.
Vše pod zemí
Úsek mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy, kudy tunel povede, má měřit přes deset kilometrů a většina z něj povede převážně pod zemí, aby na povrchu byla jen vyústění. Tak bude možné přidat zeleň a rozšířit tramvajové trati.
Krok, který radní schválili včera, je nyní nezbytný pro získání povolení, aby se vůbec se stavbou mohlo v budoucnu začít. Následovat bude ale ještě další zkoumání terénu. „Tento průzkum je v rozsahu pro dokumentaci pro územní rozhodnutí. Pro zhotovení stavby a stavební povolení bude nejspíš potřeba ještě podrobnější průzkum,“přibližuje Scheinherr.
Sondy, které budou prozkoumávat, jaké jsou v místech horniny, jejich vlastnosti a pevnost, nebo i spodní vody, nejsou prvním šetřením. „Probíhal už i biologický průzkum, dendrologický průzkum, byla zhotovena dokumentace pro posouzení vlivu na životní prostředí, která byla schválená, takže máme první povolení za sebou,“popisuje Scheinherr. Následovat by pak mělo stavební povolení a vypsání soutěže k tendru.
Neznamená to však, že by průzkum mohl ukázat, že v daných místech, která budou zkoumat, stavět nelze. Naopak jde o monitoring podzemí, kdy na základě zjištění se bude stavba přizpůsobovat.
Po metru D je dostavba Městského okruhu druhou nejrozsáhlejší dopravní stavbou metropole. Náklady zatím vyčísleny nebyly, ale odhaduje se částka sta miliard korun. A město ho zatím stavělo z vlastních zdrojů.
Nyní i kvůli plánované lince metra D bude metropole potřebovat také jiné zdroje financí. „Řešíme to. Budeme určitě potřebovat dotaci od státu nebo z Evropské unie, popřípadě půjčku od Evropské investiční banky, ale vzhledem k tomu, že zahájení výstavby je ještě daleko a jsme ještě v procesech na začátku, tak zatím přesný plán nemáme. Nicméně o tom jednáme,“uvádí Scheinherr.
Aktuálně se spekuluje i o názvu, který by měla zbylá část vnitřního okruhu dostat. Doteď se o ní hovořilo jako o Vlastě. Původ výběru tohoto jména je nejspíše podle jména jedné občanské aktivistky, která je známá svým vystupováním na jednání výborů magistrátu a jeho zastupitelstva.
Podle Scheinherra je toto označení hanlivé a chtěl by ho změnit. „Beru si to zasvé a uděláme nějakou anketu,“podotkl. K tomu se přidal i primátor s pohotovým řešením. „Já stále prosazuji název tunel Václav nebo tunel Pavel, na památku českého tunelářství,“řekl s nadsázkou.
Boj s tunelem
A tak zatímco se na tunelu Vlasta dělají aspoň první práce, složitější situace se chystá pro již fungující tunelový komplex Blanka. Spolek Holešovičky pro lidi podal žalobu na jeho kolaudaci, která proběhla loni bez splnění podmínek, jako je právě vznik uceleného Městského okruhu. „Naším cílem není zavřít Blanku. Chceme jen, aby zákony a povinnosti neplatily jen pro nás občany, ale i pro ty, co naše město spravují,“sdělili zástupci spolku.
Členům Holešoviček pro lidi vadí zejména smog a hluk z desítek tisíc projíždějících aut. „V nejbližších týdnech bude odevzdána prověřovací studie, která ukáže nejlepší možné řešení. Pro léta 2020 až 2022 počítáme s investicí 55 milionů korun do neutěšené stávající situace. Počítáme i s protihlukovými opatřeními,“snaží se situaci uklidnit radní Scheinherr.
81 děr do země zajistí, aby se stavba nepropadla jako v případě Blanky.