Brusel sleduje, jak jezdíte autem

Podrobná data z nových vozů shromažďuje od začátku roku Evropská unie

Vautě nikdy nejste sami. Zvláště v těch moderních, která online posílají „tuny“dat, o kterých nemáte ani tušení. A pokud si letos koupíte nově homologované vozidlo v zemích Evropské unie, čeká vás v něm povinný software, který v reálném čase sleduje spotřebu vašeho auta. Data pak bude přístroj posílat do Bruselu, jehož úředníci „uvidí“do nádrže všem řidičům z eurozóny. Je to důsledek nařízení EU, podle něhož musejí být všechny nové automobily, které se od roku 2020 objeví na trhu, vybaveny tímto sledovacím zařízením.

Jmenuje se OBFCM (On-Board Fuel Consumption Meter, česky palubní měřič spotřeby paliva). Podobné technologie automobilky už mají, ale používají je pro interní účely. Nejsou povinny data kamkoli posílat. To se změní. Brusel bude vše od roku 2021 shromažďovat. Zatím hledá cestu jak – zda data posílat do Bruselu online přímo z aut, nebo by se například kontroly spotřeby staly součástí STK či povinných servisních prohlídek.

Dražší auta, vyšší daně

Jedno je jisté, za odchylky oproti marketingovým katalogům bude EU udělovat v následujících letech automobilkám obří pokuty. Což může podle mnoha odborných zdrojů ve finále ekonomicky dopadnout na zákazníky formou zdražení aut. A protože data nemají být anonymizovaná, tedy jsou na „jméno“, může se emisní situace dotknout i samotných řidičů. A to třeba v nových „uhlíkových“daních – jezdíš rychle, znečišťuješ víc, platíš víc.

„Tato situace opravdu hrozí. Do ekologie se vložila ekonomika a je provázána se státními rozpočty zemí v EU,“říká Jan Šťovíček, šéf Autoklubu ČR. „Je zapotřebí, aby v případném zavedení byl systém založen spíše motivačně než restriktivně. Všemu bude ještě předcházet široká diskuse,“upozorňuje.

Zároveň část automobilového světa mluví o další aplikaci „Velkého bratra“do silničního provozu. Data jsou možná nejcennějším artiklem moderní doby. „Je tady riziko úniku, je otázkou, co všechno ta věc bude umět měřit a komu se ta data dostanou do rukou,“říká Filip Turek, automobilový expert, sběratel aut a prezident českého Jaguar Clubu.

Hlavním argumentem pro zavedení sledovacího zařízení je samozřejmě kauza Dieselgate. Ta mimo jiné ukázala, že výrobci v reklamách či propagačních materiálech fabulují o spotřebě svých aut.

Podle údajů organizace ICCT (The International Council on Clean Transportation) dosahuje rozdíl mezi reálnou a marketingovou spotřebou až 39 procent. „To je šílené číslo. Já mám s těmito direktivními nařízeními EU velký problém, ale lhát se nemá, třeba u Volkswagenu

Passat byla uváděna spotřeba 4,7 litru, přitom nikdy nešla pod šest,“říká automobilový expert Filip Turek.

Češi se dat bojí

Je potřeba říct, že drtivá většina sledovacích systémů zajišťuje větší bezpečnost na silnicích. Zachraňuje životy. Systém e-call, který je povinný od roku 2018, vám zavolá sanitku, pokud nabouráte a nehlásíte se. Šéf Autoklubu ČR Šťovíček vidí i další pozitiva: „Údaje o rychlosti či brzdění by například umožňovaly pojišťovnám oceňovat řidiče v podobě slev na povinném pojištění a samozřejmě by mohly sloužit pro analýzu dopravních nehod.“

Z průzkumů podle něj vychází, že v rámci EU souhlasí s monitorováním dat o svých vozidlech až 70 procent řidičů. V Česku je to jiné. „Padesát procent lidí u nás tyto technologie vnímá spíše negativně. V čem se všichni v Evropě shodnou, je, aby sdílená data byla dobře legislativně ošetřena,“zdůrazňuje Šťovíček.

Karel Obluk, IT expert, někdejší šéf antivirové firmy AVG a v současnosti investor do systémů IT bezpečnosti, upozorňuje na bezvýchodnost datových sporů: „Z mého pohledu je to podobné, jako kdybyste proti sobě stavěl právo na soukromí a povinnost operátorů telefonů zaznamenávat data o hovorech a sdílet tyto informace s policií. Přesto byl přijat zákon, že to i za to riziko stojí, že výhody převažují. Společnost se dohodla.“

Rok 2020 má být, co se týče zařízení na sledování spotřeby, testovací, příští rok už musejí výrobci Evropské komisi povinně podstupovat data o spotřebě každého jednotlivého uživatele svých automobilů.

Ve hře miliardy eur

Samy automobilky o tomto „negativním“tématu mluví jen velmi nerady.

„Je to komplexní problematika, která dává na jedné straně smysl a férově postihuje ty, co budou na emise kašlat a spoléhat na tabulky, ale když toho někdo zneužije, tak uvidí v reálném čase neskutečná data,“říká pro MF DNES pod slibem anonymity jeden z vysoce postavených manažerů známé automobilky.

„Já se osobně nechci dožít situace, kdy překročím 130 km/h a pípne mi zpráva, že mám zaplatit 1 000 korun pokutu,“dodává.

Zároveň jde samozřejmě o další díl tahu proti emisím. Jim je spotřeba paliva přímo úměrná. Unie chce prostřednictvím údajů z OBCFM dohlédnout na snižování emisí CO2 na hranici kolem 95g/km, kterou musejí splňovat všechny automobilky bez výjimky. A to je problém. Protože tyto limity, počítané podle složitého vzorce, nesplňuje téměř nikdo. Naopak, emise v posledních letech o něco vzrostly.

Všichni nad limitem

Když britská motoristická agentura JATO v analýze počítala, jak vysokou pokutu by zaplatil za emise díky OBCFM třeba Volkswagen (dle dat z roku 2018), došla k astronomickému číslu 9 miliard eur. Jak dodává analýza: „Celková výše pokut v roce 2021 může být až 34 miliard eur, což je pětina letošního rozpočtu Evropské unie.“

Doprovodný jev je pak logický – odnese to zákazník, auta budou nejspíš podražovat.

„Samozřejmě. Je to velmi citlivá a složitá věc, miliardové pokuty za emise opravdu ohrožují drtivou většinu automobilek, proto o tom nechceme mluvit,“říká již citovaný manažer ze známé automobilky. Pod limitem je jen Tesla a Smart, poměrně dobře je na tom i Toyota, která by platila pokutu „pouhých“půl miliardy eur.

I proto Auto, Motor und Sport, prestižní německý motoristický časopis, píše o jakési možné „individuální“dani za emise CO2, jíž by EU mohla v budoucnu potrestat řidiče, kteří rádi šlapou na plyn. Čili, jezdíš pomalu, platíš málo. Jezdíš rychle, platíš víc.

„Ale to už jsou velké spekulace, já nevěřím, že něco tak pitomého by skutečně bylo reálné,“uzavírá automobilový expert Turek.

Údaje z aut by mohly sloužit i pro analýzu dopravních nehod.